ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.92.2008.1
sp. zn. 4 Tz 92/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 27. listopadu 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného R. V., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Prostějově ze dne 20. 12. 2007 sp. zn. 1 T 279/2007, a podle §268 odst. 2 , §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 20. 12. 2007, sp. zn. 1 T 279/2007, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zákona a §2 odst. 5, 6 tr. řádu v neprospěch obviněného R. V.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Prostějově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 20. 12. 2007 sp. zn. 1 T 279/2007, byl R. V. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zákona, jehož se dopustil tím, že v době od měsíce března do měsíce října 2007 včetně, v B., okres P. ani jinde záměrně ničím nepřispěl na výživu své nezletilé dcery A. P., ač mu tato povinnost plyne ze zákona o rodině a z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 9. 12. 2004 sp. zn. P 292/2004, který nabyl právní moci dne 12. 1. 2005, měl platit 900,- Kč měsíčně, a z tohoto důvodu dluží matce dítěte L. P. částku 7.200,- Kč.
Za to mu byl v sazbě §213 odst. 1 tr. zákona za použití §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zákona uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Současně mu byla stanovena povinnost, aby během výkonu tohoto trestu uhradil celé dlužné výživné.
Trestní příkaz nabyl právní moci dne 9. 6. 2008.
Ministr spravedlnosti podal podle §266 odst. 1, 2 tr. řádu proti tomuto trestnímu příkazu podal stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. V., neboť podle jeho názoru byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zákona, v a řízení předcházejícím v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. řádu.
Podle stěžovatele je řízení před vydáním trestního příkazu zatíženo vadou spočívající v porušení procesních ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu, pokud si samosoudce Okresního soudu v Prostějově neopatřil všechny potřebné důkazy pro úvahu o účelu a výši trestu a řádně je nevyhodnotil. V opačném případě by totiž zjistil, že obviněnému byl pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 11. 7. 2005 sp. zn. 2 T 246/2004, pro trestné činy krádeže podle §247 odst. 1, 2 a §247 odst. 1 písm. a) tr. zákona uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, z něhož v době rozhodování ve věci sp. zn. 1 T 279/2007, nic nevykonal. Obviněnému tak byly postupně uloženy tresty obecně prospěšných prací v úhrnné výměře 700 hodin, čímž byla porušena zákonná ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zákona v jeho neprospěch.
Ministr spravedlnosti navrhl v petitu svého mimořádného opravného prostředku, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným rozhodnutím byl v neprospěch obviněného R. V. porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. řádu tento trestní příkaz zrušil včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval v intencích ustanovení §270 odst. 1 tr. řádu a věc přikázal Okresnímu soudu v Prostějově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost všech výroků rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Z obsahu přezkoumávaného spisu Nejvyšší soud zjistil, že dne 10. 12. 2007 podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prostějově tomuto soudu obžalobu na obviněného R. V. pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zákona. Úřednice soudní podatelny v souladu se svými povinnostmi vyznačila na originále této obžaloby lustrum, z něhož vyplývá, že proti obviněnému byla u téhož soudu v předchozí době vedena trestní řízení a předcházejí spisy sp. zn. 2 T 136/2004, 2 T 246/2004 a 3 T 32/2003. V trestním spisu je rovněž založen opis rejstříku trestů ze dne 7. 11. 2007, v němž jsou uvedena odsouzení z rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 3 T 223/99, 3 T 32/2003 a 2 T 136/2004. Z procesního postupu samosoudce je zřejmé, že si nevyžádal ani jeden z citovaných spisů k prostudování, a odsouzení pod sp. zn. 2 T 246/2004, které v opisu rejstříku trestů není vůbec vyznačeno, nevěnoval pozornost, nezjišťoval zda ve věci již bylo rozhodnuto a v kladném případě jaký druh trestu byl obviněnému uložen. Pokud by tak učinil, zjistil by, že dne 11. 7. 2005 vydal samosoudce tohoto soudu trestní příkaz, jímž byl obviněný uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1, 2 a §247 odst. 1 písm. a) tr. zákona, za což mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 19. 9. 2007. Ze zprávy, kterou okresnímu soudu podala pracovnice Probační a mediační služby ČR středisko P. ze dne 4. 12. 2007 (č. l. 83) vyplývá, že obviněného se dosud nepodařilo na středisko předvolat a projednat s ním podmínky výkonu uloženého trestu. Okresní soud v Prostějově na podkladě této zprávy vydal dne 6. 12. 2007 usnesení podle §336 odst. 2 tr. řádu, jímž byl obviněnému výkon trestu obecně prospěšných prací nařízen.
Podle §2 odst. 5 tr. řádu je povinností orgánů činných v trestním řízení postupovat v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Tuto povinnost je nutno vztáhnout i na zjištění skutkových okolností jež mají podstatný význam z hlediska úvah o trestu podle §23 a §31 tr. zákona, tak, aby byl zvolen adekvátní druh trestu a stanovena jeho zákonná výměra. Toto ustanovení okresní soud nerespektoval, neboť citovaný spis sp. zn. 2 T 246/2004, k dispozici neměl a poznatky plynoucí z tohoto spisu nemohl promítnout do svých úvah při hodnocení důkazů, jež se měly odvíjet v souladu se zněním zákonného ustanovení §2 odst. 6 tr. řádu – orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Ustanovení §45a odst. 1 tr. zákona umožňuje soudu uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 hodin do 400 hodin.
Při úvahách o trestu je samosoudce limitován také ustanovením §36 tr. zákona zejména v těch případech, kdy ukládá stejný druh trestu jaký byl stanoven předchozím odsouzením. Jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá-li mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Pokud samosoudce Okresního soudu v Prostějově v rozporu s tímto zákonným hlediskem uložil obviněnému R. V. trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, přesáhl o těchto 300 hodin nejvyšší povolenou výměru pro uvedený druh trestu, a takto vyměřený trest je nezákonný.
Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedeným závěrům podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 20. 12. 2007 sp. zn. 1 T 279/2007, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zákona a §2 odst. 5, 6 tr. řádu v neprospěch obviněného R. V.
Podle §269 odst. 2 tr. řádu napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, současně zrušil i všechna další rozhodnutí, která na zrušený trestní příkaz obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Věc podle §270 odst. 1 tr. řádu vrátil Okresnímu soudu v Prostějově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Okresní soud v Prostějově v nově provedeném řízení provede dokazování zaměřené na volbu adekvátního druhu a výměry trestu, přičemž dokazování doplní vyžádáním nového opisu rejstříku trestů, zprávou Probační a mediační služby ČR, středisko P., zda obviněný vykonal zcela či zčásti trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen na podkladě trestního příkazu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 2 T 246/2004, citovaný spis si rovněž vyžádá a prostuduje, přičemž teprve po takto doplněném dokazování nové důkazy vyhodnotí jednotlivě i v jejich souhrnu s důkazy, jež jsou již součástí trestního příkazu. Tímto procesním postupem si vytvoří předpoklady pro řádné rozhodnutí o trestu, když výrok o vině zpochybněn nebyl. Okresní soud bude limitován ustanovením §273 tr. řádu, stanovícím zásadu zákazu reformationis in peius.
Podle §270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná