ECLI:CZ:NS:2008:32.ND.414.2007.1
sp. zn. 32 Nd 414/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně L. H., proti žalovanému H. N. V., o výživné a úhradu nákladů neprovdané matky, vedené u Okresního soudu v O. pod sp. zn. 61 C 166/2006, o přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v O. pod sp. zn. 61 C 166/2006 se Okresnímu soudu v K. V. nepřikazuje.
Odůvodnění:
Ve věci v záhlaví označené podala žalobkyně žádost resp. návrh, doručený soudu dne 18. 10. 2007, aby byla předmětná věc \"přeložena do K. V.\" protože \"je samoživitelka a nemá hlídání pro svého syna\" (ve spise č.l. 59).
Žalovaný se při jednání před Okresním soudem v O. dne 31. 10. 2007 vyjádřil, že s navrhovanou delegací nesouhlasí, když by mu \"vznikaly neodůvodněné náklady v souvislosti s cestováním k jednáním na téměř druhý konec republiky\", a to za situace, že \"nemá dostatek finančních prostředků\".
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Okresnímu soudu v O. a Okresnímu soudu v K. V., jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první občanského soudního řádu - dále též \"o. s. ř.\"), návrh na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.)
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně.
Důvody vhodnosti podle cit. ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji, popř. i bez značné újmy pro toho či onoho účastníka. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do cit. ústavního principu.
Je také třeba zdůraznit, že podle §12 odst. 3 věta druhá o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
V daném případě důvody, které uplatňuje navrhovatelka nejsou natolik závažné, aby odůvodnily průlom do výše uvedeného ústavního principu, zejména když řízení v předmětné věci probíhá již od roku 2006 a bylo provedeno obsáhlé dokazování, přičemž lze předpokládat další dokazování v související věci určení otcovství, takže nelze předpokládat, že řízení u soudu v K. V. se zřetelem k vysokému stupni rozpracování případu by probíhalo rychleji a hospodárněji. Nelze také pominout, že v řízení je možno využít v případě nutnosti dožádání soudu podle §39 o. s. ř.
Nejvyšší soud rovněž přihlédl k negativnímu stanovisku žalovaného k navrhované delegaci (č.l. 67).
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) Okresnímu soudu v K. V. nevyhověl.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 21. února 2008
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu