ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.123.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 123/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. února 2008 o dovolání podaném P. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 13 To 298/2007 ze dne 30. 10. 2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 3 T 89/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Benešově sp. zn. 3 T 89/2006 ze dne 17. 9. 2007 byl dovolatel uznán vinným pod bodem ad 1) trestnými činy omezování osobní svobody podle §231 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a pod bodem ad 2) trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
V předmětné věci podal P. P. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 13 To 298/2007 ze dne 30. 10. 2007 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. P. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy popsaný skutek nespáchal, když na místě činu v kritické době nebyl. Poukázal na to, že skutkový stav byl soudy dovozen pouze z výpovědi poškozené a ohledáním místa činu (kde byl zajištěn pouze jeden částečný otisk jeho prstu). Přitom s poškozenou nemá dobré vztahy a má za to, že předmětný „incident“ na něj mohla svést. Soudy provedené dokazování a hodnocení důkazů tak nezakládá jeho trestní odpovědnost, a proto navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a sám podle §265m odst. 1 tr. ř. dovolatele zprostil obžaloby podle §226 písm. c) tr. ř.
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že z uplatněných dovolacích námitek ve věci nijak neplyne, že by dovolatel vznesl byť i jedinou námitku, která by se týkala nesouladu obsahu tzv. skutkových vět a zákonných znaků souzených trestných činů, případně nesprávnosti jiného hmotně právního posouzení, přičemž prosazuje vlastní verzi hodnocení důkazů a na podkladě těchto vlastních hodnotících úvah pak prosazuje skutkovou verzi pro něj příznivou. Jde tak o námitky směřující výlučně do oblasti skutkových zjištění, které jím deklarovanému důvodu neodpovídají. Proto navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich spolehlivém základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu skutku, vůči kterému vznesl dovolatel námitky v podobě nesouhlasu s tvrzeními poškozené L. D. s tím, že nabídl jiný průběh skutkové děje spočívající v jeho tvrzení, že v kritické době na místě trestných činů nebyl a tudíž se jich také nedopustil. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Takto vysvětlily, proč nepochybují o věrohodnosti výpovědí poškozené L. D. a jejího syna M., když poukázaly také na výsledky šetření prováděného na místě Policií České republiky a také na odborné vyjádření z oboru daktyloskopie. Jeho námitky tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého rozsahu i obsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i závěry soudů v tomto směru jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. února 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka