ECLI:CZ:NS:2008:32.ND.403.2007.1
sp. zn. 32 Nd 403/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, Csc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce J. N., zastoupeného JUDr. J. S., advokátem, proti žalovaným 1) M., a. s., zastoupené JUDr. H.K., advokátkou, a 2) PhDr. V. J., zastoupeného JUDr. P. Z., advokátem, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze, pod sp. zn. 34 C 100/2004, u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 178/2007, o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze, takto:
Předsedkyně senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze JUDr. L. Ř. a soudkyně tohoto senátu, JUDr. Z. F. a JUDr. N. Ž. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 178/2007.
Odůvodnění:
Ve věci v záhlaví označené vznesl žalobce při jednání senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího, konaném dne 13. 11. 2007, námitku podjatosti, kterou blíže odůvodnil v podání ze dne 16. 11. 2007 (ve spise č. l. 228 – 230).
Žalobce namítá, že při odvolacím jednání uvedeného dne předsedkyně senátu JUDr. Ř. četla jako důkaz obsah kopie (nikoli originálu) článku v novinách nazvaného „Nos nejen pro trable“, jehož závěr byl tendenční a už jenom proto lze pochybovat o nepodjatosti jmenované soudkyně k účastníkům řízení, když použila tento důkaz bez hodnocení věrohodnosti článku. Žalobce se nemohl ani vyjádřit, zda se jedná o kopii článku či falzifikát a zda vůbec byl důkaz prováděn v souladu s ustanovením §118b občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), protože mu to bylo znemožněno. Dále žalobce namítá, že po přerušeném jednání byli účastníci seznámeni s rozhodnutím senátu o doplnění řízení výslechem svědka T., ač soud nevysvětlil, proč nerespektuje v řízení před soudem prvního stupně použité ustanovení §118b o. s. ř. a k čemu vůbec má být tento svědek vyslechnut. Výslech tohoto svědka byl pak veden tendenčně, s kapciózními či sugestivními otázkami, kladenými předsedkyní senátu. Dotazy právního zástupce žalobce nebyly připuštěny. Neustálým zasahováním do kladených otázek a jejich nesprávnou protokolací byla vzbuzena pochybnost o nepodjatosti soudkyň senátu 1 Co, jak lze zjistit porovnáním zvukového záznamu s obsahem protokolu. Pochybnosti o nepodjatosti vzbuzuje i postup soudu, jenž znemožnil zástupci žalobce odůvodnit námitku podjatosti přímo do protokolu, ačkoliv byl k tomu vyzván.
Žalobce navrhuje vyloučení soudkyň senátu 1 Co z projednávání a rozhodnutí předmětné věci pro podjatost.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení nebo v případě, že by mohl být přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen je také soudce, který získal poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání. Soudcům poměr k věci může být také založen příbuzenským nebo jiným obdobným vztahem (srov. §116 občanského zákoníku), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský nebo naopak nepřátelský.
O žádný z případů uvedeného charakteru však v tomto případě nejde.
Jak vyplývá z písemného vyjádření předsedkyně senátu JUDr. L. Ř., nejsou jí známy žádné skutečnosti, které by zakládaly důvod k pochybnostem o její nepodjatosti a na věci nemá žádný osobní zájem. Zástupce žalobce sice nejprve vyzvala, aby sdělil své námitky k tvrzené podjatosti do protokolu a teprve následně jej požádala, aby sdělil námitky písemně, to však za účelem přesné formulace námitek. Pokud jde o výslech svědka V. T., odkazuje na protokol o jednání (čl. 226 a 227). Potřeba provést listinný důkaz kopií článku, k němuž má žalobce výhrady, vyšla najevo v průběhu řízení (§120 odst. 3 o. s. ř.), účastníci mají možnost se vyjádřit a soud bude doplňující důkaz hodnotit až v souvislosti s rozhodnutím o odvolání; hodnocení žalobce vychází z jeho subjektivního přesvědčení. Rozhodující bude objektivní hledisko při následném postupu podle §132 o. s. ř.
Rovněž soudkyně JUDr. Z. F. a JUDr. N. Ž. se písemně vyjádřily, že k věci, k účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by zakládaly důvod k pochybnostem o jejich nepodjatosti.
Žalobcem uplatněné námitky proto nejsou způsobilé odůvodnit pochybnost o nepodjatosti uvedených soudkyň, zvláště z hlediska ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. o okolnostech spočívajících v postupu soudce (soudců) v daném řízení.
Z uvedených důvodu Nejvyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 věta první o. s. ř. tak, že ve výroku jmenované soudkyně z projednávání a rozhodnutí předmětné věci nevyloučil.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. února 2008
JUDr. František F a l d y n a, CSc.
předseda senátu