ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.4737.2007.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně P., spol. s r. o., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) M. K., 2) A. K., oběma zastoupenými advokátkou, 3) J. K. a 4) B. K., o zaplacení částky 90.746,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokutě, vedené u Městského soudu v B. pod sp. zn. 52 C 331/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v B. ze dne 21. května 2007, č.j. 27 Co 408/2006-213, takto:
Dovolání se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v B. rozsudkem ze dne 21. května 2007, č.j. 27 Co 408/2006-213 potvrdil rozsudek Městského soudu v B. ze dne 26. října 2005, č.j. 52 C 531/2003-184 v části II. výroku, kterou byla zamítnuta žaloba co do úroku z prodlení ve výši 16% p. a.z 53.106,- Kč za období od 1. 10. 1994 do 3. 7. 1995 (výrok I.), změnil rozsudek soudu prvního stupně v části II. výroku tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 16% p. a. z 53.106,- Kč za dobu od 4. 7. 1995 do 10. 6. 1997 (výrok II.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit 1) a 2) žalovanému náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně každému z nich ve výši 5.224,90,- Kč k rukám jejich právní zástupkyně JUDr. Z. P. (výrok III.), dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit 3) a 4) žalovanému náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně každému z nich ve výši 20.215,- Kč (výrok IV.), povinnost žalobkyni zaplatit České republice na účet Městského soudu v B. náklady státu ve výši 2.915,-Kč do tří do dnů (výrok V.) a povinnost žalovaným 1) a 2) zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Městského soudu v B. náklady státu ve výši 2.365,- Kč (výrok VI.) a povinnost žalovaným 1) a 2) nahradit žalobkyni náklady tohoto odvolacího řízení ve výši 2.615,75,- Kč k rukám jejího zástupce JUDr. P. S. (výrok VII.).
Proti výroku IV. rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu ve výroku IV. zrušil.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. a k tomu oprávněným subjektem - žalobkyní, dospěl k závěru, že dovolání v dané věci směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
V posuzovaném případě byl dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu pouze ve výroku IV., jímž rozhodl odvolací soud o povinnosti žalobkyně zaplatit 3) a 4) žalovanému náhradu nákladů za řízení před soudem prvního stupně každému z nich ve výši 20.215,- Kč.
Přípustnost dovolání proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, nepřichází z úvahu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodnutí o nákladech řízení má, jde-li o jeho formu, povahu usnesení, byť je začleněno do rozsudku soudu, a stává se proto formálně jeho součástí (§167 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §211 o. s. ř.). Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o. s. ř. dána není, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Přípustnost dovolání není založena ani ustanoveními §238, §238a a §239 o. s. ř., neboť napadený výrok rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.
Za dané procesní situace, kdy nejsou splněny předpoklady přípustnosti dovolání upravené v §237 až. §239 o. s. ř., Nejvyšší soud České republiky podle §243b odst. 5 věty prvé o. s. ř. ve spojení s §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání žalobkyně jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, žalovaným však v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. února 2008
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu