ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.1380.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 1380/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. prosince 2008 o dovolání, které podal P. Ch., proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 230/2008 ze dne 17. 6. 2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 6 T 17/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. 6 T 17/2008, byl dovolatel uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy dle §213 odst. 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.), za což mu byl dle §45 odst. 1, 2 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin a podle §45a odst. 2 tr. zák. mu na dobu tohoto trestu uložil přiměřené omezení spočívající v povinnosti dle svých sil uhradit dlužné výživné a hradit výživné běžné.
V předmětné věci podal P. Ch. odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 7 To 230/2008 ze dne 17. 6. 2008, a to tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. Ch. prostřednictvím svého obhájce dovolání s uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to osobně u Obvodního soudu pro Prahu 4, dne 3. 10. 2008 v 9 hod. 10 min., což je také na podaném dovolání zřetelně vyznačeno. Ze spisu je dále také zřejmé, že citované usnesení Městského soudu v Praze bylo dovolateli i příslušnému státnímu zástupci doručeno dne 1. 8. 2008 (viz č. l. 107). Dovolatel nebyl v řízení u soudu prvního ani druhého stupně zastoupen obhájcem.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř., jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. V předmětné věci takto zákonem vymezená lhůta uplynula jejím posledním dnem, kterým byl den 1. 10. 2008, když tuto lhůtu je nutno počítat ode dne (s ohledem na uvedené), kdy bylo rozhodnutí odvolacího soudu doručeno dovolateli. S ohledem na již vyslovené bylo uvedené dovolání podáno po uplynutí zákonné lhůty předepsané pro podání dovolání. Za těchto okolností dovolací soud nemohl přihlížet k věcné argumentaci vedené v rámci podaného dovolání.
K takto podanému dovolání se vyjádřila i státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupkyně), která uvedla, že z uvedeného je zřejmé, že obviněný byl jako otec dítěte zapsán do jeho rodného listu na základě první právní domněnky otcovství, přičemž zákon mu i v takové situaci dával oprávnění takové otcovství popřít, a to do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že se jeho manželce narodilo dítě. Ani za situace, pokud by se vycházelo z výpovědi obviněného, že se o narození dítěte bezprostředně nedozvěděl, je zcela zřejmé, že se o jeho narození dozvěděl nejpozději při rozvodu manželství, v rámci něhož uzavřel dohodu o placení výživného na nezletilé dítě. Pokud obviněný u ústního jednání dne 14. 4. 1997 udělil výslovný souhlas s tím, aby mu byla stanovena vyživovací povinnost na nezletilého syna, pak by dne 14. 10. 1997 zákonná lhůta obviněného pro popření otcovství uplynula. Pokud pak podal podnět k podání žaloby podle §62 zákona o rodině na popření otcovství k nezletilému O. Ch., při absenci zájmu dítěte na uvedeném postupu nebylo možné takovému podnětu vyhovět. Obviněnému tedy jednoznačně svědčilo otcovství vzniklé z manželství a pokud je jako otec dítěte dále vnímán se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími, děje se tak v souladu se zákonem o rodině a v souladu se zájmem nezletilého dítěte a obviněný nebyl zkrácen na žádném ze svých práv. Soudy obou stupňů tudíž nepochybily, pokud obviněného uznaly vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 2 tr. zák., a to i za podmínky, že obviněný není biologickým otcem nezletilého O. Ch. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl a souhlasila, aby takové rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání ve smyslu §265r tr. ř.
S poukazem na uvedené skutečnosti pak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítnout, protože bylo podáno opožděně, přičemž uvedené rozhodnutí přijal za splnění podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 3. prosince 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka