ECLI:CZ:NS:2008:32.ODO.1243.2006.1
sp. zn. 32 Odo 1243/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobkyně P., a.s., proti žalované C. a.s., zastoupené advokátkou, o zaplacení 15 000,- Kč, vedené u Městského soudu v P. pod sp. zn. 42 Cm 164/2002, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v P. ze dne 29. září 2005, č.j. 3 Cmo 327/2004-100, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v P. shora označeným usnesením zrušil rozsudek ze dne 19. února 2004, č.j. 42 Cm 164/2002-63, jímž Městský soud v P. zamítl žalobu o zaplacení částky 15 000,- Kč a rozhodl o nákladech řízení, a řízení zastavil (první věta výroku). Dále rozhodl o nákladech za řízení před soudy obou stupňů (druhá věta výroku).
Odvolací soud tak rozhodl poté, co v průběhu odvolacího řízení vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět. Žalovaná se zpětvzetím žaloby nesouhlasila; podle jejího přesvědčení žalobkyně uvedený úkon učinila s ohledem na námitku litispendence, kterou žalovaná uplatnila v jiném řízení mezi týmiž účastníky, v němž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 1 665 280 000,- Kč, a to i z důvodů, pro které byla podána žaloba o úhradu 15 000,- Kč. Odvolací soud, vycházeje z ustanovení §222a odst. 2 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. března 2005 (dále též jen „o. s. ř.“), dovodil, že žalovanou uplatněný nesouhlas se zpětvzetím žaloby spojovaný s námitkou litispendence v jiném řízení je důvodem procesně ekonomickým, který však není možné kvalifikovat jako vážný důvod, pro který by bylo možné rozhodnout, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle názoru odvolacího soudu sice pravomocným skončením řízení odpadne důvod, pro který by muselo být z důvodu litispendence zčásti zastaveno jiné řízení, avšak překážka zahájeného řízení se týká pouze nepatrné části nároku uplatněného v jiném (pozdějším) řízení mezi týmiž účastníky. Pakliže o nároku uplatněném v tomto řízení může být meritorně rozhodnuto v tvrzeném probíhajícím jiném řízení, nemůže být podle názoru odvolacího soudu zájem žalované zastavením tohoto (dřívějšího) řízení poškozen. Za stavu, kdy žalovaná neuplatnila jiné důvody nesouhlasu se zpětvzetím žaloby, neshledal důvod k rozhodnutí o neúčinnosti zpětvzetí návrhu ve smyslu §222a odst. 2 o. s. ř. Proto rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř., z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Dovolatelka má za to, že závěr odvolacího soudu o neexistenci závažných důvodů, pro které nelze připustit zpětvzetí žaloby, neobstojí po věcné, ani procesněprávní stránce. V podaném dovolání vysvětluje, že její nesouhlas se zpětvzetím žaloby je dán zájmem na meritorním rozhodnutí ve věci tvrzeného porušení obchodního tajemství žalobkyně, posouzení jehož existence je základní předběžnou otázkou v zastaveném řízení a když i skutkový základ nově (další) podané žaloby (rovněž o náhradu škody) je postaven také na jeho tvrzeném porušení. Svůj morální i ekonomický zájem na meritorním rozhodnutí dovozuje dovolatelka i ze své případné obecné odpovědnosti za porušení obchodního tajemství a ze zákonné povinnosti předcházet škodám. Má-li tuto svou povinnost naplnit, pak má nepochybně i eminentní právní zájem na určení, že předmětné obchodní tajemství existuje a že se dopouští jednání, které je protiprávní, a to mimo jiné proto, že žalobkyně vůči ní od roku 2002 uplatňuje soudní i mimosoudní cestou nároky na náhradu škody související s jí tvrzeným obchodním tajemstvím. Pakliže se zájem žalované váže k meritu věci, pokládá výši částky, o níž v řízení jde, z hlediska překážek litispendence a res iudicata až za druhořadou. Dále uvádí, že její procesně ekonomický i morální zájem na pokračování řízení je dán též účelovostí a šikanózností postupu žalobkyně, která v obou řízeních uplatňuje meritorně totožný nárok lišící se pouze výší uplatněné náhrady škody.
Dovolatelka nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že její zájem na meritorním rozhodnutí nemůže být zastavením řízení poškozen, jelikož rozhodnutí ve věci obchodního tajemství má pro ni bez ohledu na výši žalované částky zásadní význam i z hlediska její podnikatelské činnosti – otázka, zda určité spektrum údajů je či není obchodním tajemstvím, významným způsobem ovlivňuje její hospodářské aktivity.
Podle bodu 3. článku II., části první, zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 2. článku II., části první, zákona č. 59/2005 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu, jak sám výslovně zmínil v důvodech usnesení.
Dovolání je přípustné podle §239 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a řízení zastaveno, není však důvodné.
Námitky dovolatelky lze z hlediska jejich obsahu podřadit pod dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Podle zjištění odvolacího soudu a též podle tvrzení účastníků bylo zahájeno další soudní řízení s týmiž účastníky o zaplacení 1 665 280 000,- Kč, přičemž předmětem tohoto pozdějšího sporu je i nárok na zaplacení 15 000,- Kč, uplatněný žalobkyní v této věci.
Podle ustanovení §222a o. s. ř. platí, že vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné (odstavec 1). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení (odstavec 2).
Uvedené ustanovení odvolací soud správně vyložil a nepochybil ani při jeho aplikaci. Byl-li předmětem později zahájeného soudního řízení i nárok o zaplacení 15 000,- Kč uplatněný žalobkyní v této věci, odvolací soud správně dovodil, že pravomocným skončením řízení v této věci odpadne i ve vztahu k později zahájenému řízení překážka litispendence, takže o nároku uplatněném v pozdějším řízení může být meritorně rozhodnuto. Z toho plyne, že zájem žalované na meritorním rozhodnutí nemůže být zastavením dříve zahájeného řízení poškozen. Nejvyšší soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu založené na závěru, že důvody nesouhlasu žalované se zpětvzetím návrhu nejsou důvody vážnými, je správné.
Za situace, kdy dovolací soud ani neshledal, že by řízení trpělo jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ani vadami uvedenými v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), k nimž v případě přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (srov. §242 odst. 3, větu druhou, o. s. ř.), uzavřel, že dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] nebyl naplněn.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání žalované pro nedůvodnost zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 o. s. ř. a §142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalované bylo zamítnuto a z obsahu spisu se nepodává, že by žalobkyni v dovolacím řízení nějaké náklady vznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 12. února 2008
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu