Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2008, sp. zn. 4 Nd 377/2008 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.377.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.377.2008.1
sp. zn. 4 Nd 377/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce B., s. b. d., proti žalovaným 1) I. K. a 2) M. K., o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 165/2008, podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. takto: Soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jaroslav Hikl, JUDr. Jan Zavrtálek a JUDr. Vojtěch Brhel nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 165/2008. Odůvodnění: Ve výše uvedené věci projednávané u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 Co 165/2008 navrhl žalovaný č. 1) podáním ze dne 30. 1. 2008 (soudu doručeno dne 1. 2. 2008) vyloučení soudců senátu 1 Co Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jaroslava Hikla, JUDr. Jana Zavrtálka a JUDr. Vojtěcha Brhela z projednávání a rozhodnutí věci z důvodu nesprávného postupu soudců v řízení. Vrchní soud v Olomouci předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti výše jmenovaných soudců spolu s jejich vyjádřením, že k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný poměr a nejsou dány žádné důvody k pochybnostem o jejich nepodjatosti. Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky. Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti. K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná. Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců, žádný z nich nemá vztah k věci ani k účastníkům řízení, na výsledku řízení nemají žádný zájem a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodnutí věci. Z návrhu žalobce č. 1) na vyloučení jmenovaných soudců Vrchního soudu v Olomouci z projednávaní a rozhodnutí věci vyplývá, že důvodem vznesené námitky podjatosti má být otázka správnosti jejich postupu v řízení. Nesouhlas účastníka řízení s postupem soudců v řízení o projednávané věci, popř. s odůvodněním rozhodnutí, však není okolností, která by zakládala důvod k jejich vyloučení (§14 odst. 4 o. s. ř.). Z obsahu spisu, ani z vyjádření dotčených soudců nevyplývají žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř. Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky pokud žalobce č. 1) neuvádí žádné skutečnosti (srov. §15a odst. 3 o. s. ř.), které by svědčily o tom, že by byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců, není důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují. V daném případě tedy nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byly nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům). Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jaroslav Hikl, JUDr. Jan Zavrtálek a JUDr. Vojtěch Brhel nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. listopadu 2008 ředseda senátu: JUDr. Jiří Pácal

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/27/2008
Spisová značka:4 Nd 377/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.377.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§16 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-03