ECLI:CZ:NS:2008:32.ODO.946.2006.1
sp. zn. 32 Odo 946/2006
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce Ing. K. H., zast. advokátkou, proti žalovanému 1) P. f. Č. r. a 2) J. L., zast. advokátem, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v P. pod sp. zn. 6 C 62/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Č. B. ze dne 9. 2. 2006, č.j. 6 Co 74/2006-90, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Č. B. ze dne 9. 2. 2006, č.j. 6 Co 74/2006-90 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v P. jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 26. 9. 2005, č.j. 6 C 62/2005-60 určil, že Česká republika je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. PK 183/1 v k. ú. D. N., zapsaného na listu vlastnictví č. 424 pro obce a kat. území D. N. u katastrálního úřadu pro J. k., katastrální pracovitě P. a dále rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Č. B. jako soud odvolací rozsudkem ze dne 9. 2. 2006, č.j. 6 Co 74/2006-90, změnil uvedený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu na určení vlastnictví předmětného pozemku č. parc. PK 183/1 v k. ú. D. N. zamítl a dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že jsou správná skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně a taktéž je správný závěr o naléhavém právním zájmu na předmětné určovací žalobě a odvolací soud odkázal ještě na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 1997, sp. zn. 2 Odon 8/96, publikovaném v Soudní judikatuře č. 7/1998.
Odvolací soud v odůvodnění rozsudku dále uvedl, že k vyhlášení veřejné obchodní soutěže je nutné písemně obecným způsobem vymezit předmět požadovaného závazku a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na němž navrhovatel trvá, určit způsob podání návrhů, stanovit lhůtu, do které lze návrhy podávat a lhůtu pro oznámení vybraného návrhu (§282 odst. 1 obch. zák.). V souvislosti s veřejnou obchodní soutěží není v ust. §281 a násl. obch. zák. a ani z ust. §8 zák. č. 95/1999 Sb. nevyplývá povinnost přijmout soutěžní řád, stanovící podrobněji pravidla soutěže; pokud ve vyhlášení veřejné soutěže a při uveřejnění je na tento řád odkázáno, stal se soutěžní řád součástí vyhlášení veřejné obchodní soutěže.
Z vyhlášení veřejné obchodní soutěže (čl. 2.1. písm. a)) a ze soutěžního řádu [§3 odst. 2 písm. a)] vyplývá, že soutěže se může zúčastnit fyzická osoba, která je státním občanem ČR, v níž má trvalý pobyt alespoň 3 roky (§4 odst. 1 písm. a) zák. č. 99/1999 Sb.).
Odvolací soud dále uvedl, že žalovaný 2) podmínky pro účast ve veřejné obchodní soutěži splnil, splnění podmínky trvalého pobytu v ČR po dobu nejméně 3 let však neprokázal požadovaným způsobem, tj. občanským průkazem z něhož s ohledem na datum jeho vydání nevyplývala požadovaná délka trvalého pobytu, ani výpisem z informačního systému evidence obyvatel, ale čestným prohlášení (čl. 3 písm. a) vyhlášení obchodní veřejné soutěže, §3 odst. 2 písm. c) soutěžního řádu). Podle odvolacího soudu stanovení podmínek které stanoví způsob prokázání doby trvalého pobytu v ČR nevylučuje možnost prokázat tuto skutečnost jiným způsobem, v tomto případě čestným prohlášením.
Pokud by vyhlašovatel soutěže hodlal zahrnout do okruhu soutěžících pouze držitele ve vyhlášení soutěže stanovených dokladů, tím by odmítal připustit do soutěže fyzické osoby prokazující splnění zákonných podmínek (trvalého pobytu), např. cestovním pasem, potvrzením obecního úřadu a potom by to ve vyhlášení soutěže ve spojení se soutěžním řádem muselo být uvedeno, což se nestalo.
Odvolací soud s ohledem na uvedené dospěl k závěru, že žalovaný 2) splnil všechny podmínky soutěže, a proto nemůže být kupní smlouva o převodu pozemku parc. č. 183/1 v k.ú. D. N. neplatná a s ohledem na to žalobu zamítl.
Dovoláním ze dne 20. 4. 2006 napadl žalobce uvedený rozsudek odvolacího soudu s tím, že přípustnost dovolání vyplývá z ust. §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.].
V odůvodnění dovolání žalobce zejména uvedl, že se domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 8. 11. 2004 uzavřené mezi žalovaným 1) a 2) na základě obchodní veřejné soutěže, která probíhala dne 5. 10. 2005, a na základě uzavřené kupní smlouvy byl proveden vklad vlastnického práva k pozemku parc. č. 183/1 v k. ú. D. N., a to proto, že byla nesprávně aplikována ust. §281 a násl. obch. zák. o obchodní veřejné soutěži.
V podrobnostech pak odvolatel uvedl, že se ztotožňuje s názorem odvolacího soudu, že soutěžní řád byl součástí vyhlášení předmětné veřejné soutěže a skutkovými zjištěními učiněnými soudy v předchozím řízení. Dovolatel dále uvedl, že v obchodní veřejné soutěži bylo mj. stanoveno, jakým způsobem je účastník povinen prokázat splnění podmínek stanovených v §4 odst. 1 písm. a) zák. č. 1999 Sb., tj. státní občanství, trvalý pobyt v ČR po dobu nejméně 3 roky a to tak, že tyto skutečnosti se prokazují platným občanským průkazem a není-li možné tímto dokladem prokázat požadovaný trvalý pobyt na území ČR, bylo nutné předložit výpis z informačního systému evidence obyvatel (čl. I. bod 2 písm. c) Soutěžního řádu obchodní veřejné soutěže ze 7. 7. 2004.
Podle dovolatele jde v podstatě o posouzení, zda čl. I., bod 2 písm. c) Soutěžního řádu obchodní veřejné soutěže je ustanovením kogentním s taxativně stanoveným výčtem způsobů, jimiž účastník soutěže prokazuje totožnost, státní občanství a trvalý pobyt na území ČR po dobu nejméně 3 let. Dovolatel je toho názoru, že jde o ustanovení kogentní a výčet taxativní nepřipouštějící možnost prokázání mj. trvalého pobytu na území ČR jiným způsobem.
Dovolatel dále poukázal i na to, že k návrhu na vklad vlastnického práva na základě uvedené kupní smlouvy bylo splnění délky trvalého pobytu žalovaného 2) doloženo výpisem z informačního systému evidence obyvatel ze dne 15. 10. 2004.
Na základě uvedeného dovolatel zastává názor, že žalovaný 2) neměl být do soutěže připuštěn a kupní smlouva s ním uzavřená je podle §389 (správně §39) obč. zák. neplatná, a proto navrhuje, aby dovolací soud zrušil dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaní 1) a 2) se k dovolání, jak to vyplývá z předkládací zprávy z obsahu spisu, nevyjádřili.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou – žalovaným 2) – včas, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatel je zastoupen advokátkou a jí bylo dovolání též sepsáno (§240 odst. 1, §241 odst. 1 a 4, §241a odst. 1 o. s. ř.).
V posuzovaném případě je dovolání přípustné podle ust. §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť odvolací osud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci tak, že žalobu zamítl.
Podle §242 odst. 2 o. s. ř. lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
Podstatu dovolacích námitek lze shrnout tak, že odvolatel má za to, že žalovaný 2) nesplnil podmínky veřejné obchodní soutěže, tj. že stanoveným způsobem neprokázal, že má v České republice trvalý pobyt po dobu alespoň 3 let a je nesprávný právní názor odvolacího soudu, že tuto skutečnost bylo možné prokázat jinak (čestným prohlášením).
Podle §4 odst. 1 písm. a) zák. č. 95/1999 Sb. může být mj. nabyvatelem zemědělských pozemků fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, v níž má trvalý pobyt alespoň 3 roky.
Podle §282 odst. 1 a 2 obch. zák. se k vyhlášení veřejné obchodní soutěže vyžaduje, aby byly písemně obecným způsobem vymezeny předmět požadovaného závazku a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na němž navrhovatel trvá, určí způsob podávání návrhů, stanovena lhůta, do které lze návrhy podávat, a lhůta pro oznámení vybraného návrhu a obsah podmínek soutěže musí být vhodným způsobem uveřejněn.
Žalovaný 1) vydal s účinností od 7. 7. 2004 soutěžní řád obchodní veřejné soutěže, v němž bylo mj. v čl. 2 písm. c) stanoveno, že „účastník soutěže – občan ČR, je povinen prokázat svoji totožnost, státní občanství ČR a trvalý pobyt na území ČR neméně 3 roky platným občanským průkazem. Není-li možné z tohoto dokladu prokázat svoji totožnost, státní občanství ČR a trvalý pobyt na území ČR nejméně 3 roky platným občanským průkazem. Není-li možné z tohoto dokladu prokázat délku trvalého pobytu na území ČR nejméně 3 roky, je nutné předložit výpis z informačního systému evidence obyvatel…“
Žalovaný 1) vyhlásil veřejnou obchodní soutěž na prodej mj. pozemku parc. č. 183/1 v k. ú. D. N. a ve vyhlášení soutěže odkazuje na Soutěžní řád ze 7. 7. 2004, podle něhož se má soutěž též řídit.
Z toho je zřejmé, že součástí podmínek vyhlášené obchodní soutěže bylo stanovení způsobu, jímž účastníci soutěže měli prokázat trvalý pobyt na území ČR.
V posuzovaném případě ze skutkových zjištění, které nebyla v dovolání zpochybněna vyplývá, že žalovaný 2) způsobem stanoveným v podmínkách soutěže, tj. občanským průkazem či výpisem z informačního systému evidence obyvatel – neprokázal dobu trvání pobytu na území ČR.
Pokud byla tato skutečnost prokazována jiným způsobem – v daném případě čestným prohlášením žalovaného 2) – nemůže tuto skutečnost změnit fakt, že tento účastník soutěže nesplnil stanovené podmínky a do soutěže neměl být zařazen. Uvedený závěr se může jevit jako příliš formalistický, je však třeba mít na paměti, že stanovené podmínky soutěže nelze přizpůsobovat v průběhu soutěže potřebám některého z účastníků a veřejná obchodní soutěž je sama o sobě založena na formálním posuzovaní stanovených podmínek, což poté přispívá k transparentnosti soutěže.
Dovolací soud byl proto nucen konstatovat, že právní posouzení věci provedené odvolacím soudem není správné.
Nejvyšší soud proto podle §243b odst. 2 a 3 o. s. ř. rozhodl tak, že rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
O nákladech řízení včetně dovolacího řízení bude podle §243d odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 26. března 2008
JUDr. Ing. Jan H u š e k
předseda senátu