ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.5448.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 5448/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce L. J., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) A. T., a 2) J. T., o 307.263,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve V. pod sp. zn. 6 C 1057/98, o dovolání E. P., zastoupené advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v B. ze dne 29. června 2007, č. j. 44 Co 618/99-142, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve V. (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. března 1999, č. j. 6 C 1057/98-31, uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně E. P. částku 307.263,- Kč s 19 % úrokem z prodlení od 2. 10. 1995 do zaplacení, zamítl žalobu v rozsahu blíže specifikovaného příslušenství a rozhodl o nákladech řízení.
Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podali dne 11. 8. 1999 odvolání oba žalovaní.
Dne 30. 3. 2007 původní žalobkyně E. P. oznámila Krajskému soudu v B. jako soudu odvolacímu, že pohledávku, která je předmětem řízení, postoupila smlouvou L. J.; k oznámení zároveň připojila smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 20. 3. 2007 ověřenou formou vidimace Městským úřadem ve S. u B. U jednání dne 25. 6. 2007 odvolací soud usnesením prohlásil, že v řízení bude dále pokračovat na straně žalobce s Leopoldem Ježem.
Rozsudkem ze dne 29. června 2007, č. j. 44 Co 618/99-142, odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně jen tak, že žalovaní jsou povinni částku přisouzenou E. P. zaplatit L. J. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Jelikož odvolací řízení bylo zahájeno předtím, než nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 30/2000 Sb., posoudil odvolací soud otázku procesního nástupnictví v řízení – jako důsledek singulární sukcese – podle právní úpravy platné před 1. 1. 2001. Protože E. P. odvolacímu soudu oznámila, že nastala skutečnost, se kterou hmotné právo spojuje převod práva (byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky), o než v řízení jde, a tuto skutečnost listinou doložila, nepřihlédl odvolací soud k později uplatněným námitkám o absolutní neplatnosti postupní smlouvy; za procesního nástupce v řízení tak považoval L. J.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala E. P. dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a uplatňuje v něm dovolací důvody podle §241a odst. 2) písm. a) a b) o. s. ř. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí shledává v nesprávném posouzení otázky procesního nástupnictví na základě neplatné smlouvy o postoupení pohledávky. Namítá, že smlouvu uzavřela v tísni, za nápadně nevýhodných podmínek, navíc jde o právní úkon učiněný nesvobodně a nevážně, jenž odporuje dobrým mravům. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Rozsudek soudu prvního stupně byl vydán 15. března 1999, tedy před účinností novely občanského soudního řádu provedené zákonem č. 30/2000 Sb. Odvolací soud proto ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 15. tohoto zákona projednal odvolání žalovaných a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů, t. j. podle občanského soudního řádu ve znění do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.“). S ohledem na to i dovolací soud podle bodu 17. téže části a hlavy zákona č. 30/2000 Sb. musel v řízení o dovolání postupovat podle procesních předpisů účinných před 1. 1. 2001.
Dovolací soud se předně zabýval otázkou, zda dovolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou.
Z §240 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dovolání může podat účastník řízení. V tzv. řízení sporném, kterým je i řízení v projednávané věci, jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný, tj. ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a ten, koho žalobce v návrhu označil za žalovaného.
Došlo-li v průběhu občanského soudního řízení - podle právní úpravy platné před 1. 1. 2001 - k singulární sukcesi, přecházela na cessionáře i práva a povinnosti dosavadního subjektu (dosavadního účastníka řízení) s uplatňováním nebo bráněním práv spojená, včetně práv procesních. Šlo o přímé procesní nástupnictví, takže ke změně v osobě účastníka řízení docházelo bez toho, aby o ní soud rozhodoval. Jedinou podmínkou bylo, aby singulární sukcese byla u soudu uplatněna (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. srpna 1996, sp. zn. 2 Cdon 554/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 2/1997 pod poř. č. 11, jakož i nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 1999 sp. zn. I ÚS 531/98 uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazku 16, části I, pod číslem 171). Okamžikem, kdy E. P. uplatnila singulární sukcesi u soudu, přestala být na základě hmotného práva v takovém postavení, aby ji zákon nadále považoval za účastnici řízení. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit skutečnost, že odvolací soud u jednání dne 25. 6. 2007 usnesením „rozhodl“, že v řízení bude pokračováno na straně žalobce s L. J.; k procesnímu nástupnictví totiž došlo nikoliv rozhodnutím soudu, nýbrž tím, že E. P. soudu oznámila, že nastala skutečnost, se kterou hmotné právo spojuje převod práva, o než v řízení jde. Z pohledu shora citované judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu nelze „usnesení“ vyhlášené u jednání dne 25. 6. 2007 považovat za rozhodnutí, ale jen za oznámení, že odvolací soud singulární sukcesi na straně žalobkyně bere na vědomí, a s kým bude jako s účastníkem řízení dále jednat.
Není-li – jak bylo výše vyloženo – E. P. účastnicí řízení, nemůže být ani legitimována k podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu; jestliže je přesto podala, jde o dovolání podané někým, kdo k tomu není oprávněn a dovolacímu soudu nezbylo, než-li takové dovolání odmítnout [§243b odst. 4, §218 odst. 1 písm.b) o. s. ř.]
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovaným ani žalobci v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti E. P. právo (§243b odst. 4 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 31. března 2008
JUDr. Václav Duda
předseda senátu