ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.19.2008.1
sp. zn. 4 Tz 19/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. března 2008 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného F. Š., proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 12 To 298/2007, ve věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 2 T 76/2007, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §271 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 12 To 298/2007 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §254 odst. 1, §256, §228 odst. 1, §229 odst. 2 a §225 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného F. Š.
Napadené usnesení se v části týkající se obviněného F. Š. z r u š u j e. Současně se zrušuje výrok o náhradě škody z rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007, kterým byla obviněnému F. Š. uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně spolu s obviněným M. Š. poškozenému J. C. podle §228 odst. 1 tr. ř. škodu ve výši 1.650,- Kč a kterým byl podle §229 odst. 2 tr. ř. poškozený J. C. se zbytkem svého nároku odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních, a to v části týkající se obviněného F. Š.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §226 písm. c) tr. ř. se obviněný F. Š. z p r o š ť u j e obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství Praha – západ ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. ZT 53/2007, a to pro skutek popsaný v bodě 3) obžaloby spočívající v tom, že měl se spoluobviněným M. Š. dne 30. 1. 2007 v obci J. u P. – R., okres P. – z., po vniknutí na oplocený pozemek před rodinným domem vstoupit do odemčené k domu přilehlé dílny a odcizit odtud ke škodě poškozeného J. P. pětistrunné banjo v hodnotě 2.000,- Kč, který byl kvalifikován obžalobou jako trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., a dále pro skutek popsaný v bodě 5) obžaloby spočívající v tom, že měl dne 30. 1. 2007 se spoluobviněným M. Š. v obci J. – R., v P., okres P. – z., vyháčkovat přední dveře u zde zaparkovaného vozidla zn. Fiat Uno 1.7, vniknout dovnitř se záměrem popojet mimo obytnou zástavbu a odcizit benzin, nepodařilo se jim však nastartovat a z vozidla tak měli odcizit autorádio zn. JVC v hodnotě 1.300,- Kč ke škodě poškozeného J. C. a poškozením spínací skříňky mu způsobit škodu ve výši 350,- Kč, který byl kvalifikován obžalobou jako trestný čin neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák. a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák.
Podle §229 odst. 3 tr. ř. se poškozený J. C. s nárokem na náhradu škody proti obviněnému F. Š. odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §256 tr. ř. se zamítá odvolání obviněného F. Š. podané do výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007.
Odůvodnění:
Obžalobou státního zástupce Okresního státního zastupitelství Praha – západ ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. ZT 53/2007, byli obvinění M. Š. a F. Š. obžalováni ze spáchání celkem 6 útoků proti cizímu majetku spáchaných ve formě spolupachatelství podle ustanovení §9 odst. 2 tr. zák. a naplňujících skutkové podstaty trestných činů porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák., krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. (dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák.), poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák.
Následně byl obviněný M. Š. rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 2. 8. 2007, uznán vinným všemi šesti útoky shora uvedených trestných činů popsaných v obžalobě. Obviněný F. Š. byl uvedeným rozsudkem uznán vinným ze spáchání pouze 4 útoků ve formě spolupachatelství, přičemž nebyl uznán vinným útokem popsaným v bodě 3) obžaloby spočívajícím v tom, že měl se spoluobviněným M. Š. dne 30. 1. 2007 v obci J. u P. – R., okres P. – z., po vniknutí na oplocený pozemek před rodinným domem vstoupit do odemčené k domu přilehlé dílny a odcizit odtud ke škodě poškozeného J. P. pětistrunné banjo v hodnotě 2.000,- Kč a dále nebyl uznán vinným pro skutek popsaný v bodě 5) obžaloby spočívající v tom, že měl dne 30. 1. 2007 se spoluobviněným M. Š. v obci J. – R., v P. ul., okres P. – z. vyháčkovat přední dveře u zde zaparkovaného vozidla zn. Fiat Uno 1.7, vniknout dovnitř se záměrem popojet mimo obytnou zástavbu a odcizit benzin, nepodařilo se jim však nastartovat a z vozidla tak měli odcizit autorádio zn. JVC v hodnotě 1.300,- Kč ke škodě poškozeného J. C. a poškozením spínací skříňky mu způsobit škodu ve výši 350,- Kč.
Za uvedené jednání byl obviněný F. Š. podle ustanovení §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Trest byl uložen i obviněnému M. Š. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněným M. Š. a F. Š. uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit poškozenému J. C. škodu ve výši 1.650,- Kč a poškozené K. S. škodu ve výši 2.200,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození J. C. a K. S. odkázáni se zbytky svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007, podali obvinění M. Š. i F. Š. odvolání, která směřovala původně pouze do výroků o trestech, avšak v rámci veřejného zasedání konaného u Krajského soudu v Praze byly odvolací námitky obviněných rozšířeny i na výrok o náhradě škody poškozenému J. C. Krajský soud v Praze poté usnesením ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 12 To 298/2007, odvolání obou obviněných podle ustanovení §256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl.
Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 12 To 298/2007, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného F. Š. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §254 odst. 1, §256, §225 odst. 1, §226 písm. c), §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. v neprospěch obviněného F. Š.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že rozhodující soudy obou stupňů v předmětné věci důsledně nerespektovaly výše uvedená zákonná ustanovení, neboť obviněný F. Š. nebyl rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007, uznán vinným z útoků uvedených v bodě 3) a v bodě 5) obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství Praha – západ ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. ZT 53/2007, takže v tomto rozsahu měl být předmětné obžaloby zproštěn podle ustanovení §226 písm. c) tr. ř. Navíc pokud obviněný F. Š. nebyl za trestné jednání vůči J. C. (popsané v bodě 5 předmětné obžaloby) odsouzen, nemohl být vůči němu ani zavázán k náhradě škody. Stejně tak neměl být poškozený J. C. odkazován se zbytkem svého nároků vůči obviněnému F. Š. na řízení ve věcech občanskoprávních podle §229 odst. 2 tr. ř.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 12 To 298/2007 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v neprospěch obviněného F. Š. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení v části týkající se obviněného F. Š. zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 nebo §271 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že Okresní soud Praha – západ jako soud prvního stupně v předmětné věci dospěl při svém rozhodování v rámci hodnocení důkazů k závěru, že obviněný F. Š. nespáchal skutky uvedené v bodě 3) a v bodě 5) obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství Praha – západ ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. ZT 53/2007. Z výroku o vině i z odůvodnění citovaného rozsudku jednoznačně vyplývá, že obviněný F. Š. se nedopustil jednání popsaného v bodech 3) a 5) předmětné obžaloby.
Podle ustanovení §225 odst. 1 tr. ř. nebude-li věc vrácena státnímu zástupci podle §221 tr.ř., předložena k rozhodnutí o příslušnosti podle §222 odst. 1 tr. ř. či postoupena jinému orgánu podle §222 odst. 2 tr.ř. a nedoje-li k zastavení trestního stíhání podle §223 tr.ř., k podmíněnému zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání podle §223a tr. ř. nebo k jeho přerušení podle §224 tr. ř., rozhodne soud rozsudkem, zda se obviněný uznává vinným nebo zda se obžaloby zprošťuje.
Podle ustanovení §226 písm. c) tr. ř. soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem, a to i k návrhu ostatních stran, nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný.
Pokud Okresní soud Praha – západ při svém rozhodování dospěl k závěru, že obviněný F. Š. nespáchal skutky uvedené v bodech 3) a 5) předmětné obžaloby, bylo na místě postupovat podle ustanovení §226 písm c) tr. ř. a obviněného F. Š. v tomto rozsahu předmětné obžaloby zprostit. V případě projednávané trestní věci se nepochybně jednalo o dílčí útoky pokračujícího trestného činu krádeže.
Podle ustanovení §12 odst. 12 tr. ř. se skutkem podle tohoto zákona rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak. Z citovaného ustanovení vyplývá, že ohledně každého útoku popsaného v žalobním návrhu musí soud výslovně rozhodnout, a to buď odsuzujícím nebo zprošťujícím výrokem, což v daném případě učiněno nebylo. Rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007, zprošťující výrok ve vztahu k obviněnému F. Š. ohledně bodů 3) a 5) předmětné obžaloby neobsahuje.
K otázce náhrady škody Nejvyšší soud České republiky uvádí, že podle ustanovení §228 odst. 1 tr. ř. odsuzuje-li soud obviněného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, uloží mu zpravidla v rozsudku, aby ji poškozenému nahradil, jestliže byl nárok včas uplatněn (§43 odst. 3 tr. ř.); nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obviněnému vždy povinnost k náhradě škody, jestliže je výše škody součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obviněný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud nahrazena.
Podle ustanovení §229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem, odkáže soud poškozeného také se zbytkem jeho nároku, jestliže mu nárok z jakéhokoli důvodu přizná jen z části.
Je však nutno podotknout, že základním předpokladem k tomu, aby mohl být obviněný zavázán k náhradě škody poškozenému podle ustanovení §228 odst. 1 tr. ř. je, že bude konkrétním skutkem, resp. útokem, jímž byla škoda způsobena, uznán vinným. V daném případě byla obviněnému F. Š. rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007, ohledně skutku uvedeného v bodě 5) předmětné obžaloby, o kterém bylo prokázáno, že jej nespáchal, uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně spolu s obviněným M. Š. poškozenému J. C. škodu ve výši 1.650,- Kč a současně podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený J. C. se zbytkem svého nároku odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
Za situace, kdy obviněný F. Š. nebyl za trestné jednání vůči J. C. (popsané v bodě 5 předmětné obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství Praha – západ ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. ZT 53/2007) odsouzen, nemohl být vůči němu ani zavázán k náhradě škody. Stejně tak neměl být poškozený J. C. odkazován se zbytkem svého nároků vůči obviněnému F. Š. na řízení ve věcech občanskoprávních podle §229 odst. 2 tr. ř., nýbrž mělo být aplikováno ustanovení §229 odst. 3 tr. ř., podle kterého jestliže soud obžalovaného obžaloby zprostí, odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody vždy na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
Podle ustanovení §254 odst. 1 tr. ř. odvolací soud, nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolání podle §253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.
Podle ustanovení §256 tr. ř. odvolací soud odvolání zamítne, shledá-li, že není důvodné.
Odvolací soud však nedostál své přezkumné povinnosti, když přehlédl, že rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007, je vadný ve výroku o náhradě škody obviněného F. Š. vůči poškozenému J. C., neboť nemá věcný podklad v odsuzujícím výroku o vině.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je třeba přisvědčit názoru ministra spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že v důsledku výše specifikovaného pochybení Okresního soudu Praha - západ došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného F. Š., přičemž ani Krajský soud v Praze jako soud odvolací v projednávané věci nedostál své přezkumné povinnosti, když odvolání obviněného F. Š. jako nedůvodné zamítl. V důsledku toho došlo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 12 To 298/2007 a v řízení předcházejícím k porušení zákona v ustanoveních §254 odst. 1, §256, §228 odst. 1, §229 odst. 2 a §225 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného F. Š.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 12 To 298/2007 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §254 odst. 1, §256, §228 odst. 1, §229 odst. 2 a §225 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného F. Š., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení v části týkající se obviněného F. Š. zrušil, současně zrušil i výrok o náhradě škody rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007, kterým byla obviněnému F. Š. uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně spolu s obviněným M. Š. poškozenému J. C. podle §228 odst. 1 tr. ř. škodu ve výši 1.650,- Kč a kterým byl podle §229 odst. 2 tr. ř. poškozený J. C. se zbytkem svého nároku odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních, a to v části týkající se obviněného F. Š. a zrušil též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Při splnění podmínek uvedených v ustanovení §271 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci sám a podle §226 písm. c) tr. ř. obviněného F. Š. zprostil obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství Praha – západ ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. ZT 53/2007, a to pro skutky popsané v bodech 3) a 5) obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že tyto skutky spáchal obviněný F. Š.
Podle §229 odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky odkázal poškozeného J. C. s jeho nárokem na náhradu škody proti obviněnému F. Š. na řízení ve věcech občanskoprávních.
Dále Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného M. Š. podané do výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 2 T 76/2007.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2008
Předseda senátu:
JUDr. J. P.