ECLI:CZ:NS:2008:30.CDO.4375.2008.1
sp. zn. 30 Cdo 4375/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce P. F., proti žalované R. F., zastoupené advokátem, o výživné manžela, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 8 C 89/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. ledna 2008, č. j. 22 Co 540/2007-92, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem v záhlaví označeným k odvolání žalobce potvrdil rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 17. července 2007, č. j.
8 C 89/2007-66, jímž byla zamítnuta žaloba na určení povinnosti žalované přispívat
na výživu žalobce od 23.2.2007 částkou 4.500,- Kč měsíčně, řízení o určení povinnosti žalované přispívat na výživu žalobce od 1.1.2006 do 22.2.2007 částkou 4.500,- Kč měsíčně zastaveno pro zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu, a rozhodnuto, že žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení, a rozhodl, že žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Žalobce v podaném dovolání, směřujícímu proti té části výroku rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, vyjadřuje nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu a požaduje, aby žalované bylo uloženo platit mu od 23.2.2007 výživné 4.500,- Kč měsíčně a zaplatit mu „cestovné a ušlý zisk.“
Nejvyšší soud České republiky, který jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) věc projednal bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; podle odst. 2 písm. b) dovolání podle odst. 1 není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Dovolání v této věci směřuje především proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o výživném manžela potvrzen, přičemž nejde o rozsudek, jemuž by předcházel zrušující rozsudek odvolacího soudu. Z hlediska přípustnosti dovolání podle citovaných ustanovení o.s.ř. tak přichází v úvahu pouze §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. To se však nevztahuje na rozsudky ve věcech upravených v zákoně o rodině, s výjimkou rozsudků o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení (§237 odst. 2 písm. b/ o.s.ř.).
Se zřetelem k této zákonné úpravě přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu potvrzujícímu rozsudek soudu prvního stupně ve věcech upravených zákonem o rodině, mezi něž patří i rozsudky upravující výživné mezi manžely podle
§91 zák. o rodině, aniž by posuzovaná věc byla výjimkou ve smyslu §237 odst. 2
písm. b) o.s.ř., nelze učinit jiný závěr, než že pro povahu věci, v niž odvolací soud rozhodoval, není dovolání ve smyslu §237 o.s.ř. přípustné.
Pokud dovolání směřuje proti výroku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto
o nákladech odvolacího řízení, není přípustnost dovolání proti tomuto výroku, který má povahu usnesení (§167 odst. 1 o.s.ř.), podle §237 odst. 1 o.s.ř. dána, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé. Dovolání proti tomuto výroku není přípustné ani podle §238 a 238a o. s. ř., protože jím nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v těchto ustanoveních, a nejde rovněž ani o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v §239 o.s.ř.
Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž z vyložených důvodů dovolání není přípustné, dovolacímu soudu nezbylo, než je odmítnout, aniž by se mohl zabývat jeho důvodností (§243b odst. 5, 6 část věty
za středníkem, §218 písm. c/ o.s.ř.). Z tohoto důvodu nebylo třeba ani odstranit nedostatek podmínky zastoupení dovolatele v dovolacím řízení ve smyslu §241b odst. 2 o.s.ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť dovolatel s ohledem
na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo a žalované v tomto řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. listopadu 2008
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu