ECLI:CZ:NS:2008:30.CDO.891.2008.1
sp. zn. 30 Cdo 891/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce J. Č., proti žalované České republice jednající M. s. Č. r., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 34/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2007, č.j. 1 Co 67/2007-67, takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2006, č.j. 37 C 34/2006-40, se zastavuje.
II. Dovolací řízení se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. září 2007, č.j. 1 Co 67/2007-67, potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2006, č.j. 37 C 34/2006-40, ve výroku ve věci samé ve znění, že „se zamítá žaloba, aby bylo určeno, že tvrzení uvedené v usnesení 1 Zn 116/20000 ze dne 14. 9. 2001 (vydalo Státní zastupitelství pro Prahu 2 - státní zástupkyně V. D.), byla podána opožděně (stížnost), je nepravdivé.“ Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalobci doručeno dne 19. listopadu 2007 a téhož dne nabylo právní moci.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2006, č.j. 37 C 34/2006-40, a proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal žalobce dne
15. ledna 2008 vlastnoručně sepsané a podepsané dovolání.
Protože dovolání výslovně napadá též rozsudek Městského soudu v Praze, který ve věci rozhodoval jako soud prvního stupně, je třeba uvést, že podle ustanovení §236 o.s.ř. lze v zákonem stanovených případech napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, o němž rozhoduje Nejvyšší soudu ČR jako soud dovolací (§10a o.s.ř.). Procesní předpis v tomto případě nepředpokládá, že by dovoláním bylo možno napadnout též rozhodnutí soudu prvního stupně. Není-li tak k možnému přezkoumání takového rozhodnutí vyhrazeno dovolání, občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání dovolání, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podáno.
Jestliže žalobce v označené věci přesto výslovně napadl dovoláním též rozsudek soudu prvního stupně, pominul tak uvedenou podmínku dovolacího řízení.
Za tohoto stavu nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Proto nezbývá, než řízení o takovém „dovolání“, které trpí touto vadou, podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit. Ač - jak již bylo uvedeno - není procesním předpisem upravena funkční příslušnost k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, o zastavení tohoto „dovolacího“ řízení rozhoduje Nejvyšší soud ČR, neboť je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, který je nadto nadán pravomocí k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím odvolacích soudů (obdobně srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 2001, sp.zn. 20 Cdo 1535/99).
Pokud dovolání žalobce směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, pak dovolací soud vzal v úvahu, že soud prvního stupně usnesením ze dne 16. ledna 2008, č.j. 37 C 34/2006-72, které bylo doručeno dne 28. ledna 2008, dovolatele vyzval, aby si ve lhůtě deseti dnů zvolil zástupcem advokáta, který by v této věci dovolání sepsal. Žalobce byl poučen o tom, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno.
Podle §241 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem, jestliže sám nemá právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj právnická osoba uvedená v §21 nebo §21a anebo v §21b o.s.ř., která má právnické vzdělání, přičemž notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy (odst. 1 a 2). Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo §21a, v §21b, anebo v §26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání (odst. 4). Jde o úpravu tzv. povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, které je chápáno jako zvláštní podmínka tohoto řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Nedostatek v zastoupení dovolatele musí být proto řešen postupem podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. ve spojení s §104 odst. 2 téhož zákona.
Požadavek povinného zastoupení platí jen pro podání dovolání, přičemž však tuto část dovolacího řízení je třeba chápat v širším smyslu tak, že zahrnuje nejen podání dovolání samotného, ale vztahuje se i k podání, kterým se dovolání doplňuje nebo omezuje, nebo podání, kterým se disponuje rozsahem dovolání, jeho důvody nebo dovolacím návrhem. Pokud dovolatel podá dovolání sám, je nezbytné ke splnění požadavku nuceného zastoupení vyplývajícího ze zmíněného ustanovení, aby jeho zástupce učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním podáním nebo aby alespoň písemně nebo ústně do protokolu sdělil soudu, že se s dovolatelem učiněným podáním ztotožňuje. Nestane-li se tak, není požadavku povinného zastoupení vyhověno (obdobně srovnej JUDr. Jaroslav Bureš, JUDr. Ljubomír Drápal, JUDr. Zdeněk Krčmář, JUDr. Michal Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, 6. vydání, Praha 2003, II. díl, str. 1064 až 1065).
O tento případ jde v posuzované věci, neboť dovolatel, ač nebylo tvrzeno
(a proto ani doloženo), že by sám případně měl právnické vzdělání, resp., že by za něj jednala podle zákona kvalifikovaná osoba, neprokázal soudu ve stanovené lhůtě (resp. ani později), že v jeho případě byla splněna podmínka povinného zastoupení. Nebyla tak naplněna tato zvláštní podmínka dovolacího řízení.
S přihlédnutím k popsaným skutečnostem dovolacímu soudu nezbylo, než dovolací řízení zastavit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a §146 odst. 2 věta první o.s.ř., když dovolatel sice procesně zavinil, že dovolací řízení muselo být zastaveno, avšak žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. dubna 2008
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu