ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.105.2007.1
sp. zn. 4 Tz 105/2007
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 31. ledna 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. B., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 7. 8. 2007, sp. zn. 13 To 289/2007, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 7. 8. 2007, sp. zn. 13 To 289/2007 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §37a tr. zák., §11 odst. 1 písm. f) tr. ř., §254 odst. 1 tr. ř. a §256 tr. ř. v neprospěch obviněného L. B.
Napadené usnesení se z r u š u j e.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 3 T 206/2006, byl obviněný L. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle ustanovení §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., za což byl odsouzen podle §57a odst. 1, 2 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. k trestu zákazu pobytu na území hlavního města Prahy na dobu 3 let. Předmětný trestní příkaz nabyl právní moci dne 16. 11. 2006.
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 2 T 96/2006, byl obviněný L. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., a to za jednání uvedené v bodě 1 pod písm. a), b), c) výrokové části rozsudku, za což byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 11 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně byly zrušeny výroky o trestech z trestních příkazů Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 9. 2006, sp. zn. 3 T 129/2006 a ze dne 16.10.2006, sp. zn. 5 T 148/2006, včetně všech dalších rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále byl citovaným rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 2 T 96/2006, obviněný L. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., a to za jednání uvedené pod bodem 2 písm. a), b) výrokové části rozsudku, za což mu byl uložen společný trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců při vázanosti skutkovými zjištěními z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 3 T 206/2006 (který se týká uvedeného skutku v bodě 2 písm. b). Pro výkon uloženého trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl obviněnému uložen trest zákazu pobytu v obvodu soudního okresu P. na dobu pěti let.
Proti uvedenému rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 2 T 96/2006, podal obviněný L. B. odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením ze dne 7. 8. 2007, sp. zn. 13 To 289/2007, podle ustanovení §256 tr. ř. zamítl. Rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 2 T 96/2006, se tak stal pravomocným dne 7. 8. 2007.
Následně podal ministr spravedlnosti České republiky proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 7. 8. 2007, sp. zn. 13 To 289/2007, stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného L. B. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §37a tr. zák. a §11 odst. 1 písm. f) tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 2 T 96/2006, při vázanosti skutkovými zjištěními z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 3 T 206/2006, sice správně uznal obviněného L. B. postupem ve smyslu ust. §37a tr. zák. vinným pokračujícím trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. (viz. bod 2 písm. a), b) výrokové části citovaného rozsudku), zároveň ale opomněl v souladu s ustanovením §37a tr. zák. zrušit v předmětném rozsudku celý výrok o vině i celý výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 3 T 206/2006, kdy toto pochybení nenapravil ani Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, v rámci odvolacího řízení. Důsledkem tohoto postupu pak došlo k tomu, že obviněný L. B. byl rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 5 a Okresního soudu v Pardubicích uznán vinným stejným skutkem a týmiž rozhodnutími mu za tento skutek byly uloženy i dva konkrétní tresty. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, tak stížností pro porušení zákona napadeným usnesením porušil zákon v ustanoveních §37a tr. zák. a §11 odst. 1 písm. f) tr. ř., a to v neprospěch obviněného L. B.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 7. 8. 2007, sp. zn. 13 To 289/2007 (v návaznosti na rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 2 T 96/206), byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. B. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Z obsahu předmětného trestního spisu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný L. B. byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 3 T 206/2006, uznán vinným trestným činem krádeže podle ustanovení 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 14. 11. 2006 okolo 19:35 hod. v hypermarketu G., P., S., vzal a ukryl pod bundu 30 ks švýcarských čokolád zn. Lindt v hodnotě 3.270,- Kč a prošel s nimi bez zaplacení pokladní linií, kde byl zadržen ostrahou, čímž poškozené spol. G. ČR způsobil škodu ve shora uvedené výši, a tohoto jednání se dopustil i přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu Praha – západ ze dne 31. 3. 2006, sp. zn. 1 T 44/2006, v právní moci dne 29. 6. 2006, odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. Za uvedené jednání byl odsouzen podle §57a odst. 1, 2 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. k trestu zákazu pobytu na území hlavního města Prahy na dobu 3 let. Citovaný trestní příkaz nabyl právní moci dne 16. 11. 2006.
Následně byl obviněný L. B. rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 2 T 96/2006, uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., a to mj. i za jednání uvedené v bodě 2 pod písm. b) výrokové části rozsudku, kterého se dopustil tím, že dne 14. 11. 2006 okolo 19:35 hod. v hypermarketu G., P., S., vzal a ukryl pod bundu 30 ks švýcarských čokolád zn. Lindt v hodnotě 3.270,- Kč a prošel s nimi bez zaplacení pokladní linií, kde byl zadržen ostrahou, čímž poškozené spol. G. ČR způsobil škodu ve shora uvedené výši, za což mu byl uložen společný trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců při vázanosti skutkovými zjištěními z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 3 T 206/2006 (který se týká uvedeného skutku v bodě 2 písm. b).
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že obviněný L. B. byl rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 5 a Okresního soudu v Pardubicích uznán vinným stejným skutkem a týmiž rozhodnutími mu za tento skutek byly uloženy i dva konkrétní tresty.
Z ustanovení §37a tr. zák. mj. vyplývá, že odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§89 odst. 3 tr. zák.), za jehož ostatní útoky byl již soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívějším výrok vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější, než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad.
Podle ustanovení §11 odst. 1 písm. f) tr. ř. trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno. Tímto zákonným ustanovením je vyjádřeno pravidlo, že nikdo nesmí být trestně stíhán opětovně pro týž skutek.
Za této situace je třeba přisvědčit názoru ministra spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že Okresní soud v Pardubicích pochybil, když v rozsudku ze dne 29.3.2007, sp. zn. 2 T 96/2006, při vázanosti skutkovými zjištěními z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 3 T 206/2006, opomněl zrušit podle §37a tr. zák. celý výrok o vině i celý výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 3 T 206/2006. Zmíněné pochybení nenapravil ani Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, v rámci odvolacího řízení v předmětné věci, neboť odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 2 T 96/2006, zamítl.
Podle ustanovení §256 tr. ř. odvolací soud odvolání zamítne, shledá-li, že není důvodné.
Podle ustanovení §254 odst. 1 tr. ř. nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle §253, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.
Tím, že Okresní soud v Pardubicích ve svém rozhodnutí (rozsudku ze dne 29.3.2007, sp. zn. 2 T 96/2006) nezrušil celý výrok o vině i celý výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 3 T 206/2006 a toto pochybení nenapravil ani Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, v rámci odvolacího řízení, byl obviněný L. B. rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 5 a Okresního soudu v Pardubicích uznán vinným stejným skutkem a týmiž rozhodnutími mu za tento skutek byly uloženy i dva konkrétní tresty. Došlo tak k porušení zákona v neprospěch obviněného L. B., a to v ustanoveních §37a tr. zák., §11 odst. 1 písm. f) tr. ř., 254 odst. 1 tr. ř. a 256 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 7. 8. 2007, sp. zn. 13 To 289/2007 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §37a tr. zák., §11 odst. 1 písm. f) tr. ř., 254 odst. 1 tr. ř. a 256 tr. ř. v neprospěch obviněného L. B., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného L. B., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu (tzv. zákaz reformace in peius), neboť Nejvyšší soud České republiky vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. ledna 2008
Předseda senátu:
JUDr. J. P.