ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.309.2008.2
sp. zn. 4 Nd 309/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Kučery a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve věci žalobce: P. C., zastoupeného PhDr. M. J., zmocněncem, proti žalovaným: 1) Ing. J. H., zastoupené JUDr. M. M., advokátem,) Ing. Ľ. Š., o vrácení daru, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 65/2002, v řízení o návrhu žalobce na delegaci vhodnou ve smyslu ust. §12 odst. 2 o. s. ř., vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 309/2008, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu, takto:
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. je soudce Nejvyššího soudu JUDr. František Hrabec vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Nd 309/2008.
Odůvodnění:
Ve věci vrácení daru, vedené na návrh žalobce P. C. u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 65/2002, podal žalobce Nejvyššímu soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. návrh na delegaci této věci k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a současně s návrhem na delegaci podal podle §14 odst. 1 o. s. ř. i návrh na vyloučení soudce Nejvyššího soudu JUDr. Františka Hrabce, který podle rozvrhu práce měl ve věci jednat a rozhodnout, pro jeho podjatost.
Postupem podle ustanovení §44 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. bylo předsedkyní Nejvyššího soudu JUDr. Ivou Brožovou projednání a rozhodnutí ve věci podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Františka Hrabce přikázáno senátu Nejvyššího soudu složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Kučery a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana.
Nejvyšší soud při rozhodování o vyloučení soudce JUDr. Františka Hrabce vycházel z tohoto zjištění.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Žalobce P. C. ve svém návrhu na vyloučení soudce Nejvyššího soudu JUDr. Františka Hrabce podrobně popsal, proč s ohledem na své dosavadní zkušenosti s tímto soudcem nevěří v jeho objektivitu. Poukázal při tom především na to, že JUDr. František Hrabec již v minulosti o obdobném návrhu žalobce rozhodoval a protože mu nevyhověl, nelze očekávat, že v nyní projednávané věci rozhodne jinak.
JUDr. František Hrabec ve svém písemném vyjádření k věci uvedl, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům a není si vědom ani žádných jiných skutečností, které by mohly zpochybňovat jeho nepodjatost při rozhodování o podaném návrhu na delegaci věci.
Pro rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. není rozhodující jen stanovisko tohoto soudce, ale všechna zjištění v této souvislosti učiněná ve všech vzájemných souvislostech. Pokud žalobce zpochybňuje nepodjatost soudce údaji o jeho dřívějším rozhodnutí v obdobné skutkově téměř stejné věci, pro něž považuje předem za téměř vyloučené, že by v nyní projednávané věci mohl rozhodnout jinak, jde o skutečnost natolik závažnou, že ji lze podřadit pod jeden z důvodů uvedených v ustanovení §14 o. s. ř. k vyloučení soudce.
JUDr. Františku Hrabci lze sice uvěřit, že se podjatý necítí a že je schopen ve věci nestranně rozhodovat, to je ovšem v tomto případě fakticky postoj pouze jedné strany tohoto procesního sporu a nelze mu beze zbytku přisvědčit, bez zřetele na názor druhé strany. Názorem druhé strany je, že kdo jednou rozhodoval určitým způsobem, nemůže ve stejné situaci později dojít k jinému rozhodnutí.
Tento spor nelze v tomto stadiu řízení řešit jiným způsobem, než že o návrhu žalobce P. C. na delegaci bude rozhodovat někdo jiný, než soudce JUDr. František Hrabec. Tento závěr v podstatě koresponduje i s nálezem I. ÚS 371/04, ze dne 31. 8. 2004, podle kterého nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. Otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela najisto, nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, nýbrž i z právního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2008
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera