ECLI:CZ:NS:2008:3.TDO.154.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 154/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. března 2008 o dovolání podaném M. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp. zn. 2 To 373/2007 ze dne 22. 8. 2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 7 T 70/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 7 T 70/2007 ze dne 6. 6. 2007 byl dovolatel uznán vinným (stejně jako spoluobviněný B. V.) trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
V předmětné věci podal M. S. (stejně jako spoluobviněný B. V.) odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením sp. zn. 2 To 373/2007 ze dne 22. 8. 2007 tak, že obě podaná odvolání jako nedůvodná podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. S. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že nebylo jednoznačně prokázáno, že by se dopustil násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, když pozitivně věděl od poškozených, že jím požadovaná věc není v jejich držení. V této souvislosti poukázal na to, že soud nevyhodnotil rozpory ve výpovědích obviněných a poškozených i svědkyně P., a poukázal i na nepřesvědčivé výpovědi svědka F. a na obsah výpovědi svědka D. Uzavřel s tím, že „intenzita jeho jednání mohla být posouzena maximálně jako trestný čin výtržnictví dle ustanovení §202 odst. 1 tr. zák.“, a proto navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek dle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. předmětnou věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci „k dalšímu projednání a rozhodnutí“. Současně požádal, aby předseda Nejvyššího soudu České republiky (správně předseda senátu) ve smyslu §265o tr. ř. přerušil výkon trestu odnětí svobody uložený mu rozhodnutím, proti němuž bylo podáno dovolání.
Dovolací soud k dnešnímu dni neobdržel písemné podání, kterým by nejvyšší státní zástupkyně případně uplatnila svá práva plynoucí z ustanovení §265h odst. 2 tr. ř., zejména právo vyjádřit se k dovolání obviněného.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze bezpečně přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy s tím, že popsaného jednání se nedopustil a provedené důkazy takto byly hodnoceny v jeho neprospěch. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že tento měl být soudy právně kvalifikován nanejvýše jako trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. Opakoval takto svou argumentaci, kterou uplatnil v rámci podaného odvolání a na kterou také reagoval odvolací soud. Ten potom, zejména i v důvodech přijatého rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlil, z jakých důkazů vycházel a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěl. Vysvětlil takto (stejně jako soud prvního stupně), proč uvěřil výpovědím poškozených s poukazem i na to, že ti neměli nejmenší motiv si vymýšlet, přičemž také své napadení bezprostředně oznámili. Stejně tak vysvětlil i postoj svědkyně P., jako přítelkyně dovolatele. Jím vznesené námitky v rámci podaného dovolání tak nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého druhu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. S ohledem na uvedené potom dovolací soud žádosti dovolatele ve smyslu ustanovení §265o tr. ř. nemohl vyhovět.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. března 2008
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka