ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.3449.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 3449/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce O. s. b. d. B., zastoupeného advokátem proti žalované T. B. a. s., zastoupené advokátem o zaplacení 523 212 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Cm 267/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. března 2007, č.j. 1 Cmo 145/2006-216, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 257 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. března 2007, č.j. 1 Cmo 145/2006-216, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. června 2006, č.j. 22 Cm 267/2000-164, ve znění opravného usnesení ze dne 10. srpna 2006, č.j. 22 Cm 267/2000-187, ve výroku I. o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 523 212 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 523 212 Kč od 28. 10. 2003 do zaplacení, a dále částku představující 10% úroky z prodlení z částky 420 000 Kč od 5. 9. 2000 do 27. 10. 2003 z titulu bezdůvodného obohacení žalované, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.), jestliže dovolatelka v dané věci napadá skutková zjištění soudu a nesprávnost procesního postupu soudu spočívající v neúplnosti dokazování a v nedostatečném hodnocení provedených důkazů způsobujících nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, a odvolací soud nerozhodl v rozporu s hmotným právem, aplikoval-li §451 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).
Nesprávné právní posouzení věci podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. dovolatelka spatřuje v závěru odvolacího soudu o nedůvodnosti dopočtu dalších 1 775 GJ, představující cenu tepla ve výši požadované žalobou, byť odvolací soud připustil, že podle závěru znaleckého posudku je naměřené množství tepla ve výši 1 510 GJ za rok 1998 extrémně nízké, vykazující odchylku odběru tepla při srovnání s jiným obdobím. Poukazuje na vyjádření znalce o možnosti ovlivnění měření dodávky tepla tím, že se změní délka zasunutí měřícího teploměru do teploměrové jímky ve vstupním potrubí topného média, což ve svém důsledku vede k poruše měření tepla. Odvolacímu soudu vytýká, že pominul ustanovení čl. 4 bodu 2 a bodu 6 kupní smlouvy na dodávku tepla a teplé užitkové vody č. 1/3/212/97 ze dne 20. 12. 1996, aktualizované pro rok 1998 dodatkem č. 2, upravujících jinou fakturaci za dodávku tepla pro případ poškození měřidla a poruchy měřidla, než jaká byla sjednána v čl. 2 kupní smlouvy pro běžný bezporuchový odběr tepla, kdy pro zjištění a fakturaci množství dodaného tepla je měřidlem naměřená spotřeba tepla. Odvolacímu soudu rovněž vytýká, že se nezabýval jasným vymezením obsahu pojmu „ poruchy“, a to i s ohledem na možný zásah zaměstnanců žalobce do topného systému. Dovolatelka je přesvědčena, že skutkový závěr soudu, že v posuzované věci nebyla prokázána porucha ani poškození měřidla, vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a že skutkový závěr soudu vychází z neúplného dokazování.
Je třeba konstatovat, že dovolatelka svými námitkami ve skutečnosti v rámci přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zpochybňuje skutkový závěr soudu, že v dané věci nebylo prokázáno poškození měřidla, porucha měřidla a ani způsobení poruchy měření neoprávněným počínáním zaměstnanců žalobce. Odlišný právní závěr, že bezdůvodné obohacení doúčtováním ceny tepla ve výši požadované žalobou na úkor žalobce nezískala, však dovolatelka staví na svém vlastním skutkovém závěru, že v posuzovaném případě došlo k objektivní poruše měření tepla.
Přezkoumání skutkového závěru při uplatnění přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ale nemůže být předmětem dovolacího přezkumu. Ten se otevírá zásadně jen posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu, nikoliv jiným otázkám, zejména posouzení správnosti či úplnosti skutkových zjištění. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou totiž být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Skutkový stav věci a výsledky důkazního řízení nemohou před dovolacím soudem doznat změny. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními odvolacího soudu.
Skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, případně že skutkový závěr soudu vychází z neúplného dokazování, jak dovolatelka namítá v souvislosti s neprovedením navržených důkazů, a poukazuje-li tím na nesprávný procesní postup soudu, a pokud namítá nepřezkoumatelnost rozsudku odvolacího soudu, pak by řízení mohlo být postiženo vadou ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z důvodu uvedeného v tomto ustanovení však může dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se ale v dané věci nejedná.
Dovolatelkou namítané nesprávné hodnocení důkazů, zejména hodnocení důkazu provedeného předmětnou kupní smlouvou, rovněž nemůže být předmětem dovolacího přezkumu (srov. §241a odst. 3 o. s. ř. a Občanský soudní řád, komentář, Bureš, Drápal, Krčmář a kol., C.H.BECK, 7. vydání r. 2006, str. 1268).
Právní závěr soudu, že žalovaná získala podle §451 odst. 1 obč. zák. bezdůvodné obohacení tím, že doúčtovala žalobci dalších 1 775 GJ, představující cenu tepla ve výši požadované žalobou, které je povinna podle §456 obč. zák. žalobci vydat, není tedy v rozporu hmotným právem, vyšel-li odvolací soud ze skutkového závěru, že si účastníci v předmětné kupní smlouvě dohodli, že stav měřidla je rozhodující pro zjištění a fakturaci množství dodaného tepla, v roce 1998 byla naměřena spotřeba ve výši 1 510 GJ a jestliže nebyla prokázána porucha a ani poškození měřidla, které by odůvodňovalo jiný způsob účtování úhrady za teplo.
Protože dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Podle výsledku dovolacího řízení má žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 10 000 Kč §3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhl. č. 277/2006 Sb., kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 276/2006 Sb.), a po přičtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 1 957 Kč (srov. §137 odst. 3 o. s. ř., §37 z. č. 235/2004 Sb.), tedy celkem ve výši 12 257 Kč.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný navrhnout výkon rozhodnutí.
V Brně dne 23. dubna 2008
JUDr. Kateřina Hornochová, v. r.
předsedkyně senátu