ECLI:CZ:NS:2008:32.ODO.583.2006.1
sp. zn. 32 Odo 583/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce G., s. r. o., zast. advokátem, proti žalovanému F., s. r. o., zast. advokátem, o zaplacení 93.450,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v B. pod sp. zn. 5 C 141/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v P. ze dne 11. 1. 2006, č.j. 29 Co 571/2005-77, takto:
Rozsudek Krajského soudu v P. ze dne 11. 1. 2006, č.j. 29 Co 571/2005-77 a rozsudek Okresního soudu v B. ze dne 10. 2. 2005, č.j. 5 C 141/2001-61 se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v P. jakou soud odvolací rozsudkem ze dne 11. 1. 2006, č.j. 29 Co 571/2005-77 potvrdil mezitímní rozsudek Okresního soudu v B. ze dne 10. 2. 2005, č.j. 5 C 141/2001-61, jímž tento soud rozhodl, že žaloba je co do základu důvodná a o výši nároku a o náhradě nákladů řízení, že bude rozhodnuto v konečném rozsudku. V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že vycházel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně a pro stručnost na ně odkázal. Odvolací soud dále konstatoval, že soud prvního stupně správně dovodil, že mezi účastníky byly postupně uzavřeny dvě smlouvy o dílo. Prvá z nich byla uzavřena na základě písemné objednávky ze dne 20. 6. 2000. Práce byly provedeny kompletně, s výjimkou nárožních kotev, které nebylo možné zaměřit, neboť v době měření nebyly instalovány plotny, na nichž měly být kotvy upevněny. Žalobce proto vyúčtoval žalovanému jen 90% z celkového objemu z objednaných prací a provedené práce předal pracovníku žalovaného v tištěné podobě a v podobě digitálního modelu stavby se zaměřením všech bodů dle objednávky, s výjimkou uvedených nárožních kotev. Vyfakturovanou částku ve výši 47.150,- Kč žalovaný žalobci uhradil.
Odvolací soud dále v odůvodnění rozsudku uvedl, že na základě digitálního modelu bylo zjištěno, že kotvy a úchyty instalované na stavbě nevyhovují další montáži žaluzií, kterou měl provádět žalovaný pro generálního dodavatele stavby (R., a. s.). Následná měření byla podle odvolacího soudu odlišná od původní zakázky, a proto nemohla být součástí původní zakázky; nové měření se odvíjelo od spodních kotev zatímco původní objednávka předpokládala měření od dolních kotev. Z celého dokazování podle odvolacího soudu nevyplynulo, že by měření prováděné po 20. 8. 2000 byla předvídatelná v době objednávky z 20. 6. 2000 a měřičské práce prováděné na podzim roku 2000 vyplynuly z prvé zakázky.
Odvolací soud proto mezitímní rozsudek soudu prvního stupně, jímž tento soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena další smlouva o dílo (tj. na další měření po odstranění vad kotvení), jako věcně správný potvrdil.
Dovoláním ze dne 15. 2. 2006 napadl žalovaný výše uvedený rozsudek odvolacího soudu s tím, že dovolání je přípustné podle ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] a otázkou zásadního právního významu je, zda dohoda účastníků o tom, že část díla je třeba s ohledem na změnu okolností, které účastníkům nebyly při uzavření smlouvy známy, provést znovu, je změnou díla nebo novou smlouvou.
V odůvodnění dovolání žalovaný v podrobnostech zejména uvedl, že nesouhlasí se závěrem, že na základě objednávky žalovaného byly práce provedeny kompletně, s výjimkou nárožních kotev. Nekomplexnost prací nespočívala pouze v nezaměření nárožních kotev, ale žalobce neprovedl měření vzdálenosti mezi jednotlivými body, jak bylo ujednáno. V objednávce z 20. 6. 2000, kterou žalobce akceptoval, bylo požadováno určení vzdálenosti horních kotev ke spodním kotvám ve všech osách a výpočty vzdáleností mezi těmito kotvami a tyto práce nebyly provedeny.
Dovolatel dále uvedl, že mezi účastníky bylo nesporné, že na základě výsledků měření vyplynulo, že některé horní kotvy osazované firmou R., a. s. byly instalovány chybně, v nesprávných polohách a nebyly použitelné pro provedení prací žalovaného. V průběhu měření žalobce taktéž zjistil, že některé krakorce jsou umístněny nesprávně a že osazení lan a předsazených žaluzií bude problematické, popř. nemožné. Žalovaného na tuto skutečnost neupozornil, i když musel vědět, že výsledky měření budou pro žalovaného zčásti nepoužitelné.
Přesto provedl veškeré měření, s výjimkou nárožních kotev a měření vzdáleností. Po novém osazení krakorců, které byly osazeny nesprávně, provedl žalobce nová měření, neprovedl však měření vyvolaná novým osazením některých kotev, ale provedl měření znovu a to podle jeho tvrzení jinou metodou. Zároveň nevysvětlil, proč byla použita jiná metoda měření a proč nejsou použitelná měření, jichž se změna kotev nedotkla.
Dovolatel dále uvedl, že žalobce nepožádal, aby provedl veškerá měření znovu, žádná nová smlouvy nebyla mezi účastníky uzavřena a práce, které měl žalobce provést po změně osazení kotev směřovaly k dokončení díla objednaného dne 20. 6. 2000, a to buď ve formě více prací vynucených změnou osazení některých kotev, anebo ve formě provedení prací, které nebyly dosud provedeny (měření vzdáleností) na základě objednávky z 20. 6. 2000.
Dovolatel proto nesouhlasí s tím, že po 20. 7. 2000 došlo mezi účastníky k uzavření nové smlouvy o dílo a že návrh na zaplacení díla dle této smlouvy je do základu poprávu a proto navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobce, jak to vyplývá z předkládací zprávy a obsahu spisu, se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud vzhledem k tomu, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno po řízení provedeném podle procesních předpisů účinných do 31. 3. 2005 (čl. II., bod 2 zák. č. 59/2005 Sb.) posoudil dovolání též podle procesních předpisů účinných do 31. 3. 2005 (čl. II. bod 3 zák. č. 59/2005 Sb. - dále též jen \"o. s. ř. \").
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) nejprve konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátem a jím bylo dovolání též sepsáno (§240 odst. 1, §241 odst. 1 a 4 a §241a odst. 1 o. s. ř.).
Dovolací soud se dále zabýval tím, zda je v posuzovaném případě, kdy odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., na něž dovolatel v dovolání odkázal.
Podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je dovolání mj. proti rozsudku odvolacího soudu přípustné, jestliže bylo potvrzeno rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud dovolání není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování odvolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.). Způsobilým dovolacím důvodem, je-li posuzována přípustno dovolání dle ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř, je tedy nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.).
V daném případě není dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť odvolací soud dovoláním, napadeným rozsudkem potvrdil v pořadí prvý rozsudek soudu prvního stupně.
V dovolání dovolatel jako otázku zásadního právního významu označil otázku, zda \"dohoda účastníků o tom, že část díla je třeba z důvodu změny okolností, které účastníkům nebyly při uzavření smlouvy známy, provést znovu, je změnou díla nebo novou smlouvou o dílo\".
Ze skutkových zjištění, která nebyla v dovolání zpochybněna mj. vyplývá, že se žalobce na základě objednávky žalovaného ze dne 20. 6. 2000, kterou žalobce potvrdil, zavázal provést měřičské práce na stavbě S. v. k. v L. a toto zaměření bylo nutné pro zhotovení předsazených žaluzií. Cena prací byla sjednána částkou 43.000,- Kč. Žalobce provedl požadované měření, kromě zaměření nárožních kotev, neboť tyto kotvy měly být umístěny na plotnách, které v době měření byly instalovány chybně. Dne 20. 7. 2000 předal žalobce žalovanému výsledky měření v tištěné a digitální podobě s výjimkou nárožních kotev a zároveň předal za provedené práce fakturu na částku 42.250,- Kč. Ve faktuře bylo uvedeno, že je fakturováno 90% celkového objemu objednaných prací, a to s ohledem na nezaměření nárožních kotev. Žalovaný předmětnou fakturu zaplatil a k jeho námitce, že žalobce dle objednávky nezměřil vzdálenosti mezi kotvením (tedy délku lan), žalobce uvedl, že délku lan lze vypočíst ze zaměřených bodů.
Z výslechu Ing. A. A., jednatele žalobce, jako účastníka řízení při jednání soudu prvního stupně dne 18. 1. 2005 (čl. 54), vyplynulo, že již v průběhu prvních měření prováděných před 20. 7. 2000 mu bylo zřejmé, že \"osazení lan na umístěné krakorce bude problematické, avšak to nebylo mou záležitostí\".
Horní krakorce, na nichž měly být instalovány kotvy byly umístěny dodavatelem stavby (R., a. s.) nesprávně, došlo k jejich odřezání a žalobce od 23. 8. 2000 prováděl další měření podle pokynů pracovníka žalovaného (p. H.) tak, že z dolních krakorců bylo zaměřováno umístění horních krakorců (poté kotev) včetně výpočtu délky lan. Další měřičské práce byly prováděny bez objednávky žalovaného, popř. písemné smlouvy, pouze na základě ústních pokynů žalovaného. Geodetické (měřičské) práce provedené v srpnu a září 2000 žalobce vyfakturoval částkou 77.980,- Kč a za práce provedené v říjnu 2000 žalobce vyfakturoval částkou 15.540,- Kč. U každé z faktur byl připojen rozpis provedených prací potvrzený pracovníkem žalovaného panem H., obchodním ředitelem. Žalovaný tyto faktury neuhradil.
Podle §536 odst. 3 obch. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen „obch. zák.“), musí být cena díla ve smlouvě o dílo dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže strany ve smlouvě projeví vůli uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.
Podle §552 odst. 1 obch. zák. zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky, týkající se věci, na níž má být provedena oprava nebo úprava, nebo místa, kde má být dílo provedeno, a tyto překážky znemožňují provedení díla dohodnutým způsobem, je zhotovitel povinen to oznámit bez zbytečného odkladu objednateli a navrhnout mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla je zhotovitel oprávněn provádění díla přerušit. Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě o změně smlouvy, může kterákoli ze stran od smlouvy odstoupit.
Soud prvního stupně, s nímž se odvolací soud ztotožnil, dospěl k závěru, že v období po 20. 7. 2000 došlo mezi účastníky k uzavření nové smlouvy o dílo na provedení geodetických prací, a to v ústní formě, která měla všechny podstatné náležitosti.
V daném případě ze skutkových zjištění soudů nevyplývá, zda smluvní strany projevily při ústním uzavírání smlouvy vůli uzavřít předmětnou smlouvu o dílo bez určení ceny díla. Byl-li za této situace učiněn závěr, že byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byly měřičské práce provedené po 20. 7. 2000, je tento závěr nesprávný a v rozporu s ust. §536 odst. 3 obch. zák., neboť pokud smlouva o dílo neobsahuje ujednání o ceně, které je podstatnou náležitostí této smlouvy, smlouva nemůže vzniknout.
Dovolací soud proto dospěl k závěru, že právní posouzení vzniku smlouvy o dílo na další měřičské práce je nesprávné, tedy v rozporu s hmotným právem, čímž je dovolání přípustné podle ust. §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a zároveň je i důvodné, a proto nezbývá než dovoláním napadené rozhodnutí zrušit.
V dalším řízení bude nezbytné věc posoudit zejména z hlediska ust. §552 odst. 1 obch. zák., neboť ze skutkových zjištění uvedených v odůvodnění soudů obou stupňů je zřejmé, že žalobci v provedení díla v dohodnutém rozsahu bránila skrytá překážka, o níž žalobce věděl, tuto skutečnost žalovanému neoznámil ani nenavrhl změnu díla. Z dalšího jednání stran však vyplývá, že poté bylo pokračováno v pracích (dílo nebylo podle uváděných skutkových zjištění v době předání ve smyslu ust. §554 odst. 1 och. zák. řádně ukončeno) a proto je třeba zjistit, zda toto následné jednání stran nelze pokládat za změnu díla a nikoliv za uzavření další smlouvy o dílo.
Nejvyšší soud s ohledem na uvedené proto podle §243b odst. 2 a 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a protože důvody pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího bude podle §243d odst. 1, druhé věty o. s. ř. rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 21. února 2008
JUDr. Ing. Jan H u š e k
předseda senátu