ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.323.2008.1
sp. zn. 4 Nd 323/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v dědickém řízení po zůstaviteli: V. B. rozený B., za účasti 1) Ing. J. B., 2) MUDr. H. K., 3) J. B., 4) D. J., vedeno u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 11 Nc 1151/2008, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. a §28 zákona č. 111/1895 ř. z. takto:
Určuje se, že věc p r o j e d n á a r o z h o d n e Obvodní soud pro Prahu 2.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kladně předložil Nejvyššímu soudu shora označenou věc k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, chybějí nebo je nelze zjistit.
Podle ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Bydlištěm se rozumí místo pobytu fyzické osoby, ve kterém se zdržuje s úmyslem se tam zdržovat trvale. Jestliže bydliště nelze tímto způsobem určit, je jejím obecným soudem okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje v době zahájení řízení (Bureš, Drápal, Krčmář a kol. Občanský soudní řád, komentář 1. díl, 7. vyd. C. H. Beck 2006, str. 378).
Dědictví se podle §460 o. z. nabývá smrtí zůstavitele. Podle §873 o. z. se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Vzhledem k danému principu platí právní úprava dědění, podle níž se hmotně-právní dědické vztahy i procesní postup řídí právem platným v době úmrtí zůstavitele. U práva procesního toto nelze aplikovat bezvýhradně, je nutno respektovat organizační strukturu soudů a jiných státních orgánů a použít jej tak, aby byla historická právní úprava zachována, ale současné řízení nebylo blokováno archaismy v ní obsaženými.
Podle §2 odst. 1 a 2 zákona č. 100/1931 Sb., o základních ustanoveních soudního řízení nesporného, soudnictví ve věcech nesporných vykonávají jen řádné soudy. Pokud není příslušnost soudů upravena jinak, je pro řízení v prvé stolici příslušný okresní soud, v jehož obvodě má obecný soud ve sporech osoba, proti níž čelí návrh na zahájení řízení, nebo, je-li jich několik, jedna z nich. Není-li takové osoby, nebo koná-li se řízení z úřední moci, je příslušný okresní soud, v jehož obvodě má svůj obecný soud ten, v jehož zájmu se řízení koná. Zákon byl účinný od 1. 11. 1931 a zrušen byl 1. 1. 1951.
Podle §66 odst. 1 zákona č. 111/1895 ř. z., o vykonávání soudní moci a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních (jurisdikční norma), obecný soud té které osoby jest určen jejím bydlištěm. Bydliště osoby se nalézá v tom místě, ve kterém se usadila s prokazatelným nebo z okolností na jevo jdoucím úmyslem trvale se tam zdržovati. Zákon byl účinný od 1. 1. 1898 a zrušen byl 1. 1. 1951.
Podle §67 tohoto zákona pro osoby, které nemají bydliště ani v obvodě, ve kterém platí tento zákon, ani jinde, zakládá se obecný soud tím místem, kde se právě v tuzemsku zdržují. Není-li takového místa, nebo není-li známo, kde se v tuzemsku zdržují, mohou býti tyto osoby žalovány pro všechny závazky, které za jejich pobytu vznikly nebo se zde mají plniti, u soudu posledního bydliště nebo pobytu, jejž v tuzemsku měly.
Z předloženého spisu vyplývá, že návrh na zahájení řízení byl podán u Okresního soudu v Kladně, přičemž navrhovatelka v návrhu uvedla, že není známo, kdy zůstavitel zemřel a jaké bylo jeho poslední bydliště. Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 20. 8. 2008, sp. zn. 11 Nc 1151/2008 (čl. 12) vyslovil podle §105 odst. 2 o. s. ř. svou místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Z listin obsažených ve spise plynou následující skutečnosti.
V dané věci se jedná o projednání dědictví po zemřelém, u nějž není známo místo a čas úmrtí ani jeho poslední bydliště. Z šetření provedeného soudem prvého stupně vyplývají následující informace (č. l. 5 verte).
Zůstavitel měl poslední známé bydliště na adrese P., V., z něhož však podal odhlášku do D. Dne 26. 10. 1936 byl zadržen pro bezdůvodné zdržování se v nádražní budově v nespecifikovaném místě. Dne 14. 6. 1941 Okresní soud v Českém Brodě odvolal pátrání po jeho osobě. Podle č. l. 20 spisu sp. zn. 14 Nc 3053/98 Okresního soudu v Kladně snad zemřel okolo roku 1945.
Podle §24 odst. 1 obecného zákoníku občanského platí domněnka, že nepřítomný zemřel, jestliže uplynulo 70 let od jeho narození a 5 let od poslední zprávy o jeho životě; nebo 30 let od jeho narození a 10 let od poslední zprávy; počítajíc lhůty pěti a deseti let od konce posledního roku, v němž podle zpráv, které jsou, ještě žil.
Na základě výše uvedeného lze předpokládat, že zůstavitel je mrtev. Lze se důvodně domnívat, že zemřel okolo roku 1945 a tudíž je nutno použít právní úpravu platnou v době jeho předpokládaného úmrtí. Zároveň je zjevné, že nejsou známa kriteria pro posouzení místní příslušnosti podle příslušných ustanovení zákona.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §4 zákona č. 100/1931 Sb. ustanovení o výjimečném určení příslušnosti nejvyšším soudem jsou dána v jurisdikční normě. Podle §28 zákona č. 111/1895 ř. z. – jurisdikční normy, jestliže některá občanská věc právní spadá sice pod tuzemskou pravomoc, avšak scházejí-li nebo nemohou-li býti vyšetřeny podmínky místní příslušnosti tuzemského soudu ve smyslu tohoto zákona, má nejvyšší soud z věcně příslušných soudů určiti onen, který má platiti za soud místně příslušný pro dotčenou právní věc. Toto určení se má státi ve sporných občanských věcech právních na návrh strany, jinak však z úřední povinnosti. (V současnosti §11 odst. 3 o. s. ř.) Podle §1 jurisdikční normy soudní moc v občanských věcech právních se vykonává pokud tyto věci nejsou přikázány zvláštními zákony jiným úřadům nebo orgánům, okresními soudy, okresními soudy obchodními, krajskými soudy, krajskými soudy obchodními, zemskými soudy a nejvyšším soudem (soudy řádnými). V současnosti je pravomoc soudů ČR upravena v §7-8 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění.
V posuzované věci je z dostupných informací u zůstavitele známa coby poslední bydliště adresa P., V., platná v roce 1936. Vzhledem k tomu, že z ostatních informací již není o pobytu zůstavitele možno určit žádný další relevantní údaj, jeví se i s přihlédnutím na ustanovení §67 jurisdikční normy a §2 odst. 2 zákona č. 100/1931 Sb., tj. předpisů a jejich ustanovení platných k předpokládanému datu smrti zůstavitele a k tomu, že účastníci řízení mají svá bydliště v Praze, jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby věc projednal a rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2.
Při určení místně příslušného soudu vycházel Nejvyšší soud především z výše uvedených hledisek. S ohledem na tyto skutečnosti proto podle §11 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §28 jurisdikční normy určil, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je jmenovaný soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. listopadu 2008
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c