ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.5135.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 5135/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce R. S., zastoupeného advokátem, proti žalovanému J. Ř., zastoupenému advokátem, o zaplacení 210.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 72/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2007, č. j. 1 Cmo 329/2006-254, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.257,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce J. N.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. června 2006, č. j. 38 Cm 72/2004-215, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení 210.000,- Kč a rozhodnuto o nákladech řízení. Dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadl žalobce dovoláním. Podle názoru dovolatele má rozhodnutí ve věci samé po právní stránce zásadní význam, což dovozuje ze splnění předpokladů daných ustanovením §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Dále uvedl, že svůj návrh doplní a upřesní ve lhůtě 7 dnů.
V přípise ze dne 1. 10. 2007, který byl osobně podán u soudu prvního stupně dne 8. 10. 2007, označeném „dovolání proti rozsudku“ (čl. 265 spisu), dovolatel snesl ze svého pohledu argumenty na podporu názoru, že odvolací soud rozhodl ve věci nesprávně a navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil k dalšímu řízení a rozhodnutí.
Ve vyjádření k dovolání ho má žalovaný za nedůvodný. Proto navrhl jeho zamítnutí.
Nejvyšší soud České republiky po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. musí být dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §242 odst. 3 věty první o. s. ř. může dovolací soud přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Tato vázanost se projevuje nejen v tom, který z důvodů uvedený v §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. byl uplatněn, ale především v tom, jak byl dovolací důvod vylíčen, tj. v jakých okolnostech dovolatel spatřuje jeho naplnění.
Uvedení dovolacího důvodu jako povinné náležitosti dovolání není splněno v případě, kdy dovolatel pouze obecně tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, aniž dovolací důvod obsahově vymezí, tj. kdy neoznačí právní otázky nebo jejich právní řešení, jejichž posouzení odvolacím soudem považuje za nesprávné. K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebože odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy – řečeno jinak – jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují aspoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, je dovolání stiženo vadou, pro kterou dovolací soud nemůže pokračovat v dovolacím řízení, neboť v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) není vymezen obsah přezkumnné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak z hlediska jeho správnosti nelze přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání nemůže odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů – jak vyplývá z ustanovení §241b odst. 3 věty první o. s. ř. – jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím této lhůty se vady dovolání uvedené v §241a odst. 1 o. s. ř. stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Pro postup soudu prvního stupně při odstraňování vad dovolání to mimo jiné znamená, že může dovolatele vyzvat, aby doplnil dovolání o určení rozsahu, v jakém rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolacího důvodu, jen dokud neuplynula lhůta uvedená v §241b odst. 3 větě první o. s. ř., a že lhůtu k odstranění těchto vad musí stanovit tak, aby neskončila později, než lhůta uvedená v citovaném zákonném ustanovení.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§57 odst. 2 věta první a druhá o. s. ř.).
Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§57 odst. 3 o. s. ř.).
Z obsahu spisu se podává, že žalobce v dovolání ze dne 24. 9. 2007 (na čl. 261 spisu), které bylo podáno osobně na soudu prvého stupně dne 27. září 2007, nevymezil žádný dovolací důvod, stejně jako zcela pominul jakýkoli dovolací návrh, ani případně neoznačil důkazy, které by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání.
Z obsahu spisu (srov. doručenku na čl. 256 spisu) se dále podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli (jejímu zástupci) doručen dne 31. července 2007.
Ve smyslu §57 odst. 2 věty první o. s. ř. připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání na konec měsíce – neděli 30. září 2007, a proto ve smyslu §57 odst. 2 věty druhé o. s. ř. poslední den lhůty k podání dovolání, jakož i k jeho případnému doplnění, byl nejblíže následující pracovní den – tedy pondělí 1. října 2007.
Za situace, kdy dovolateli dnem 1. října 2007 marně uplynula zákonná lhůta stanovená v §241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání, stala se tímto marným uplynutím lhůty vada dovolání spočívající v nekonkretizaci dovolacího důvodu neodstranitelnou a dovolání žalobce trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.
Za tohoto stavu dovolací soud nemohl přihlížet k odůvodnění dovolání, které dovolatel učinil až podáním ze dne 8. října 2007 (čl. 265 spisu).
Nejvyšší soud České republiky proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobce proti napadenému rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.
Podle výsledku dovolacího řízení má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- kč [§3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 277/2006, kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a za paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 276/2006 Sb.) a po přičtení 19 % daně z přidané hodnoty ve výši 1.957,- Kč (srov. §137 odst. 3 o. s. ř., §37 zákona č. 235/2004 Sb.) tedy celkem ve výši 12.257,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 23. dubna 2008
JUDr. Kateřina Hornochová, v. r.
předsedkyně senátu