ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.5365.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 5365/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. B., zastoupeného JUDr. J. P., advokátem, proti žalované R. spol. s r.o., zastoupené opatrovnicí L. J., o zaplacení částky 145 236 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 64/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. ledna 2007 č. j. 1 Cmo 204/2006-77, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. ledna 2007 č. j. 1 Cmo 204/2006-77 potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. února 2006 č. j. 37 Cm 64/2002-69, jímž bylo řízení zastaveno, a to pro překážku věci rozhodnuté (res iudicata), neboť v průběhu řízení bylo zjištěno, že o stejném nároku rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 13. ledna 2003 sp. zn. 38 Cm 117/2000, který nabyl právní moci dne 10. dubna 2003.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, přičemž uvedl, že považuje dovolání za přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť napadené rozhodnutí má podle jeho názoru po právní stránce zásadní význam. Tento význam shledává v tom, že žalobce byl nucen ukončit v důsledku jednání žalované, která mu nezaplatila za provedené práce, podnikání a vzít si úvěr. Takový stav považuje žalobce za nemorální; soudy obou stupňů podle jeho názoru pochybily, neboť jej zastavením řízení zkrátily v jeho zákonných právech. Žalobce navrhl zrušení usnesení soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1 o. s. ř.; je však zjevně bezdůvodné.
Podle §159a odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. platí, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Podle §103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Překážka věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae) brání tomu, aby věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednávána. Vyplývá to z materiální právní moci rozsudku, jejíž obecnou vlastností je, aby právní věc byla pravomocným rozsudkem autoritativně vyřešena zásadně definitivním a nezměnitelným způsobem (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M., Občanský soudní řád, komentář, I. díl, 7. vydání, Praha , C.H.Beck, 2006. str. 735).
Dovolatelem uplatněné argumenty přitom nesměřují ke zpochybnění závěru, že v dané věci je naplněna překážka věci pravomocně rozhodnuté, tedy proti závěru, na kterém napadené usnesení odvolacího soudu spočívá, ale týkají se důvodů, které jej vedly k podání žaloby. Nejvyšší soud je však podle §242 odst. 3, věty první, o. s. ř. oprávněn přezkoumat rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání a důvody uvedené dovolatelem nemohou zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu i soudu prvního stupně o existenci objektivní překážky pokračování v řízení, jejímž důsledkem je zastavení řízení podle §104 odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce jako zjevně bezdůvodné podle ustanovení §243b odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. února 2008
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu