ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.109.2008.1
sp. zn. 4 Nd 109/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 27. března 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce V. F. a žalované R. F., o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 C 67/2007, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 C 67/2007 se nepřikazuje Okresnímu soudu Brno – venkov ani Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 20. 3. 2007 (soudu doručeno dne 23. 3. 2007) podal žalobce
u Okresního soudu ve Svitavách návrh na zahájení řízení ve výše uvedené věci.
Následně podáním ze dne 18. 3. 2008 podal žalobce návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Brno – venkov z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. s odůvodněním, že jeho zdravotní stav mu neumožňuje cestovat k soudnímu jednání do S.
Žalovaná s návrhem na přikázání věci nesouhlasila a za vhodný místně příslušný soud k projednání a rozhodnutí předmětné věci naopak navrhla Okresní soud v Ostravě, neboť v obvodu tohoto soudu má spolu se třemi nezletilými dětmi bydliště. Žalovaná přitom ve svém vyjádření poukazuje na své velmi neutěšené finanční poměry s tím, že cesty do S. i do B. by pro ni byly finančně nákladné a nemohla by si je dovolit, navíc by v době cestování k soudním jednáním a v době účasti u soudních jednání nemohla pečovat o své tři nezletilé děti a musela by složitě zajišťovat jejich hlídání.
Žalobce však s návrhem žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě nesouhlasil s tím, že je tělesně postižený a každá delší cesta dopravními prostředky mu vyvolává značné bolesti, proto trvá na svém původním návrhu na delegaci věci Okresnímu soudu Brno – venkov.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o.s.ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu ve Svitavách) a soudu, jemuž má být věc přikázána, tj. Okresní soud v Ostravě nebo Okresní soud Brno - venkov, návrhy žalobce a žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti,
z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji
a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka
z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že přikázáním věci dle návrhu žalobce nebo dle návrhu žalované by došlo ke stavu, který by byl pro jednoho z účastníků řízení nepříznivý.
Z lékařské zprávy žalobce ze dne 20. 3. 2007 (č.l. 5 spisu) vyplývá, že žalobce je částečně invalidní a není schopen vykonávat těžké fyzické práce se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, není schopen práce v nucené pracovní poloze a trvale ve stoje a dále je pro něj nevhodná práce s přetěžováním dolních končetin a chůzí v nerovném terénu. Z uvedené lékařské zprávy tedy nevyplývá, že by žalobce nebyl schopen cestovat k soudnímu jednání k místně příslušnému soudu, tj. Okresní soud ve Svitavách.
Ani žalobkyně svou sociální situaci, kterou zdůvodňovala návrh na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě, nikterak nedoložila. I kdyby však její poměry byly doloženy, k vyhovění návrhu by to nepostačovalo, neboť sociální situace účastníka je pouze jedním z hledisek, jež mají pro rozhodnutí o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti význam. Zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá bydliště, popř. pracoviště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem svého bydliště či pracoviště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k soudu pro něj spojena s rozličnými zdravotními, organizačními, eventuálně finančními problémy apod., jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci soudu jinému.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobce ani žalované nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. nepřikázal Okresnímu soudu Brno – venkov ani Okresnímu soudu v Ostravě.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. března 2008
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal