Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2008, sp. zn. 4 Tz 93/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.93.2007.2

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.93.2007.2
sp. zn. 4 Tz 93/2007-I USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. prosince 2008 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněných: 1) Ing. F. Ch. 2) Ing. L. F. 3) Ing. M. B. 4) Z. M. 5) Ing. P. F. 6) Ing. V. F. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2007, sp. zn. 6 To 19/2007, a rozhodl takto: Podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t á . Odůvodnění: Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal u Městského soudu v Praze dne 8. srpna 2005 pod sp. zn. 2 VZV 4/2001 obžalobu na obviněné Ing. F. Ch., Ing. L. F., Z. M., Ing. M. B., Ing. P. F. a Ing. V. F. pro rozsáhlou majetkovou trestnou činnost, které se měli dopustit zhruba v období od května 1998 do ledna 1999 tím, že v podvodném úmyslu vytvořit podmínky a předpoklady pro masivní odčerpání peněžních úvěrových prostředků z K. b., a.s., jako odpovědní zástupci personálně a majetkově propojených obchodních společností R. – T., spol. s r.o., t.č. v konkursu, Č. a. s., s.r.o., t.č. v konkursu, S., a.s., v likvidaci, t.č. v konkursu, L. m., a.s., a B. W., spol. s r.o., t.č. v konkursu (dále jen ekonomicky spjatá skupina společností Č./S.) v období od května 1998 do ledna 1999 v P. a na dalších místech, v procesu sjednávání a uzavírání (úvěrových) smluv o financování obchodů, prezentovali K. b., a.s. nepravdivé, zkreslené údaje a informace, jejichž obsah neodpovídal skutečnému stavu věci, dále mylně a neúplně informovali K. b., a.s., o důležitých okolnostech pro uzavření (úvěrových) smluv o financování obchodů a neuvedli K. b., a.s., údaje a informace rozhodné a zásadní pro uzavření (úvěrových) smluv o financování obchodů a současně K. b., a.s., zatajovali důležité informace, přičemž tyto nekorektní údaje a informace vedly k zásadně nesprávným závěrům o skutečnostech rozhodných pro uzavření (úvěrových) smluv o financování obchodů a na základě těchto nesprávných údajů a informaci o vykonstruovaných podnikatelských záměrech došlo k poskytnutí úvěrových peněžních prostředků ve prospěch ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S., a to jednáním spočívajícím v tom, že obv. Ing. F. Ch., obv. Ing. L. F., obv. Z. M., obv. Ing. M. B., obv. Ing. P. F., a obv. Ing. V. F., ačkoliv znali dlouhodobě nedobrou ekonomickou situaci a finanční potenciál ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S., opakovaně vystavovali jako nástroj zajištění poskytovaných úvěrových financování ve prospěch věřitele K. b., a.s., vlastní směnky ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. na částky poskytovaných úvěrových financování, čímž nepravdivě a podvodně deklarovali věřiteli K. b. a.s., budoucí schopnost dlužníka ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. uhradit směnečné pohledávky realizací směnek podle zákona směnečného a šekového č.191/1950 Sb., s úmyslem použít poskytnuté peněžní úvěrové prostředky na úhradu závazků ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. z titulu předchozích čerpaných financování, ve smlouvách o (úvěrovém) financování obchodů opakovaně písemně zmocnili K. b., a.s., aby bez předchozího upomínání, i před termínem splatnosti úvěrových financování, uhrazovala všechny existující závazky ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. vůči K. b., a.s., z jakýchkoliv prostředků na všech účtech ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. vedených v K. b., a.s., ačkoliv z poučení a vysvětlivek na bankovních formulářích, které byly nedílnou součástí žádostí o financování v rámci dokumentární platební operace, resp. dokumentárního akreditivu (dále jen žádost o financování) jednak věděli, že předfinancováním exportní operace se rozumí odkoupení pohledávky beneficienta ve chvíli otevření exportního akreditivu v jeho prospěch zahraniční bankou a jednak věděli, že žádost o financování je nutno předložit bance se zdůvodněním a jednak detailně znali podmínky tohoto druhu financování z předchozích realizovaných obchodních případů mezi K. b., a.s. a ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S., opakovaně požádali K. b., a.s., o bankovní produkt a techniku financování, pro jejichž poskytnutí nebyly na straně ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. od počátku splněny ani základní předpoklady a podmínky, ačkoliv jednak věděli, že nebyly ve prospěch ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. z příkazu zahraničních odběratelů otevřeny dokumentární akreditivy, jednak věděli, že platby prostřednictvím dokumentárních akreditivů, nebyly dohodnuty ani předpokládány ve smlouvách o dodávkách komodit uzavřených mezi ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S. a zahraničními odběrateli a jednak věděli, že zahraniční banky nikdy neinformovaly ekonomicky spjatou skupinu společností Č./S. o otevření dokumentárních akreditivů v jejich prospěch, nepravdivě a v rozporu se skutečným stavem věci opakovaně vyplnili bankovní formuláře žádosti o financování, kde nepravdivě uvedli existenci příkazců (aplikantů) a beneficientů (oprávněných) z údajně otevřených dokumentárních akreditivů a podvodně presentovali existenci dokumentárních platebních a zbožových operací, ačkoliv si byli plně vědomi, že presentované vývozy zemědělských komodit nebudou realizovány, v procesu úvěrového financování opakovaně písemně požádali K. b., a.s., o odkoupení tzv. payment obligation (závazek zaplatit) s předstíraným účelem realizace exportních zbožových operací, přičemž okamžitě po získání úvěrových peněžních prostředků je použili v příkrém rozporu s předstíraným účelem, což ekonomicky spjaté skupině společností Č./S. znemožňovalo realizovat deklarované exportní zbožové operace a v době splatnosti uhradit čerpaná úvěrová financování, přičemž návratnost poskytnutých peněžních úvěrových prostředků byla již od počátku ekonomicky zcela nereálná a neexistovaly žádné konkrétní skutečnosti, na základě kterých by ekonomicky spjatá skupina společností Č./S. mohla rozumně očekávat budoucí schopnost splácet poskytnuté peněžní úvěry, v procesu úvěrového financování nikterak neuvědomili K. b., a.s., o vysokých úvěrových angažovanostech ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. vůči dalším bankovním ústavům, ačkoliv věděli, že v budoucnu nevzniknou ekonomicky spjaté skupině společností Č./S. žádné pohledávky za zahraničními odběrateli z titulu exportu zemědělských komodit, jednak opakovaně uzavírali s K. b., a.s., smlouvy o postoupení budoucích pohledávek, ve kterých postupovali na K. b., a.s., údajné budoucí pohledávky ekonomicky spjaté skupiny společností Č./S. za zahraničními odběrateli, jednak se opakovaně vůči K. b., a.s., zavazovali oznámit zahraničním odběratelům postoupení pohledávek z exportu, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili. Deliktních jednání se měli dopustit tak, že : I. 1. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s., dne 29.5.1998 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv. payment obligation, ve které podvodně presentoval jako účel požadovaného financování nákup, výkrm a porážku prasat s cílem realizovat kontrakt č. ze dne 23.4.1998 se spol. K. G., ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila, 2. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s., dne 9.6.1998 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, nepravdivě a zcela nelogicky uvedl jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. S., a.s. a příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. K., dále požádal o bankovní službu předfinancování exportní operace, ačkoliv jednak platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o dodávkách masa č. ze dne 23.4.1998 mezi spol. S., a.s. a spol. K. a jednak nikdy neexistoval exportní dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou ve prospěch spol. S., a.s. a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., písemně neodůvodnil požadované předfinancování exportní zbožové operace, 3. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 16.6.1998 dohodli a podepsali s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v čl. I. nepravdivě deklarovali existenci budoucích pohledávek spol. S., a.s., které měly vzniknout za zahraničním odběratelem spol. K., dále v čl. II. nepravdivě předstírali bezúplatné postoupení údajných budoucích pohledávek s příslušenstvím, které měly vzniknout spol. S., a.s., za zahraničním odběratelem spol. K. ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázali v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol. K. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili, 4. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 9.6.1998 vystavili, jako nástroj zajištění úvěrového financování, vlastní směnku spol. S., a.s., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši 7.916.000,-USD na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.6.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklarovali budoucí schopnost spol. S., a.s., zaplatit K. b., a.s., směnečnou sumu a dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. S., a.s., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. S., a.s., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací práv ze směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarovaná zbožová exportní operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 16.6.1998 částka úvěrového financování ve výši 246.313.813,31 Kč (7.182.626,58 USD) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch spol. S., a.s., a okamžitě, za plného srozumění obv. Z. M. a obv. Ing. M. B., použita K. b., a.s., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem jednak na úhradu dřívějšího závazku spol. M. P., a.s., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo ve výši 7.105.000,- USD a jednak použita spol. S., a.s., ve výši 77.626,58 USD na různé další materiální převody jakkoliv nesouvisející s deklarovaným vývozem zemědělských komodit a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 246.313.813,31 Kč, II. 1. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 12.6.1998 vypracoval, podepsal a zaslal K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv. payment obligation, ve které podvodně presentoval jako účel požadovaného financování vývoz žateckého chmele ze sklizně v roce 1998 s předstíraným cílem realizovat kontrakt se spol. M. & C. D. G., ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila, 2. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 16.6.1998 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemné doplnění žádosti o odkoupení tzv. payment obligation, ve které podvodně presentoval přímou účast zahraničního bankovního ústavu D. B. F. na deklarované exportní zbožové operaci, ačkoliv D. B. F. neměla jakkoliv účast na presentovaném obchodu a kontrakt na dodávky zemědělských komodit uzavřený mezi spol. R. – T., spol. s r.o., a spol. M. jakkoliv nepředpokládal a neupravoval účast D. B. F. na obchodu, 3. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 16.6.1998 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s., a spol. R. – T., spol. s r.o., v celkové výši 2.185.182,- DEM v článku I. smlouvy nepravdivě dohodl a podvodně předstíral jako účel poskytovaného úvěrového financování export chmele do S. r. N. a J., dále v článku I. předstíral přímou účast zahraniční banky C. A. D. na presentovaném obchodu, dále v článku II./1 předstíral jako účel financování realizaci exportní zbožové operace, dále v článku IV/1 nepravdivě deklaroval závazek průběžně předkládat K. b., a.s., faktury z realizovaného obchodního styku, dále v článku VIII/1 nepravdivě předstíral povinnost předkládat průběžně K. b., a.s., účetní a statistické výkazy, dále v článku VIII/2 deklaroval závazek informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil, 4. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 16.6.1998 dohodl a podepsal s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v čl.I deklaroval existenci budoucích pohledávek spol. R. – T., spol. s r.o., které měly vzniknout za zahraničním odběratelem spol. M., dále v čl. II. nepravdivě deklaroval bezúplatné postoupení budoucích pohledávek s příslušenstvím, které měly vzniknout spol. R. – T., spol. s r.o., za zahraničním odběratelem spol. M. ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázal v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol. M. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil, 5. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 26.5.1999 a 27.10.1999 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., dvě (2) písemné žádosti o prodloužení financování vývozu chmele a dne 31.5.1999 dohodl a podepsal s K. b., a.s., dodatek č.2 ke smlouvě o financování obchodu, ve kterých podvodně předstíral údajné zpoždění vývozu chmele do J., ačkoliv vývoz chmele spol. R. – T., spol. s r.o., realizovala v přesně nezjištěném rozsahu nejpozději do května 1999 a spol. M. provedla ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o., hladkou platbu za dodávky chmele nejpozději do května 1999, 6. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 31.5.1999 vystavil vlastní směnku spol. R. – T., spol. s r.o., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši 2.185.182,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 29.10.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. R. – T., spol. s r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. R. – T., spol. s r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. R. – T., spol. s r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č.191/1950 Sb., přičemž deklarovaná zbožová exportní operace se v prezentovaném rozsahu nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 16.6.1998 částka úvěrového financování ve výši 41.299.939,80 Kč (2.185.182,- DEM) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o. a okamžitě, za plného srozumění obv. Ing. P. F., použita K. b., a.s., v rozporu s deklarovaným a dohodnutým účelem na úhradu dřívějšího závazku spol. R. – T., spol. s r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo ve výši 2.561.140,- DEM a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 41.299.939,80 Kč, III. 1. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 12.6.1998 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv. payment obligation, ve které podvodně presentoval jako účel požadovaného financování vývoz žateckého chmele ze sklizně v roce 1998 s cílem realizovat kontrakt se spol. M., ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila, 2. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 12.6.1998 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, podvodně požádal K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportní operace, nepravdivě uvedl jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. M. a příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. R. – T., spol. s r.o., ačkoliv jednak platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána v obchodních ujednáních mezi spol. R. – T., spol. s r.o. a spol. M. a jednak nikdy neexistoval exportní dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou z příkazu spol. M. ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o. a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., písemně neodůvodnil požadované předfinancování exportní operace, 3. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 9.7.1998 ve smlouvě o poskytnutí financování v rámci dokumentární platební operace uzavřené s K. b., a.s., se v bodě IV. zavázal předložit K. b., a.s., v rámci platnosti akreditivu písemné dokumenty v souladu s akreditivními podmínkami, ačkoli věděl, že platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána v obchodních ujednáních mezi spol. R. – T., spol. s r.o. a spol. M. a jednak věděl, že nikdy neexistoval exportní akreditiv vystavený zahraniční bankou z příkazu spol. M. ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o., 4. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 16.6.1998 ve smlouvě o úvěrovém financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. R. – T., spol. s r.o., v celkové výši 392.500,- USD v článku I. smlouvy nepravdivě dohodl a podvodně předstíral jako účel úvěrového financování export chmele do S. r. N. a do J., dále v článku I. nepravdivě předstíral přímou účast zahraniční banky C. A. D. na presentovaném obchodu, dále v článku II/1 předstíral jako účel financování realizaci exportní zbožové operace, dále v článku IV/1 podvodně deklaroval závazek průběžně předkládat K. b., a.s., faktury z realizovaného obchodního styku, dále v článku VIII/1 nepravdivě předstíral povinnost předkládat průběžně K. b., a.s., účetní a statistické výkazy, dále v článku VIII/2 presentoval závazek informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil, 5. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 26.5.1999 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o prodloužení financování vývozu chmele a dne 31.5.1999 dohodl a podepsal s K. b., a.s., dodatek č.1 ke smlouvě o financování, ve kterých podvodně předstíral údajné zpoždění vývozu chmele do J., ačkoliv vývoz chmele spol. R. – T., spol. s r.o., realizovala v přesně nezjištěném rozsahu nejpozději do května 1999 a spol. M. provedla ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o., platbu za dodávky chmele nejpozději do května 1999, 6. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 30.6.1998 dohodl a podepsal s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v čl.I deklaroval existenci budoucích pohledávek spol. R. – T., spol. s r.o., které měly vzniknout za odběratelem spol. M., dále v čl. II. nepravdivě deklaroval bezúplatné postoupení budoucích pohledávek s příslušenstvím, které měly vzniknout spol.R. – T., spol. s r.o., za zahraničním odběratelem spol. M. ve prospěch K. b., a.s. a dále se podvodně zavázal v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol. M. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil, přičemž deklarovaná exportní zbožová operace se v prezentovaném rozsahu nikdy neuskutečnila a na základě těchto nepravdivých a zkreslených údajů byla dne 30.6.1998 částka úvěrového financování ve výši 13.118.527,50 Kč (392.500,- USD) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch spol. R. – T., spol. s r.o. a okamžitě, za plného srozumění obv. Ing. P. F., použita K. b., a.s., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem na úhradu dřívějšího závazku spol. R. – T., spol. s r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. ve výši 415.000,- USD a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 13.118.527,50 Kč, IV. 1. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 7.7.1998 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv. payment obligation, ve které podvodně presentoval jako účel požadovaného fina ncování výkrm, odkoupení a porážku prasat s cílem realizovat vývoz vepřového masa pro spol. F. A., na základě kontraktu č. ze dne 1.7.1998, ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila, 2. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o. a obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 13.7.1998 vyplnili, podepsali a zaslali K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které nepravdivě deklarovali existenci dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, neuvedli však příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu ani příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu, a současně požádali o bankovní produkt předfinancování exportní operace, ačkoliv jednak platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o dodávkách masa mezi spol. Č. a. s., s.r.o. a F. uzavřené dne 1.7.1998 číslo a ačkoli věděli, že nikdy neexistoval exportní dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou ve prospěch spol.Č. a. s., s.r.o. a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., písemně neodůvodnili požadované předfinancování exportní operace, 3. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 29.7.1998 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. Č. a. s., s.r.o., v článku I. nepravdivě dohodl a podvodně předstíral jako účel poskytovaného úvěrového financování export 3 500 tun vepřových půlek do Š. konfederace pro spol. F., dále v článku I. předstíral přímou účast zahraniční banky C. S. Z. na presentovaném obchodu, dále v článku II/1 předstíral jako účel financování realizaci exportní zbožové operace, dále v článku IV/1 podvodně deklaroval závazek průběžně předkládat K. b., a.s., faktury z realizovaného obchodního styku, dále v článku VIII/1 presentoval povinnost průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy, dále v článku VIII/2 deklaroval závazek informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil, 4. obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 29.7.1998 dohodl a podepsal s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v čl. I. deklaroval existenci budoucích pohledávek spol. Č. a. s., s.r.o., které měly vzniknout za odběratelem spol. F., v čl. II. nepravdivě deklaroval bezúplatné postoupení budoucích pohledávek s příslušenstvím, které měly vzniknout spol. Č. a. s., s.r.o., za zahraničním odběratelem spol. F. ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázal v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol. F. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil, 5. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 14.7.1998 vystavil vlastní směnku spol. Č. a. s., s.r.o., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši 6.625.000,- USD na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.7.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. Č. a. s., s.r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. Č. a. s., s.r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. Č. a. s., s.r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarovaná zbožová exportní operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 29.7.1998 částka úvěrového financování ve výši 207.130.625,- Kč (6.625.000,- USD) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch spol. Č. a. s., s.r.o. a okamžitě, za plného srozumění obv. Ing. F. Ch. a obv. Ing. L. F., použita K. b., a.s., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem na úhradu dřívějšího závazku spol. Č. a. s., s.r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. ve výši 6.945.000,- USD a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 207.130.625,- Kč, V. 1. obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 20.7.1998 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které podvodně deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, nepravdivě uvedl jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. A.-T., s. r.o., a příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. Č. a. s., s. r.o. a požádal K. b., a.s., o bankovní produkt předfinancování exportní operace, ačkoliv věděl, že nebude realizována exportní zbožová operace mezi spol. A.-T., s.r.o. a spol. Č. a. s., s. r.o. a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., neodůvodnil požadované předfinancování exportní operace, 2. obv.Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 20.7.1998 vypracoval, podepsal a zaslal K. b., a.s., písemnou žádost o poskytnutí finanční zálohy ve výši 10.000.000,- Kč z importního dokumentárního akreditivu číslo ve výši 112.000.000,- Kč otevřeného K. b., a.s., z příkazu spol. A.-T., s.r.o., ve prospěch spol. Č. a. s., s. r.o., na údajné výdaje spojené s přípravnými pracemi na obytném komplexu P. – S. (tzv. S. v.), ačkoliv věděl, že deklarovaný účel použití finanční zálohy jednak nebyl exportní zbožovou operací a jednak kontrakt mezi spol. A.-T., s.r.o. a spol. Č. a. s.,s. r.o., neupravoval ani nepředpokládal vyplácení jakýchkoliv finančních záloh z importního akreditivu, přičemž deklarovaná exportní zbožová operace ani investice lokality tzv. S. v. se nikdy neuskutečnily a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 24.7.1998 částka úvěrového financování ve výši 10.347.242,- Kč formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch spol. Č. a. s., s.r.o. a okamžitě, za plného srozumění obv. Ing. F. Ch. a obv. L. F., použita K. b., a.s., zcela v rozporu s deklarovaným účelem na úhradu dřívějšího závazku spol. Č. a. s., s.r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. ve výši 6.945.000,- USD a dne 1.12.1998 byla K. b., a.s., uhrazena spol.Č. a. s., s. r.o., částka poskytnutého úvěrového financování ve výši 10.347.242,- Kč a to z prostředků dalšího úvěrového financování poskytnutého K. b., a.s., ve prospěch spol. Č. a. ., s.r.o., ve výši 60.000.000,- Kč - reg. č. (viz bod VIII.výrokové části obžaloby), 3. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 20.8.1998 vyplnil, podepsal a zaslal K. b., a.s., žádost o poskytnutí druhé zálohy ve výši 15.000.000,- Kč z importního dokumentárního akreditivu č. ve výši 112.000.000,- Kč otevřeného K. b., a.s., z příkazu spol. A.-T., s.r.o., ve prospěch spol. Č. a. s., s r.o., ve které jednak nepravdivě deklaroval jako účel financování platby na přípravné práce k zajištění realizace obytného komplexu P.- S. (tzv. S. v.), jednak požádal K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportní operace, ačkoliv věděl, že ve smluvním vztahu mezi spol. A. – T., s.r.o. a spol. Č. a. s., s. r.o., nebyla žádná opora pro poskytnutí tohoto bankovního produktu a jednak nepravdivě informoval K. b., a.s., o skutečnosti, že K. ú. P. – m. by měl v budoucnu vydat právoplatné územní rozhodnutí ve věci obytného komplexu P. – S. (tzv. S. v.), ačkoliv k vydání takového rozhodnutí byl/je kompetentní pouze příslušný stavební úřad, jednak nepravdivě informoval K. b., a.s., o skutečnosti, že předchozí čerpaná (první) záloha ve výši 10.347.242,- Kč byla použita na přípravné práce k zajištění realizace obytného komplexu P. S. (tzv. S. v.), přičemž K. b., a.s., požadovanou finanční zálohu ve výši 15.000.000,- Kč neposkytla, VI. 1. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 19.8.1998 vypracoval, podepsal a zaslal K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv. payment obligation, ve které jednak podvodně presentoval jako účel financování výkrm, odkoupení a porážku vepřového a hovězího dobytka s cílem realizovat vývoz hovězího a vepřového masa pro spol. A. M., I. – E., G., na základě kontraktu ze dne 18.8.1998 číslo a jednak nepravdivě presentoval K. b., a.s., závazný příslib zprostředkování pojištění exportní zbožové operace nejpozději do 30.9.1998 od spol. A. Č. r., ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila a presentované zprostředkování pojištění od spol. A. Č. r., nebylo nikdy závazně přislíbeno ani realizováno, 2. obv. Ing. . Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 10.9.1998 vyplnil, podepsal a zaslal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního inkasa, nelogicky uvedl jako dlužníka inkasa spol. A.M. a příkazce inkasa spol. Č. a. s., s.r.o., ačkoliv platba prostřednictvím dokumentárního inkasa nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o dodávkách chmele mezi spol. Č. a. s., s.r.o. a spol. A.M. a jednak požádal K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportní operace, ačkoliv věděl, že ve smluvním vztahu mezi spol. Č. a. s., s.r.o. a spol. A.M. nebyla žádná relevantní opora pro poskytnutí požadovaného bankovního produktu, a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., neodůvodnil požadované předfinancování exportní operace, 3. obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 11.9.1998 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. Č. a. s., s.r.o., v celkové výši 15.505.000,- DEM v článku I. nepravdivě dohodl a podvodně předstíral jako účel poskytovaného úvěrového financování export zemědělských komodit do S. r. N., dále v čl. II/1c) předstíral budoucí existenci pojištění exportní zbožové operace u mezinárodního pojistitele a vinkulaci pojistného plnění ve prospěch K. b., a.s., dále v článku II/2 předstíral budoucí existenci pojištění obchodního rizika u mezinárodního pojistitele a vinkulaci pojistného plnění ve prospěch K. b., a.s. a dále v článku II/4 se zavázal provádět platební styk výlučně prostřednictvím K. b., a.s. a dále v článku VIII/1 presentoval závazek předkládat průběžně K. b., a.s., účetní a statistické výkazy společnosti Č. a. s., s.r.o. a dále v článku VIII/2 deklaroval závazek informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil, 4. obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 11.9.1998 vystavil vlastní směnku spol. Č. a. s., s.r.o., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši 15.505.000,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 31.5.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. Č. a. s., s.r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. Č. a. s., s.r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol.Č. a. s., s.r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarovaná zbožová exportní operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 11.9.1998 částka úvěrového financování ve výši 258.295.714,39 Kč (14.638.464,97 DEM) převedena K. b., a.s., ve prospěch běžného účtu spol. Č. a. s., s.r.o., č. vedeného u K, b,, a.s., pobočka P. a okamžitě použita spol. Č. a. s., s.r.o., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem jednak na úhradu dřívějšího závazku spol. Č. a. s., s.r.o., vůči I., a.s., ve výši 18.800.000,- Kč z titulu úvěrové smlouvy č. ze dne 22.12.1997 a jednak na úhradu dřívějšího závazku spol. R. – T. spol. s r.o. vůči Ž. b., a.s., ve výši 190.000.000,- Kč z titulu dříve čerpaného úvěru a jednak na různé další materiální převody, které nikterak nesouvisely s deklarovanou exportní zbožovou operaci a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 258.295.714,39 Kč, VII. 1. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., v září 1998 v úvěrovém procesu K. b., a.s., zatajili skutečnost, že obchodní kontrakt č. ze dne 31.7.1998 mezi spol. S., a.s. a spol. D.-S, byl zrušen dne 20.8.1998 a dále vypracovali, podepsali a zaslali dne 1.9.1998 K. b., a.s., písemnou žádost o odkoupení tzv. payment obligation, ve které podvodně presentovali jako účel požadovaného financování nákup, výkrm a porážku prasat s cílem realizovat (již zrušený a neplatný) kontrakt č. ze dne 31.7.1998 se spol. D. – S., ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila, 2. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 9.9.1998 vyplnili, podepsali a předali K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které nepravdivě deklarovali existenci dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, podvodně uvedli jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. D. – S. a příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. S., a.s., ačkoliv jednak platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána v obchodní smlouvě mezi spol. S., a.s. a spol. D. – S. a jednak nikdy neexistoval exportní dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou ve prospěch spol. S., a.s. a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., písemně neodůvodnili požadované předfinancování exportní operace, a jednak požádali K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportní operace, ačkoliv věděli, že ve smluvním vztahu mezi spol.S., a.s. a spol. D. – S. nebyla žádná opora pro poskytnutí tohoto bankovního produktu a dále věděli, že žádná exportní zbožová operace nebude realizována, 3. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 9.9.1998 vypracovali, podepsali a předali K. b., a.s., písemnou žádost o převod finančních prostředků ve výši 11.000.000,- DEM z účtu spol. S., a.s., č. ve prospěch účtu spol. B. F., spol. s r.o., ačkoliv spol. B. F., spol. s r.o., se jakkoliv neúčastnila na deklarovaném nákupu, výkrmu, porážce a vývozu prasat pro spol. D. – S., a deklarovaná exportní zbožová operace tak nemohla být realizována z důvodu nedostatku finančních prostředků, 4. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 9.9.1998 ve smlouvě o poskytnutí (úvěrového) financování v rámci dokumentární platební operace uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. S., a.s., v článku IV. nepravdivě předstírali existenci dokumentární platební operace a existenci dokumentárního akreditivu, dále se podvodně zavázali předložit K. b., a.s., akreditivní dokumenty v souladu s údajnými akreditivními podmínkami, ačkoliv věděli, že nikdy neexistoval dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou z příkazu spol. D. – S. ve prospěch spol. S., a.s. a platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána v kontraktu mezi spol. S.,a. s. a spol. D. – S., 5. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 15.9.1998 dohodli a podepsali s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v čl. I. deklarovali existenci budoucích pohledávek spol. S., a.s., které měly vzniknout za zahraničním odběratelem spol. D. – S., dále v čl. II. nepravdivě deklarovali bezúplatné postoupení těchto pohledávek s příslušenstvím ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázali v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol.D. – S. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili, 6. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 9.9.1998 vystavili vlastní směnku spol. S., a.s., na směnečnou částku 11.000. 000,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 15.9.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklarovali budoucí schopnost spol.S., a.s., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. S., a.s., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. S., a.s., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarovaná zbožová exportní operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 15.9.1998 částka úvěrového financování ve výši 182.899.671,40 Kč (10.269.493,06 DEM) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch běžného účtu spol. S., a.s., č. vedeného pobočkou K. b., a.s., P. a okamžitě dne 15.9.1998, za plného srozumění obv. Z. M. a obv. Ing. M. B., použita K. b., a.s., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem na úhradu dřívějšího závazku spol.B. F., spol. s r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 182.899.671,40 Kč, VIII. 1. obv. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 16.11.1998 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o profinancování obchodů ve které jednak podvodně presentoval jako účel požadovaného financování vývoz chmele pro spol. M. v hodnotě 5.200.000,- DEM, prodej chmele spol. P. P. a spol. R. v hodnotě 50.000.000,- Kč a prodej řepky spol. M. H. a spol. S. v hodnotě 255.000.000,- Kč, jednak nabídl jako zajišťovací instrument požadovaných úvěrů veřejně neobchodovatelné akcie spol. P.P. s., a.s., v nominální hodnotě 180.000.000,- Kč, ačkoliv tržní hodnota akcií byla v rozmezí 10.000.000,- Kč až 40.000.000,- Kč a jednak podvodně presentoval budoucí existenci pojištění financovaných kontraktů do plné výše poskytnutého úvěrového financování u spol. E. g. a pojišťovací společnost, a.s., ačkoliv deklarované zbožové operace se nikdy v presentovaných objemech neuskutečnily a presentované pojištění v udávaném rozsahu nikdy nevzniklo a neexistovalo, 2. obv. F. Ch., jako jednatel spol.Č. a. s., s.r.o., dne 25.11.1998 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního inkasa, nepravdivě uvedl jako dlužníka inkasa společnosti M., S. B. L., S. L., A. B. L. a příkazce inkasa spol. Č. a. s., s.r.o., ačkoliv jednak platba prostřednictvím dokumentárního inkasa nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvách o dodávkách komodit mezi spol. M. a ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S. a dále požádal K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportní operace, ačkoliv věděl, že ve smluvním vztahu mezi ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S. a společnostmi M. a spol. nebyla žádná opora pro poskytnutí tohoto bankovního produktu, současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři nikterak K. b., a.s., neodůvodnil požadované předfinancování exportní operace, 3. obv. F. Ch., jako jednatel spol.Č. a. s., s.r.o., dne 25.11.1998 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentární platební operace, ve které nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního inkasa, nepravdivě uvedl jako dlužníky dokumentárního inkasa společnosti R., P. P., S. a M. H. a příkazce dokumentárního inkasa spol. Č. a. s., s.r.o., ačkoliv platba prostřednictvím dokumentárního inkasa nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvách o dodávkách komodit mezi ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S. a společnostmi R., P. P., S. a M. H. a dále požádal K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportní operace, ačkoliv věděl, že ve smluvním vztahu mezi ekonomicky spjatou skupinou společností Č./S. a spol. R., P. P., S. a M. H. nebyla žádná opora pro poskytnutí tohoto bankovního produktu, současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři nikterak K. b., a.s., neodůvodnil požadované předfinancování exportní operace, 4. obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 30.11.1998 a 10.12.1998 ve dvou (2) smlouvách o (úvěrovém) financování obchodů číslo K.B. a K.B. a dodatku č. 1 ke smlouvě o úvěrovém financování obchodu uzavřených mezi K. b., a.s. a spol. Č. a. s., s.r.o., v článku I. smluv nepravdivě deklaroval jako účel poskytovaných úvěrových financování zbožové exportní a tuzemské operace, dále v článku II. smluv se zavázal provádět platební styk výhradně prostřednictvím K. b., a.s. a presentoval existenci pojistných smluv pro pojištění vývozních kontraktů a existenci pojistných limitů, dále se v článku VIII/1 smluv podvodně zavázal předkládat K. b., a.s., průběžně účetní a statistické výkazy spol. Č. a. s., s.r.o., dále v článku VIII/2 smluv deklaroval závazek informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z těchto smluv, a jednak v článku 1 dodatku podvodně presentoval existenci exportní zbožové operace, přičemž jednak presentované závazky a povinnosti nedodržel a nenaplnil a jednak předstírané skutečnosti neexistovaly, 5. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. R. – T., spol. s r.o., dne 30.11.1998 dohodnul a podepsal s K. b., a.s., jako zástavním věřitelem zástavní smlouvu k listinným cenným papírům, kde jako zástavce jednak předstíral vlastnictví a jednak zastavil ve prospěch K. b., a.s., veřejně neobchodovatelné listinné akcie spol. P.P. s., a.s., v nominálním objemu celkem 180.000. 000,- Kč jako prostředek zajištění úvěrového financování, které poskytla K. b., a.s., ve prospěch spol. Č. a. s., s.r.o., v objemu 4. 911. 353,- DEM a 60.000.000,- Kč + 80.000.000,- Kč, ačkoliv podle účetních záznamů spol. R. – T., spol. s r.o., vlastnila pouze 22% akcií spol. P.P. s., a.s. a tržní hodnota všech zastavovaných akcií byla ke dni 30.11.1998 ve výši 18.000.000,- Kč - 72. 000.000,- Kč 6. obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 1.12.1998 vypracoval, podepsal a zaslal písemný pokyn K. b., a.s., kterým zmocnil K. b., a.s., jednak k zatížení devizového účtu DEM č. spol.Č. a. s., s.r.o., částkou 3.611.000,- DEM + 18.055,- DEM a jednak k zatížení běžného účtu č. spol. Č. a. s., s.r.o., částkou 10.347.242,01 Kč + 601.309,85 Kč, čímž byly částky poskytnutého úvěrového financování určené na zbožové operace s chmelem a řepkou použity v přímém rozporu s deklarovaným účelem na splacení jednak předchozího financování poskytnutého K. b., a.s., ve prospěch spol. K., s.r.o. a jednak na splacení předchozího financování poskytnutého K. b., a.s., ve prospěch spol. Č. a. s., s.r.o., dne 24.7.1998 ve výši 10.347.242,01 Kč (viz bod V. výrokové části obžaloby), 7. obv. Ing. L. F., jako prokurista a ředitel spol. Č. a. s., s.r.o., jednak dne 30.11.1998 vystavil vlastní směnku spol. Č. a. s., s. r.o., na směnečnou sumu 60.000.000,- Kč na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.11.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. Č. a. s., s. r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. Č. a. s., s. r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. Č. a. s., s. r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., jednak dne 10.12.1998 vystavil vlastní směnku spol. Č. a. s., s. r.o., na směnečnou sumu 80.000.000,- Kč na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.11.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. Č. a. s., s. r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. Č. a. s., s. r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarované zbožové operace se nikdy neuskutečnily a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla jednak dne 1.12.1998 částka úvěrového financování ve výši 51.483.334,55 Kč převedena K. b., a.s., formálně ve prospěch běžného účtu spol. Č. a. s., s.r.o., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě ve stejný den t.j. 1.12.1998, za srozumění obv. Ing. F. Ch. a obv. Ing. L. F., použita zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem a to jednak ve výši 10.948.551,86 Kč na úhradu dřívějšího závazku spol. Č. a. s., s.r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. a jednak v době od 1.12 do 10.12.1998 byly provedeny spol. Č. a. s.,s. r.o., z tohoto účtu další materiální transfery v celkové výši 63.833.619,40 Kč, které nikterak nesouvisely s presentovanými zbožovými operacemi a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, jednak dne 1.12.1998 byla částka úvěrového financování ve výši 81.615.462,26 Kč (4.530.417,- DEM) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch DEM účtu spol.Č. a. s., s.r.o., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě ve stejný den t.j. 1.12.1998 použita, za srozumění obv. Ing. F. Ch. a obv. Ing. L. F., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem a to jednak ve výši 3.629.055,- DEM na úhradu dřívějšího závazku spol. K., spol. s r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ze dne 24.10.1997 ref. číslo K.B. a jednak dne 2.12.1998 byla částka 16.175.724,- Kč (906.000,- DEM) převedena ve prospěch účtu spol. Č. a. s., s.r.o., číslo, přičemž tyto převody nikterak s prezentovanými zbožovými operacemi nesouvisely a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, jednak dne 11.12.1998 byla částka úvěrového financování ve výši 68.955.555,95 Kč formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch běžného účtu spol. Č. a. s., s.r.o., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě, za srozumění obv. Ing. F. Ch. a obv. Ing. L. F., ve stejný den t.j. 11.12.1998 použita jednak ve výši 64.000.000,- Kč zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem na úhradu dřívějšího závazku spol. K., spol. s r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování vůči I., a.s., ve prospěch účtu č., jednak ve dnech 14. - 16.12.1998 bylo vybráno v hotovosti z účtu celkem 3.000.000,- Kč., jednak dne 16.12.1998 byla částka 1.000.000,- Kč převedena ve prospěch účtu č. majitele F.K. Ch. B., spol. s r.o., přičemž tyto transakce nikterak nesouvisely s presentovanými zbožovými operacemi a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., celková škoda ve výši nejméně 202.054.352,76 Kč, IX. 1. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 14.12.1998 vyplnili, podepsali a předali K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, ve které nepravdivě deklarovali existenci dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, nepravdivě uvedli jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. D. G. I. - e., a příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. S., a.s., ačkoliv věděli, že jednak platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o dodávkách masa mezi spol. S., a.s. a spol. D., uzavřené dne 2.12.1998 č. a jednak věděli, že nikdy neexistoval exportní akreditiv vystavený z příkazu spol. D. zahraniční bankou ve prospěch spol. S., a.s., jednak ve zdůvodnění obchodu nepravdivě deklarovali K. b., a.s., jako účel předfinancování nákup, výkrm, porážku skotu a export dělených hovězích mas pro společnost D., jednak požádali K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportního akreditivu, ačkoliv věděli, že ve smluvním vztahu mezi spol. S., a.s. a spol. D. nebyla žádná opora pro poskytnutí tohoto bankovního produktu, 2. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 28.12.1998 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. S., a.s., v celkové výši 7.872.000,-DEM v článku I. nepravdivě dohodli a podvodně předstírali jako účel poskytovaného úvěrového financování export dělených hovězích mas do R. r. na základě kontraktu č. se spol. D., dále v článku II/1 nepravdivě předstírali jako účel financování realizaci exportní zbožové operace, dále se v čl.IV/1 zavázali průběžně předkládat K. b., a.s., kopie faktur prokazujících deklarovaný obchodní kontrakt, dále v článku VIII/1 se zavázali průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy spol. S., a.s., dále v článku VIII/2 deklarovali závazek písemně informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili, 3. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 28.12.1998 dohodli a podepsali s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v článku I. deklarovali existenci budoucích pohledávek spol. S., a.s., které měly vzniknout za zahraničním odběratelem spol. D., dále v čl.II. nepravdivě deklarovali bezúplatné postoupení těchto údajných budoucích pohledávek s příslušenstvím ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázali v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol. D. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili, 4. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 28.12.1998 vystavili vlastní směnku spol. S., a.s., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši 7.872.000,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 28.12.1999, čímž nepravdivě a ne korektně deklarovali budoucí schopnost spol. S., a.s., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. S., a.s., ekonomicky reálně neodůvodňovala budoucí schopnost spol. S., a.s., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarovaná zbožová exportní operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 29.12.1998 částka úvěrového financování ve výši 140.357.760,- Kč (7.872.000,- DEM) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch DEM účtu spol.S., a.s., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě, za srozumění obv. Z. M. a obv. Ing. M. B., ve stejný den t.j. 29.12.1998 použita zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem v plném rozsahu na úhradu dřívějšího závazku spol.S., a.s., ve výši 10.439.009,41 DEM, ref. číslo K.B., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 140.357.760,- Kč, X. 1. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 14.12.1998 vyplnili, podepsali a předali K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, ve kterém nepravdivě deklarovali existenci dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, nepravdivě uvedli jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. M. H. u. L. G., a příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. S., a.s., ačkoliv věděli, že platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě č. 1998/31/08 o dodávkách kůží mezi spol. S., a.s. a spol. M. a jednak věděli, že nikdy neexistoval exportní dokumentární akreditiv vystavený z příkazu spol. M. zahraniční bankou ve prospěch spol.S., a.s., jednak ve zdůvodnění žádosti o předfinancování nepravdivě předstírali jako účel poskytovaného předfinancování nákup, výkrm, porážku skotu, prasat a telat a následný export hovězích, telecích a vepřových kůží pro společnost M., a jednak požádali K. b., a.s., o bankovní službu předfinancování exportní operace, ačkoliv věděli, že ve smluvním vztahu mezi spol. S., a.s. a spol. M. nebyla žádná opora pro poskytnutí tohoto bankovního produktu, 2. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 28.12.1998 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol.S., a.s., ve výši 2.128.000,- DEM v článku I. nepravdivě dohodli a podvodně deklarovali jako účel poskytovaného úvěrového financování export hovězích, telecích a vepřových kůží pro společnost M., dále v článku II/1 předstíral jako účel financování realizaci exportní zbožové operace, dále v článku IV/1 se zavázali průběžně předkládat K. b., a.s., kopie faktur z realizovaného obchodního styku, dále se v článku VIII/1 zavázali průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy a dále v článku VIII/2 deklarovali závazek písemně informovat K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv tak nikdy v celém procesu úvěrového financování neučinili, 3. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 28.12.1998 dohodli a podepsali s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek ve které v článku I. deklarovali existenci budoucích pohledávek spol. S., a.s., které měly vzniknout za zahraničním odběratelem spol. M., dále v čl. II. nepravdivě deklarovali bezúplatné postoupení těchto pohledávek s příslušenstvím ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázali v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol.M. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili, 4. obv. Z. M., jako předseda představenstva spol. S., a.s. a obv. Ing. M. B., jako místopředseda představenstva a generální ředitel spol. S., a.s., dne 28.12.1998 vystavili vlastní směnku spol. S., a.s., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši 2.128.000,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 28.12.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklarovali budoucí schopnost spol. S., a.s., dostát směnečným závazkům, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. S., a.s., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. S., a.s., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarovaná zbožová exportní operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 29.12.1998 částka úvěrového financování ve výši 37.942.240,- Kč (2.128.000,- DEM) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch D. účtu spol. S., a.s., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a okamžitě ve stejný den t.j. 29.12.1998 použita, za srozumění obv.Z. M. a obv. Ing.M. B., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem v plném rozsahu na úhradu dřívějšího závazku spol. S., a.s., ve výši 10.439.009,41 DEM vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s. škoda ve výši nejméně 37.942.240,- Kč, XI. 1. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 30.2.1998, přičemž toto datum objektivně neexistuje, vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o poskytnutí zálohy ve výši 50.000.000,- Kč, ve které předstíral jako účel požadované zálohy dodávku 880 tun chmele od dodavatele spol.R. – T., spol. s r.o., pro odběratele spol.P. P., ačkoliv deklarovaná zbožová operace se nikdy neuskutečnila a smluvní kontrakt mezi spol. R. – T., spol. s r.o. a spol. P. P. nebyl nikdy řádně uzavřen, 2. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 31.12.1998 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol.Č. a. s., s.r.o., v celkové výši 50.000.000,- Kč v článku I. deklaroval K. b., a.s., existenci exportu zemědělských komodit, ačkoliv nikdy v budoucnu nebyl žádný vývoz realizován, dále v článku II. nepravdivě předstíral K. b., a.s.,: - existenci kupní smlouvy na dodávky chmele mezi spol. R. – T., spol. s r.o. a spol. P. P., ačkoli ještě dne 19.1.1999 nebyla tato obchodní smlouva řádně a správně podepsána odpovědným zástupcem spol. P. P. a dále objemy komodit presentované v kupní smlouvě předložené K. b., a.s., byly zcela odlišné od objemů komodit, které byly uvedené ve smlouvě skutečně uzavřené mezi spol. R. – T., spol. s r.o. a spol. P. P., - uzavření rámcové pojistné smlouvy pro pojištění krátkodobých vývozních kontraktů proti komerčním rizikům mezi spol. E. g. a p. s., a.s. a spol. Č. a. s., s.r.o., ačkoliv spol. Č. a. s., s.r.o., se jakkoliv nepodílela na deklarované zbožové operaci, - rozhodnutí pojistitele spol. E. g. a p. s., a.s., o navýšení úvěrového limitu na spol. P. ., ačkoliv k presentovanému navýšení úvěrového limitu nikdy nedošlo, dále v článku VIII/1 se zavázal průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy spol. Č. a. s., s.r.o., dále v článku VIII/2 deklaroval závazek písemně informovat písemně K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv tak nikdy v celém procesu úvěrového financování neučinil, 3. obv. Ing. F. Ch., jako jednatel spol. Č. a. s., s.r.o., dne 31.12.1998 vystavil vlastní směnku spol. Č. a. s., s.r.o., na částku poskytnutého (úvěrového) financování ve výši 50.000.000,- Kč na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.3.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. Č. a. s., s.r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. Č. a. s., s.r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. Č. a. s., s.r.o., uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarovaná zbožová operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 31.12.1998 částka úvěrového financování ve výši 48.337.500,20 Kč formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch běžného účtu spol. Č. a. s., s.r.o., číslo vedeného u K. b., a.s., pobočka P. a celá částka poskytnutého úvěrového financování byla, za srozumění obv. Ing. F. Ch., v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem okamžitě dne 31.12.1998 použita jednak ve výši 1.182.725,09 Kč na splátku závazku spol. S. – t., spol. s r.o., vůči K. b., a.s., dále dne 1.1.1999 byla převedena částka ve výši 5.050.000,- Kč ve prospěch účtu č. vedeného G.C. – S. P., dále dne 5.1.1999 byla převedena částka ve výši 393.217,- Kč ve prospěch účtu číslo vedeného K. b., a.s., pro P. s. s. z., dále dne 5.1.1999 byla převedena částka ve výši 27.400.000,- Kč ve prospěch účtu č. vedeného u H. B. C. r., a.s., dne 8.1.1999 byla převedena částka ve výši 3.000.000,- Kč ve prospěch účtu č. vedeného K. b., a.s., pro spol. O., dne 12.1.1999 byla částka ve výši 6.540.000,- Kč převedena ve prospěch účtu č. vedeného K. b., a.s., pro spol. H. C., s.r.o., přičemž tyto transakce neměli jakoukoli souvislost s deklarovanou zbožovou operací a po splatnosti dne 9.3.1999 byla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování ve výši 48.337.500,- Kč z účtu spol.Č. a. s., s.r.o., č. vedeného u H. B. C. r., XII. 1. obv. Ing. V. F., jako jednatel spol. B. W. spol. s r.o., dne 13.1.1999 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, ve které nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, nepravdivě uvedl jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. F. B., a příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. B. W., spol. s r.o., dále neuvedl o jaký konkrétní bankovní produkt K. b., a.s., požádal, ačkoliv věděl, že platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o dodávkách masa uzavřené dne 5.1.1999 č. mezi spol.B. W., spol. s r.o. a spol. F. B. a věděl, že nikdy neexistoval exportní dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou z příkazu spol. F. B. ve prospěch spol. B. W., spol. s r.o. a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., neodůvodnil požadované předfinancování exportní zbožové operace, 2. obv. Ing. V. F., jako jednatel spol. B. W. spol. s r.o., dne 15.1.1999 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol.B. W., spol. s r.o., v celkové výši 950.000,- DEM v článku I. nepravdivě dohodl a podvodně deklaroval jako účel úvěrového financování export zvěřiny pro spol. F. B. a existenci exportní zbožové operace, dále nepravdivě dohodl a podvodně předstíral existenci pojistné smlouvy na krytí obchodního rizika ve výši 100% financované částky údajně uzavřené mezi spol. B. W., spol. s r.o. a spol. E. g. a p. s., a.s. a dále předstíral existenci vinkulace pojistného ve prospěch K. b., a.s., dále v článku X/2 předstíral povinnost průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy, dále v čl.X/3 deklaroval závazek písemně informovat K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků ze smlouvy o úvěrovém financování obchodu, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil, 3. obv. Ing. V. F., jako jednatel spol. B.W., spol. s r.o., v lednu 1999 v procesu úvěrového financování zatajil K. b., a.s., důležitou skutečnost, že obchodní činnost spol. B. W., spol. s r.o., byla činností sezónní, která byla přímo závislá na době odstřelu lovné zvěře, a zatajil tak závislost deklarovaného exportu zvěře na době zahájení odstřelu lovné zvěře, která u presentovaného druhu lovné zvěře generálně začínala dnem 15.7.1999, přičemž věděl, že deklarovaný vývoz zvěře pro spol. F. B. a uhrazení poskytnutého úvěrového financování K. b., a.s., nelze reálně uskutečnit v termínu nejpozději do 30.6.1999 tak, jak podvodně předstíral K. b., a.s., ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu, 4. obv. Ing. V. F., jako jednatel spol. B. W. spol. s r.o., dne 15.1.1999 dohodl a podepsal s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v čl. I. deklaroval existenci budoucích pohledávek spol. B. W., spol. s r.o., které měly vzniknout za zahraniční odběratelem spol. F. B., dále v čl. II. nepravdivě deklaroval bezúplatné postoupení těchto údajných budoucích pohledávek s příslušenstvím ve prospěch K. b., a.s. a dále se podvodně zavázal v čl.III/5 oznámit postoupení budoucích pohledávek spol.F. B. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnil, 5. obv. Ing. V. F., jako jednatel spol. B. W., spol. s r.o., dne 30.6.1999 v dodatku ke smlouvě o úvěrovém financování obchodu (číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. B. W., spol. s r.o.) v článku IV. nepravdivě dohodl a podvodně deklaroval závazek spol. B. W., spol. s r.o., provádět veškeré úhrady ze zahraničí na přesně specifikované bankovní účty K. b., a.s., ačkoliv deklarovaný závazek nikdy nesplnil, 6. obv. Ing. V. F., jako jednatel spol. B. W., spol. s r.o., dne 7.1.1999 vystavil vlastní směnku spol. B. W., spol. s r.o., na směnečnou sumu 950.000,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.6.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. B.W., spol. s r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční potenciál spol. B. W., spol. s r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. B. W., spol. s r.o, uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarovaná zbožová exportní operace se v prezentovaném objemu nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 15.1.1999 částka úvěrového financování ve výši 17.376.450,- Kč (950.000,- DEM) formálně převedena K. b., a.s., ve prospěch DEM účtu spol. B. W., spol. s r.o., č. vedeného u K. b., a.s., pobočka P. P. a okamžitě ve stejný den t.j. 15.1.1999 použita, za srozumění obv. Ing. V. F., zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem v plném rozsahu na úhradu dřívějšího závazku spol. B. W., spol. s r.o., ve výši 1.000.000,- DEM vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 17.376.450,- Kč, XIII. 1. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. L. m., s.r.o., za situace, kdy spol. A. B. T.. H. m.., byla rozhodnutím valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998, dne 13.1.1999 vypracoval, podepsal a předal K. b., a.s., písemnou žádost o odkup stand-by akreditivu, ve které nepravdivě presentoval existenci tzv. stand-by letter of credit údajně vystaveného spol. A. B. T.. ve výši 4.200.000,- DEM a současně požádal K. b., a.s., o odkoupení tohoto objektivně neexistujícího stand-by akreditivu, ačkoliv deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila a spol. A. nikdy nepožádala banku o vystavení tzv. stand-by letter of credit ani sama nevystavila tzv. stand-by letter of credit ve prospěch spol. L. m., s.r.o., 2. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. L. m., s.r.o., za situace, kdy spol. A. B. T.. byla rozhodnutím valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998, dne 26.1.1999 vyplnil, podepsal a předal K. b., a.s., žádost o financování v rámci dokumentárního akreditivu, ve které nepravdivě deklaroval existenci dokumentární platební operace a dokumentárního akreditivu, nepravdivě uvedl jako příkazce (aplikanta) dokumentárního akreditivu spol. A. B. T.., dále nepravdivě uvedl jako banku vystavující akreditiv C. – B. V. a příjemce (oprávněného) dokumentárního akreditivu spol. L. m., s.r.o., ačkoliv věděl, že platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebyla dohodnuta ani předpokládána ve smlouvě o dodávkách mléka uzavřené dne 12.1.1999 č. mezi spol. L. m., s.r.o. a spol. A. B. T.., jednak věděl, že nikdy neexistoval dokumentární akreditiv vystavený zahraniční bankou z příkazu spol.A. B. T.. ve prospěch spol.L. m., s.r.o., dále neuvedl o jakou bankovní službu K. b., a.s., konkrétně požádal a současně v rozporu s poučením na bankovním formuláři žádosti o financování nikterak K. b., a.s., neodůvodnil presentovaný obchod, 3. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. L. m., s.r.o., za situace, kdy spol. A. B. T.. byla rozhodnutím valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998, dne 25.1.1999 ve smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu číslo uzavřené mezi K. b., a.s. a spol. L. m., s.r.o., v článku I. nepravdivě dohodl a podvodně deklaroval jako účel úvěrového financování export sušeného odstředěného mléka do R. r. pro spol. A. B. T.., dále předstíral existenci exportního dokumentárního akreditivu otevřeného ve prospěch spol. L. m., s.r.o., dále v článku II předstíral existenci exportní zbožové operace a dále v článku VIII/2 se zavázal průběžně předkládat K. b., a.s., účetní a statistické výkazy a dále v článku VIII/3 deklaroval závazek písemně informovat K. b., a.s., o veškerých změnách, které by mohly mít význam na plnění závazků z této smlouvy, ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili, 4. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. L. m., s.r.o., za situace, kdy spol. A. B. T.. byla rozhodnutím valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998, dne 25.1.1999 dohodl a uzavřel s K. b., a.s., dodatek ke smlouvě o (úvěrovém) financování obchodu, kde v článku I. nepravdivě presentoval údajné zpoždění vývozu chmele pro spol. A. B. T.., čímž odůvodňoval neuhrazení závazku spol. L. m., s.r.o., vůči K. b., a.s., z titulu poskytnutého úvěrového financování ve výši 3.300.000,- DEM, ačkoliv presentovaný export nebyl nikdy realizován, 5. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. L. m., s.r.o., za situace, kdy spol. A. B. T.. byla rozhodnutím valné hromady společnosti zrušena ke dni 27.4.1998, dne 25.1.1999 dohodl a podepsal s K. b., a.s., smlouvu o postoupení budoucích pohledávek, ve které v článku I. deklaroval existenci budoucích pohledávek spol. L. m., s.r.o., které měly údajně vzniknout za zahraničním odběratelem spol. A. B. T.., dále v čl. II. nepravdivě deklaroval bezúplatné postoupení těchto údajných budoucích pohledávek s příslušenstvím ve prospěch K. b., a.s. a dále se zavázal v čl.III/5 oznámit postoupení údajných budoucích pohledávek spol.A. B. T.. a vykázané oznámení o doručení bezodkladně předložit K. b., a.s., ačkoliv deklarované závazky a povinnosti nikdy nesplnili 6. obv. Ing. P. F., jako jednatel spol. L. m., s.r.o., dne 18.1.1999 vystavil vlastní směnku spol. L. m., s.r.o., na částku poskytnutého úvěrového financování ve výši 3.300.000,- DEM na řad K. b., a.s., domicilované u K. b., a.s., s datem splatnosti dne 30.7.1999, čímž nepravdivě a nekorektně deklaroval budoucí schopnost spol. L. m., s.r.o., dostát směnečnému závazku, ačkoliv velice špatná hospodářská situace a finanční pozice spol. L. m., s.r.o., ekonomicky reálně neodůvodňovaly budoucí schopnost spol. L. m., s.r.o, uhradit K. b., a.s., směnečnou pohledávku realizací směnky podle zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb., přičemž deklarovaná exportní zbožová operace se nikdy neuskutečnila a na základě těchto neobjektivních a zkreslených údajů byla dne 28.1.1999, za plného srozumění obv. Ing. P. F., byla částka úvěrového financování ve výši 61.482.300,- Kč (3.300.000,- DEM) interním úkonem K. b., a.s., převedena na úhradu předchozího závazku spol. L. m., s.r.o., vůči K. b., a.s., z titulu dříve čerpaného financování ref. číslo K.B. ve výši 3.400.000,- DEM a výnos úvěrového financování byl tak okamžitě použit zcela v rozporu s dohodnutým a deklarovaným účelem a v době splatnosti ani nikdy později nebyla K. b., a.s., uhrazena částka poskytnutého úvěrového financování, čímž byla způsobena K. b., a.s., škoda ve výši nejméně 61.482.300,- Kč. Podle podané obžaloby pak měla být způsobena K. b., a.s., celková majetková škoda ve výši nejméně 1.466.956. 136,16 Kč, na které se měly podílet jednotlivé obviněné osoby takto: - obv. Ing. F. Ch. a obv.L. F. společně v bodě ad.IV. a ad.V. výrokové části obžaloby měli způsobit škodu ve výši nejméně 217.477.867,- Kč, - obv. Ing. F. Ch. sám v bodě ad.VI., ad.VIII., ad.XI. výrokové části obžaloby měl způsobil škodu ve výši nejméně 508.687.567,15 Kč, - obv. Z. M. a obv. Ing. M. B. společně v bodě ad.VII., ad.IX., ad.X. výrokové části obžaloby měli způsobit škodu ve výši nejméně 361.199.671,40 Kč, - obv. Z. M. sám v bodě ad.I. výrokové části obžaloby měl způsobit škodu ve výši nejméně 246.313.813,31 Kč, - obv. Ing. P. F. sám v bodě ad.II., ad.III., ad.XIII. výrokové části obžaloby měl způsobit škodu ve výši nejméně 115.900.767,3 Kč, - obv. Ing. V. F. sám v bodě ad.XII. výrokové části obžaloby měl způsobit škodu ve výši nejméně 17.376.450,- Kč. S ohledem na takto popsanou trestnou činnost se pak měli podle výroku podané obžaloby dopustit obvinění následujících trestných činů. Obv. F. Ch. v bodě IV/1,2,3,5, V/2,3, VI/1,2, VIII/1,2,3, XI/1,2,3, dílem sám a dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zákona, pokračující trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, odst. 5 trestního zákona (z. č. 140/1961 Sb., ve znění zákona č. 253/1997 Sb., účinného od 1.1.1998). Jednání obv. L. F. je v bodech IV/2,4, V/1, VI/3,4, VIII/4,6,7 podané obžaloby kvalifikováno jako pokračující trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, odst. 5 trestního zákona (z. č. 140/1961 Sb., ve znění zákona č. 253/1997 Sb., účinného od 1.1.1998). Naprosto shodná právní kvalifikace trestné činnosti je použita také v případě ostatních spoluobviněných, a to u obv.Z. M. v bodech I/1,2,3,4, VII/1,2,3,4,5,6, IX/1,2,3,4, X/1,2,3,4 podané obžaloby, u obv. M. B. v bodech I/3,4, VII/1,2,3,4,5,6, IX/1,2,3,4, X/1,2,3,4, u obv. P. F. v bodech II/1,2,3,4,5,6, III/1,2,3,4,5,6, VIII/5, XIII/1,2,3,4,5,6 a u obv. V.F. v bodě XII/1,2,3,4,5,6. Tolik výrok podané obžaloby. Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. prosince 2006, sp. zn. 3 T 6/2005, v rámci předběžného projednání obžaloby v trestní věci obviněných Ing. F. Ch., Ing. L. F., Z. M., Ing. M. B., Ing. P. F. a Ing. V. F., podle §188 odst. 1 písm.e) tr.ř. vrátil tuto věc státnímu zástupci k došetření. Toto rozhodnutí odůvodnil konstatováním, podle kterého přípravné řízení nebylo provedeno zcela podle zákona, neboť v něm byly závažným způsobem porušeny procesní předpisy zejména s přihlédnutím k právu na obhajobu. Kromě toho nebyly, podle názoru soudu prvního stupně, v potřebném rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti případu, což souvisí s otázkou zajištěných a dokumentovaných listinných důkazů již v přípravném řízení (str.25 napadeného usnesení). Městský soud v Praze ve svém výše uvedeném rozhodnutí současně konstatoval, že v dané věci byla u Městského soudu v Praze podána obžaloba již dvakrát. Poprvé byla věc vedena pod sp.zn. 40 T 6/2002 a usnesením ze dne 11. prosince 2002 vrácena státnímu zástupci k došetření, neboť ohledně obviněných ing. L. F. a ing. P. F. byla podána obžaloba i pro skutky, pro které nebylo zahájeno trestní stíhání. Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil, když usnesením ze dne 26. května 2003, sp. zn. 6 To 5/2003, zamítl stížnost státního zástupce. Podruhé byla obžaloba Městskému soudu v Praze podána 1. června 2004 a vedena pod sp.zn. 40 T 4/2004. Usnesením ze dne 10. 11. 2004 Městský soud v Praze opětovně rozhodl o vrácení věci státnímu zástupci k došetření s ohledem na vadné vyrozumívání obhájců o úkonech a s poukazem na nedostatečnou lhůtu poskytnutou obviněným a jejich obhájcům k prostudování spisového materiálu. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. března 2005, sp.zn. 6 To 106/2004, zamítl stížnost státního zástupce proti tomuto usnesení a zdůraznil, že kromě pochybení vytýkaných přípravnému řízení soudem prvního stupně shledal další procesní pochybení v záznamech o prostudování spisu. Městský soud v Praze dospěl při svém rozhodování v předmětné věci k závěru, že v rámci posledního předběžného projednání obžaloby zůstala i nadále nevyřešena a neodstraněna problematika seznámení obviněných a obhájců se spisovým materiálem, jak bylo vytýkáno již v předchozím usnesení Vrchního soudu v Praze, kdy tento soud požadoval provedení řádné žurnalizace spisu a za plného respektování §166 tr.ř. umožnění obviněným i jejich obhájcům prokazatelně se seznámit s obsahem celého spisu. Vrchní soud v Praze tuto vadu považoval za odstranitelnou pouze v rámci přípravného řízení. Všem osobám, které využili možnosti seznámit se s obsahem spisu, byl předložen spisový přehled s dodatkem, podle kterého „byl předložen kompletní vyšetřovací spis čítající 7169 listů a 35 příloh (dle přiloženého obsahu spisu)“. Městský soud v Praze však zjistil, že spisový přehled podepsaný oprávněnými osobami jako součást záznamu o prostudování spisu není úplný a bezvadný. Jednak v něm není zachyceno, že kromě svazku č. 16 základního spisu existují ještě svazky č. 16a) a 16b), přičemž zejména ve svazku č.16b) se nacházejí listiny, které mohou mít význam pro obhajobu obviněných. Kromě toho svazek č.16 a svazky č. 16a), 16b) jsou číslovány shodně od č.l. 5119, aniž by se to – samozřejmě včetně obsahu založených dokumentů - odrazilo v přehledu spisu. Podle názoru Městského soudu v Praze je zřejmé, že obvinění nebyli seznámeni i s dalšími materiály, které byly do spisu založeny až po 30.6.2005. Městský soud v Praze dále poukázal na další nesrovnalosti mezi přehledem spisu a skutečně zažurnalizovanými dokumenty. Pokud oprávněné osoby podepsaly, že byly seznámeny s přílohou č. 6, čítající 329 listů, nebyly patrně seznámeny s celou přílohou, která obsahuje 581 listů. Příloha č.12 avizovaná v přehledu jako jeden svazek sestává ze tří neočíslovaných svazků. Podobná situace je u přílohy č. 31, která oproti prezentovaným 6 svazkům, se kterými se měly oprávněné osoby možnost seznámit, sestává z 9 svazků. Navíc u této přílohy je založen nikde nezaznamenaný (ani ve spisovém přehledu), nežurnalizovaný a nijak neočíslovaný svazek, označený jako „Svazek č. 31“, obsahující různé účetní materiály a dokumenty, v řadě případů nečitelné. Není jasné, kdo a jak tento svazek vytvořil, zato mimo vší pochybnost s těmito dokumenty nebyly oprávněné osoby seznámeny. Příloha č. 35 pak obsahuje různé doklady v italštině do češtiny nepřeložené, není tedy ani zřejmé, čeho se týkají, proto jejich obsah nebyl znám ani obviněným. Městský soud v Praze v návaznosti na výše uvedené učinil závěr, že zmíněná podstatná vada přípravného řízení, která byla již dříve konstatována jak Vrchním, tak i Městským soudem v Praze, nebyla dosud odstraněna, že tedy obvinění ani jejich obhájci nebyli seznámeni s celým spisovým materiálem, který byl ve věci shromážděn, byli tedy významně zkráceni na svých právech na obhajobu. Od orgánů přípravného řízení proto soud prvního stupně požadoval uvést do pořádku žurnalizaci spisu a umožnit oprávněným osobám seznámit se prokazatelně s obsahem celého spisu. Dále Městský soud v Praze přípravnému řízení vytkl, že nebyly k důkazu zajištěny originály listin, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí prokazovanou skutečnost. Podle zásady bezprostřednosti trestního řízení je-li k dispozici originál listiny, je třeba provést důkaz tímto originálem. U listiny je třeba zkoumat nejen její obsah, ale i její pravost. V projednávané věci jsou však všechny opatřené listinné důkazy pouze v kopiích. Přitom jde o listiny, které mají prokazovat časový průběh jednotlivých útoků a to, kdo se na nich měl podílet, jinak řečeno, kdo a kdy kterou listinu předložil, vytvořil, podepsal, případně uplatnil a za jakým účelem. Ani jedna z těchto listin nebyla předložena v originále, ačkoliv se jedná o stěžejní a zásadní důkazy ve věci samé. Předložené kopie listin buď nebyly ověřeny vůbec, nebo pouze poškozenou organizací – bankou. V řadě případů se jedná o listiny velmi těžce čitelné, někde nebylo možno přečíst ani datum, kdy listina vznikla. Ve spise není založena ani jedna originální žádost o předexportní financování a ani jedna originální smlouva o vzniklém vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. Nikdo z orgánů přípravného řízení nedeklaroval správnost a úplnost takto obstaraných a založených kopií listin v trestním spise, byť předmětem trestního řízení je právě vylákání prostředků v rámci úvěrového podvodu. Přitom obvinění se hájili tím, že celou záležitost vymysleli bankovní úředníci, aby docházelo k splácení finančních prostředků z předchozích smluvních vztahů s K. b. Z uvedených důvodů Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí uvedl, že trvá na tom, aby stěžejní listinné důkazy byly obstarány v originálech, aby mohl posoudit trestní odpovědnost obviněných za stíhané skutky, a žádal orgány přípravného řízení o obstarání kompletní originální úvěrové dokumentace od K. b., včetně originálů těch dokladů, kde obvinění dávají pokyny k převodům peněz na jiné subjekty, případně vybírají peníze v hotovosti. Městský soud v Praze poukázal na skutečnost, že i z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve věci vedené pod sp.zn. 6 To 40/2005 vyplývá, že pokud jde klíčové listinné důkazy obstarat v originále, je to povinností již přípravného řízení. Samozřejmě v případě potřeby lze akceptovat i kopie listin, ovšem orgány trestního řízení ověřené a v čitelné podobě. Ze všech shora rozvedených důvodů rozhodl Městský soud v Praze opětovně o vrácení věci státnímu zástupci k došetření s tím, že vedle odstranění vytýkaných pochybení je třeba provést i důkazy další, pokud nutnost jejich zajištění a dokumentace nastane. Proti výše citovanému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.12.2006, sp. zn. 3 T 6/2005, podali v zákonné lhůtě stížnost státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (podáním ze dne 2.2.2007 – soudu doručeno dne 12.2.2007) a obviněný Ing. L. F.(podáním ze dne 21.2.2007 – soudu doručeno dne 22.2.2007). Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze stížnost proti výše uvedenému usnesení odůvodnil tím, že nesouhlasí s žádným z důvodů vrácení věci popsaných v rozhodnutí Městského soudu v Praze. Dle názoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze měli všichni obvinění i jejich obhájci možnost seznámit se spisovým materiálem ve lhůtě naprosto přiměřené v termínu od 30.5. do 30.6. 2005 – podle záznamu policejního orgánu byl oprávněným osobám předložen kompletní vyšetřovací spis včetně všech příloh. Obviněný Ing. Ch. po řádném vyrozumění písemně sdělil, že nehodlá využít svého práva a seznámit se s výsledky vyšetřování. Požadavek soudu na další seznamování obviněného Ing. Ch. s výsledky vyšetřování je proto neopodstatněný, neboť obviněného nelze nutit k účasti na tomto procesním úkonu. Výtka soudu, že obviněným nebyl předložen při seznamování s výsledky vyšetřování celý spis včetně příloh není, dle názoru stěžovatele, založena na rozumných a přiléhavých argumentech. Drobné závady při žurnalizaci spisového materiálu (žádost státního zástupce o právní pomoc do Š. a žádost o právní pomoc do Š.) jsou podle státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze jen nepodstatnou vadou, která nemůže závažným způsobem porušit práva obviněných na seznámení se s výsledky vyšetřování. Pokud v některých jednotlivostech neodpovídá žurnalizace spisu přesně jeho obsahu, nelze v tom spatřovat závažnou vadu přípravného řízení. Žurnalizace spisu je pouze administrativní záležitostí a nemůže být důvodem pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Dle názoru stěžovatele je zásadní fakt, že oprávněné osoby měly možnost prostudovat kompletně předložený spisový materiál, když na nekompletnost předloženého spisového materiálu či na krátkou lhůtu k prostudování spisu si nikdo nestěžoval. Ke skutečnosti, že Městský soud v Praze argumentuje špatnou kvalitou některých písemností a požaduje originály listin, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství konstatoval, že i originály některých podkladů předložené K. b., a.s., byly nekvalitní a on sám je neměl možnost jakkoliv upravovat. Poukázal na to, že věc byla již dvakrát soudem vrácena k došetření a dosud nebyly požadovány originály listin. Stejně tak nebyla vytýkána neexistence překladů z italského jazyka založených v originálech v příloze č. 35. Takové požadavky na doplnění dokazování dle názoru stěžovatele revidují obě původní pravomocná rozhodnutí Městského soudu v Praze o vrácení věci k došetření i obě pravomocná usnesení Vrchního soudu v Praze o stížnostech státního zástupce proti nim. Státní zástupce je přesvědčen, že v rámci předběžného projednání obžaloby může soud přezkoumávat jen zákonnost postupu v trestním řízení, nemůže však přezkoumávat dříve učiněná pravomocná rozhodnutí. Při vrácení věci k došetření by měl městský soud vyčerpat veškeré důvody pro vrácení najednou a koncentrovaně. Nelze akceptovat, že soud při třetím vrácení k došetření rozšiřuje důvody obou předchozích. Kromě toho skutečnost, že písemné materiály založené v trestním spise nejsou originálními dokumenty, nemůže diskvalifikovat tyto písemnosti z okruhu důkazních prostředků. Dále státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze poukázal na to, že v přípravném řízení byly pořízeny ověřené fotokopie všech podstatných písemných materiálů, zejména obchodních složek K. b. Podle jeho názoru je třeba v soudním stadiu trestního řízení vyžádat si od K. b. originální obchodní složky a provést důkaz těmito originálními písemnostmi. Domnívá se, že je plně v souladu s požadavky trestního řádu, pokud K. b. v soudním stadiu trestního řízení předloží originální složky k jednotlivým obchodním případům k provedení důkazu u hlavního líčení. Požadavek na ověření všech písemných materiálů z trestního spisu a porovnání těchto písemných materiálů s originály jde nad rámec racionálního postupu orgánů činných v přípravném řízení. Pokud se týká tvrzení Městského soudu v Praze, podle kterého obvinění a obhájci neměli možnost seznámit se s tzv. znaleckým posudkem zpracovaným Ing. I. R., stěžovatel především polemizoval s označením materiálu jako znalecký posudek. Prvotní otázkou pro něj bylo, zda tzv. znalecký posudek znalce Ing. I. R. je znaleckým posudkem, nebo zda obhajoba pouze vypracovala své písemné vyjádření ke znaleckému posudku z oboru ekonomiky, již v přípravném řízení vyžádanému obžalobou. Státní zástupce neměl za prokázané, zda zadavatelé tzv. znaleckého posudku předali znalci všechny potřebné materiály, popř. kde byly tyto materiály opatřeny, zda zpracovatel posudku požádal orgány přípravného řízení o nahlédnutí do spisu a zda disponoval všemi informacemi potřebnými k vypracování posudku atd. Dle stěžovatele bylo rovněž nutno zvážit, zda znalecký posudek vyžádaný z iniciativy obhajoby koresponduje s potřebami dokazování a mohl jako důkaz přispět k objasnění věci. Státní zástupce vyhodnotil v přípravném řízení tzv. znalecký posudek Ing. I. R. jako listinný důkaz. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze zde pokládal za nevyvážený přístup soudu k posuzování důkazů předkládaných v trestním řízení obhajobou (tzv. znalecký posudek Ing. I. R.) a poškozeným subjektem - K. b. (ověřené kopie obchodních složek). Jak uvedl stěžovatel, není možné požadovat na orgánech činných v přípravném řízení, aby s takovýmto důkazem seznamovaly všechny další obviněné a jejich obhájce. Podle jeho názoru žádné ustanovení trestního řádu nezavazuje policejní orgán ani dozorového státního zástupce povinností seznamovat všechny další obviněné a jejich obhájce se znaleckými posudky vypracovanými a předloženými do trestního spisu z iniciativy obhajoby, nota bene po ukončení seznamování s výsledky vyšetřování. Dozorového státního zástupce nelze stavět do podřízené a závislé pozice a zavazovat jej k distribuci listinných materiálů pořízených z iniciativy jednoho z obviněných. Pokud by soud setrval na stanovisku, že orgány přípravného řízení jsou zavázané seznamovat opětovně všechny obviněné a jejich obhájce s každým listinným dokumentem, založeným do spisu z iniciativy obhajoby až po seznamování s výsledky vyšetřování, vedlo by to k faktické nemožnosti ukončit procesní úkon spočívající v seznamování s výsledky vyšetřování. Závěrem stížnosti státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze připomněl, že přípravné řízení má funkci skutečně přípravnou, pomocnou a těžiště řízení se přenáší před soud. Teprve zde mají být za respektování všech základních zásad trestního řízení provedeny rozhodující důkazy v patřičné procesní formě, tyto důkazy náležitě zhodnoceny, vyvozena z nich správná a úplná skutková zjištění a rozhodnuto o případné vině. Proto dle jeho názoru byl napadeným usnesením porušen zákon, když soud nesprávně interpretoval a aplikoval příslušná ustanovení trestního řádu, zejména §188 odst. 1 písm.e) tr.ř. Je rovněž přesvědčen, že soud užil aplikaci práva, která se jeví v daných souvislostech příliš formalistickou a nelze ji objektivně akceptovat. S ohledem na tyto skutečnosti považoval postup soudu prvního stupně za nedůvodný a navrhl, aby Vrchní soud v Praze podle §149 odst. 1 písm.b) tr.ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze a tomuto soudu uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Obviněný Ing. L. F. stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.12.2006, sp. zn. 3 T 6/2005, odůvodnil tím, že v jeho případě byly dány podmínky pro to, aby soud trestní stíhání zastavil ve smyslu §188 odst. 1 písm.c) tr.ř., protože jsou tu okolnosti uvedené v §172 odst. 1 písm. c) tr.ř. Podle obviněného Ing. F. je nepochybné, že skutek, pro který mu bylo sděleno obvinění, nespáchal. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27.4.2007, sp. zn. 6 To 19/2007, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl tyto stížnosti jako nedůvodné. V odůvodnění citovaného usnesení Vrchní soud v Praze připomněl, že vrácení věci státnímu zástupci k došetření je podle ustanovení §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. možné pouze tehdy, je-li to skutečně nutné k odstranění závažných vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout a v soudním řízení by jejich případné došetřování bylo v porovnání s možnostmi, které existují v přípravném řízení pro opatření důkazů spojeno s výraznými obtížemi nebo by bylo zřejmě na újmu rychlosti řízení. K připomínce státního zástupce, že zákonem č. 265/2001 Sb. byla uskutečněna kardinální změna poměru a významu jednotlivých stádií trestního řízení s tím, že přípravné řízení má funkci skutečně přípravnou a těžiště řízení se přenáší před soud, Vrchní soud v Praze uvedl, že ani nově pojatá úprava trestního řízení však nepočítá s tím, že by státní zástupce podal obžalobu pro některý z nejzávažnějších trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud, aniž by plně respektoval procesní ustanovení trestního řádu, event. obžalobu opíral o procesně neúčinné důkazy. Citovaná novela přípravné řízení diferencuje podle závažnosti vyšetřované trestné činnosti a ohledně nejzávažnější části kriminality se má před podáním obžaloby konat vyšetřování jen nepatrně modifikované od předchozí úpravy s tím, že pro něj platí všechna obecná ustanovení týkající se dokazování podle hlavy páté trestního řádu. Způsob opatřování důkazů či průběh přípravného řízení nelze přizpůsobovat momentálnímu přesvědčení orgánů činných v trestním řízení, ale vždy je třeba striktně dbát předepsaných procesních pravidel. Dále Vrchní soud v Praze poukázal na to, že mezi základní práva obviněného a jeho obhajoby patří i právo prostudovat spis (celý, nikoli část) a učinit návrhy na doplnění vyšetřování ve smyslu ustanovení §166 odst. 1 tr. ř. V daném případě však obviněným a jejich obhájcům nebyl předložen k prostudování celý spis, neboť spisový přehled, který obvinění a jejich obhájci podepsali jako součást záznamu o prostudování spisu, prokazatelně nebyl úplný. Stejně tak k námitce chybné žurnalizace odvolací soud uvedl, že by patrně nebyla závažnou vadou přípravného řízení chybná žurnalizace spisu obsahujícího desítky stránek, pokud však jde o spis, který obsahuje téměř deset tisíc stránek a viní šest obviněných ze způsobení miliardových škod, je takový výpadek nesporně závažným pochybením, které znemožnilo oprávněným osobám seznámit se s celým obsahem spisu a porušilo tak práva jejich obhajoby. Vrchní soud v Praze proto dospěl k závěru, že rozhodnutí Městského soudu v Praze týkajícího se pochybení policejních orgánů, které nepředložily oprávněným osobám kompletní spisový materiál, nelze nic vytknout. K problematice týkající se předložení originálů navrhovaných listinných důkazů odvolací soud uvedl, že důkazní břemeno nese státní zástupce, proto pokud obžalobu staví na listinných důkazech, pak je musí opatřit v podobě, která nebude vzbuzovat žádné pochybnosti o jejich obsahu a skutečnost, že on sám tyto pochybnosti vzhledem ke způsobu obstarání důkazu nemá, ho této povinnosti nezbavuje a nepřenáší ji na soud. Vrchní soud v Praze z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že v předmětné věci došlo k zásadnímu porušení práv obhajoby obviněných spočívající v tom, že jim prokazatelně nebylo umožněno seznámit se s celým vyšetřovacím spisem, které nelze napravit v řízení před soudem, proto Městský soud v Praze rozhodl správně, když příslušnou věc vrátil státnímu zástupci k došetření podle §188 odst. 1 písm.e) tr.ř. Ke stížnosti obviněného Ing. L. F. Vrchní soud v Praze uvedl, že ani tuto neshledal důvodnou s poukazem na to, že věc dosud není náležitě objasněna a v tomto stadiu trestního řízení nemá soud pro rozhodnutí požadované obviněným ing. F. /tj. rozhodnutí o zastavení trestního stíhání podle §188 odst. 1 písm. c) tr. ř./ potřebné podklady. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.4.2007, sp. zn. 6 To 19/2007, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněných Ing. F. Ch., Ing. L. F., Z. M., Ing. M. B., Ing. P. F. a Ing. V. F. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b), §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanovení §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. ve prospěch všech obviněných. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky stručně shrnul podanou obžalobu a dosavadní průběh trestního řízení a dále uvádí, že je především třeba se zabývat otázkou, zda došlo v přípravném řízení k neodstranitelné procesní vadě, která by bránila nařízení hlavního líčení. Stěžovatel připouští, že pokud by nebylo respektováno ustanovení §166 odst. 1 tr. ř. a po skončení vyšetřování by obviněným a jejich obhájcům nebylo umožněno prostudovat spisy u učinit návrhy na doplnění vyšetřování, jednalo by se nepochybně o neodstranitelnou vadu přípravného řízení. Dle jeho názoru se však o takovou situaci v dané věci nejedná, neboť jedinou součástí spisového materiálu, se kterou obvinění a jejich obhájci nemohli být seznámeni, je důkazní návrh předložený obhájcem obviněného Ing. F. Ch. a jeho příloha, tj. znalecký posudek znalce Ing. I. R. a prohlášení A. K. Podle ministra spravedlnosti však v tomto případě nejde o důkaz, který by byl opatřen orgánem činným v trestním řízení z vlastní iniciativy nebo na návrh obviněného, proto na daný případ nelze vztáhnout judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (Rt 39/1992), podle které jsou-li opatřeny po seznámení obviněného s výsledky vyšetřování podle §166 odst. 1 tr.ř. nové důkazy, je nutno s výsledky tohoto doplnění obviněného seznámit postupem podle §166 tr. ř. Ministr spravedlnosti se domnívá, že po orgánu činném v trestním řízení nelze rozumně požadovat, aby s takovými materiály (opatřenými jedním z obviněných až po seznámení obviněných s výsledky vyšetřování) seznamoval další obviněné a jejich obhájce, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadou rychlosti řízení zakotvenou v §2 odst. 4 tr. ř. a mohl by vést až k faktické nemožnosti přípravné řízení ukončit ve smyslu ustanovení §166 tr. ř. K otázce žurnalizace spisu stěžovatel poukazuje na to, že žurnalizace je sama o sobě administrativní záležitostí a nesrovnalosti mezi žurnalizací a obsahem spisového materiálu nemohou být samy o sobě důvodem pro vrácení věci do stadia přípravného řízení. Dále ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že požadavek soudů na obstarání originálů listinných důkazů je v příkrém rozporu s ustanovením §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. Podle platné právní úpravy má přípravné řízení funkci skutečně přípravnou a těžiště trestního řízení se přenáší před soud, kde mají být za respektování všech základních zásad trestního řízení provedeny rozhodující důkazy v patřičné procesní formě a tyto důkazy náležitě zhodnoceny. Dle názoru ministra spravedlnosti z ustanovení §89 odst. 2 tr. ř. ani z žádného jiného ustanovení trestního řádu nevyplývá, že kopie listin by byly absolutně nepoužitelnými důkazy. Ze zásady bezprostřednosti lze sice dovodit, že je-li k dispozici originál listiny, je třeba provést důkaz tímto originálem, to však ale neznamená, že by originály listin musely být vždy opatřeny již v přípravném řízení, když dokazování má zásadně probíhat až v řízení před soudem. Ministr spravedlnosti se domnívá, že pokud soud považoval za nutné pro spravedlivé rozhodnutí opatření originálů listinných materiálů, pak mu nic nebránilo v tom, aby si je vyžádal od K. b., a.s., popř. od dalších subjektů. Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona rovněž poukázal na skutečnost, že předmětná věc již byla výše citovanými rozhodnutími dvakrát pravomocně vrácena státnímu zá stupci k došetření, přičemž okolnost, že listinné důkazy byly opatřeny v kopiích, musela být soudcům jasná. Proto pokud soudy uplatnily až nyní tuto okolnost jako důvod pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření, je takový postup v rozporu s požadavkem rychlosti řízení (§2 odst. 4 tr. ř.) a se samotným účelem trestního řízení ve smyslu ustanovení §1 odst. 1 tr. ř. V návaznosti na výše uvedené učinil ministr spravedlnosti závěr, že v předmětné věci nebyl splněn žádný z předpokladů stanovených ustanovením §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27.4.2007, sp. zn. 6 To 19/2007, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b), §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12.12.2006, sp. zn. 3 T 6/2005, též v ustanovení §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. ve prospěch obviněných Ing. F. Ch., Ing. L. F., Z. M., Ing. M. B., Ing. P. F. a Ing. V. F. K obsahu stížnosti pro porušení zákona se vyjádřili státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, obviněný Ing. F. Ch. prostřednictvím svého obhájce, obviněný Ing. M. B. prostřednictvím svého obhájce, obviněný Z. M. prostřednictvím svého obhájce a obviněný Ing. L. F. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření v celém rozsahu ztotožnil s argumentací obsaženou ve stížnosti pro porušení zákona. Konstatoval, že rozhodnutí Nejvyššího soudu může mít judikaturní význam ve vztahu k otázce, zda v přípravném řízení je nutno opatřovat originály všech relevantních listinných materiálů. Obviněný Ing. F. Ch. prostřednictvím svého obhájce ve svém vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona sdělil, že se plně ztotožňuje s rozhodnutími soudů prvního i druhého stupně v tom, že obviněným nebylo umožněno prostudování spisu v souladu s trestním řádem. Jedná se o velmi rozsáhlou věc, a to jak svojí problematikou, tak i spisovým rozsahem. Tím spíše je dle jeho názoru s podivem, že příslušný spis je veden značně nepřehledným způsobem, který neumožňuje jasnou orientaci v něm. Rozsah prostudování spisu plně odpovídá tomu, co bylo stvrzeno podpisy oprávněných osob. K otázce obhajobou předloženého a ve stížnosti pro porušení zákona zmíněného znaleckého posudku Ing. R. obviněný Ing. F. Ch. uvádí, že tento byl předložen v momentě, kdy byl dokončen a obhajobě fakticky dodán. Dle mínění Ing. F. Ch. úvaha ministra spravedlnosti o teoretické možnosti znemožňování prostudování spisu ze strany obviněných a jejich obhájců neustálým předkládáním nových listinných důkazů působí v dané souvislosti až úsměvně. Důvody, z jakých obhajoba přistoupila k zadání zpracování znaleckého posudku Ing. R. a jeho předložení k důkazu v dané věci, mají podle obviněného Ing. F. Ch. širší souvislosti, neboť obviněný a obhajoba nesouhlasí se závěry uvedenými v posudcích znalce Ing. S. ani s tímto znalcem samotným. K tomu má obviněný a obhajoba zcela konkrétní důvody ze svých dosavadních zkušeností z jiných, rovněž závažných a mediálně sledovaných kauz (případ Š., případ H.). V návaznosti na výše uvedené skutečnosti obviněný Ing. Ch. navrhl doplnění dokazování, a to: - výslechem svědka A. K., - výslechem svědka M. Z. (nově R.), - výslechem svědka T. S., - výslechem svědka Ing. R. L., - provedením revizního znaleckého posudku ve věci „Dokumentace majetku, závazků, kapitálových vazeb a postavení kapitálového uskupení Č./S. na agrárním a potravinářskému trhu v ČR ve vztahu k pokynu Městského soudu v Praze uloženému orgánům činným v trestním řízení v usnesení citovaného soudu ze dne 11.12.2002, sp. zn. 40 T 6/2002. /K tomuto návrhu na doplnění dokazování obviněný Ing. Ch. uvádí, že jej navrhuje z toho důvodu, že dva soudní znalci (ing. S. a Ing. R.) řešící totožné zadání dospěli ke zcela odlišným závěrům. Obviněný současně žádá, aby požadovaný znalecký posudek zpracoval jakýkoli jiný znalec, než znalec Ing. I. S./, - provedením grafologického rozboru ve věci autenticity podpisu obviněného na Žádosti o poskytnutí financování ze dne 30.2.1998 – č. 1. 1602 (šanon č. 5), č. 1.3909 (šanon č. 11), - provedením dokazování k posouzení standardnosti či nestandardnosti obchodů uzavíraných mezi odborem 3050 K. b., a.s. a skupinou Č./S. ve vztahu ke všem ostatním obchodům odboru 3050 K. b., a.s., s ostatními podnikatelskými subjekty nespojenými se skupinou Č./S. Závěrem svého vyjádření obviněný Ing. Ch. poukazuje na skutečnost, že na základě žádosti Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 24.6.2002, sp. zn. 2 VZv 4/2001, o právní pomoc (dožádání), adresované vyšetřující soudkyni do St. G., Š. konfederace /viz. svazek č. 16b) spisu – pozn. NS ČR/, zcela jednoznačně probíhaly příslušné úkony včetně výslechu osob. O těchto úkonech však obhájci nebyli vyrozuměni a neměli tedy možnost se těchto výslechů zúčastnit. Obviněný Ing. M. B. prostřednictvím svého obhájce ke stížnosti pro porušení zákona sdělil, že v termínu určeném pro prostudování spisu se ani jeden z obhájců obviněného Ing. B. nedostavili. Dále uvádí, že jim nebylo umožněno prostudování svazků 16a, 16b včetně příloh. Obviněný Z. M. prostřednictvím svého obhájce ke stížnosti pro porušení zákona sdělil, že Vrchní soud v Praze jako soud odvolací ve svém rozhodnutí dovedl své úvahy do logického závěru o tom, že je zcela na místě požadavek soudu prvního stupně, aby listiny, které mají podle názoru žalující strany zásadní význam, byly předloženy v originálech. V daném případě však byly listiny předkládány jako neověřené fotokopie a navíc v řadě případů fotokopie velice nekvalitní, hraničící s řádnou čitelností jejich úplného obsahu. Obviněný dále poukazuje na skutečnost, že nelze souhlasit se závěrem obsaženým ve stížnosti pro porušení zákona, že žurnalizace spisu je pouhou administrativní záležitostí. Okolnost, že spis nebyl od počátku a včetně všech příloh řádně žurnalizován, má své nepochybné důsledky v tom, že již v období, kdy byl spis poprvé vrácen státnímu zástupci k došetření (tj. v období mezi prvním a druhým prostudováním spisu) se obsah spisu změnil tak, že některé listiny, které obviněný považoval za důkazně významné, byly ze spisu vyjmuty a tato skutečnost se nedala ani příslušným způsobem namítat, jelikož tyto listiny byly zařazeny do příloh spisu (dle názoru obviněného zcela bezdůvodně), které původně nebyly číslovány a nebyl pořízen žádný jejich soupis, takže tvrzení o změně v přílohách spisu nebylo možno náležitě argumentovat. Obhájce obviněného Z. M. ve svém vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona uvádí, že při prostudování vyšetřovacího spisu, které proběhlo ve dnech 30.5.2005 – 30.6.2005, byl pro něj a pokud je mu známo i pro ostatní obhájce a obviněné, základní pomůckou spisový přehled, který byl k tomuto úkonu připraven policejním komisařem. Podle tohoto spisového přehledu obhájce postupně procházel svazky vyšetřovacího spisu uložené v pracovně policejního komisaře a svazky příloh spisu, které byly uloženy v jiné místnosti. Současně uvádí, že pokud by v rámci prostudování spisu zjistil jakoukoli diferenci mezi předaným spisovým přehledem a skutečně předkládaným spisem nebo jeho přílohami, nepochybně by toto zjištění řešil ihned na místě s policejním komisařem. K ničemu takovému však nedošlo, proto lze, dle jeho názoru, učinit závěr, že k uvedenému úkonu byly předloženy pouze svazky spisu a svazky příloh spisu tak, jak byly uvedeny ve spisovém přehledu. V návaznosti na uvedené skutečnosti obviněný Z. M. prostřednictvím svého obhájce závěrem svého vyjádření navrhl, aby stížnost pro porušení zákona byla ve smyslu ustanovení §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. Obviněný Ing. L. F. ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že se na základě výzvy policejního komisaře dostavil k prostudování spisového materiálu, ale spis nemohl prostudovat, protože nebyl seřazen, jednotlivé složky byly rozloženy v několika kancelářích a nebylo možné se v nich orientovat. Následně písemně sdělil policejnímu orgánu a dozorovému státnímu zástupci své připomínky ke spisu, které však byly oběma orgány dne 11.7.2005 zamítnuty. Dále poukázal na to, že v průběhu vyšetřování byly mnohokrát zamítnuty připomínky k jednotlivým úkonům a vznikla řada pochybení při obesílání obviněných a jejich právních zástupců, a to např. v případech mezinárodní pomoci, kdy nebyl obeslán. Závěrem svého vyjádření obviněný Ing. L. F. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky využil při svém rozhodování možnosti přímé aplikace čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a to v souvislosti s ustanovením §11 odst. 1 písm. j) trestního řádu o zastavení nepřiměřeně dlouhého trestního stíhání v dané věci. Další obvinění se ke stížnosti pro porušení zákona nevyjádřili. Nejvyšší soud České republiky v souladu s ustanovením §274 tr. ř. v neveřejném zasedání přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen nebyl. Podle §266 odst. 1 věty první tr. ř. lze v řízení o stížnosti pro porušení zákona přezkoumávat jen rozhodnutí, které je pravomocné. Z citovaného ustanovení vyplývá presumpce správnosti a zákonnosti takového rozhodnutí, což znamená, že Nejvyšší soud musí vycházet z předpokladu, že napadené rozhodnutí bylo učiněno v souladu se zákonem, není-li zjištěn opak. Porušení zákona tedy může Nejvyšší soud vyslovit a případně napadené rozhodnutí zrušit toliko za situace, kdy po přezkoumání rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, dospěl k závěru, že rozhodnutí zákonu neodpovídá, a to do takové míry, že nelze trvat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti. Takový závěr lze ovšem učinit jen na podkladě skutečností, které vyplývají z dosavadního řízení a z příslušného trestního spisu, v němž jsou výsledky řízení, zejména pak provedeného dokazování, zachyceny. Přitom nad zájmem na stabilitě pravomocných rozhodnutí musí převážit zájem na tom, aby nezákonnost, jestliže ji skutečně Nejvyšší soud zjistil, byla vzhledem ke své závažnosti napravena. Nejvyšší soud České republiky k posuzované trestní věci považuje na nutné uvést následující: Pokud se týká námitky ministra spravedlnosti uvedené ve stížnosti pro porušení zákona, že dle jeho názoru obviněným a jejich obhájcům bylo umožněno seznámit se se všemi důležitými důkazy obsaženými ve spisovém materiálu, Nejvyšší soud České republiky poznamenává, že podle ustanovení §166 odst. 1 tr. ř. uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto možnost upozorní obviněného a jeho obhájce nejméně tři dny předem. Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného a obhájce zkrátit. Nepovažuje-li policejní orgán navrhované doplnění za nutné, odmítne je. O těchto úkonech učiní policejní orgán záznam ve spise a o odmítnutí návrhů na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo obhájce. Právo prostudovat spis po skončení vyšetřování patří mezi základní práva obviněného a jeho obhajoby. Z ustanovení §166 tr. ř. jednoznačně vyplývá, že obviněnému a jeho obhájci je třeba umožnit prostudovat celý vyšetřovací spis včetně všech příloh, nikoli pouze část nebo části spisu. Ve věci, v níž je stíháno více spoluobviněných, z nichž každý má svého obhájce, musí být každému obviněnému a jeho obhájci předložen k prostudování zásadně celý spis, nikoli jen ta část, která se týká (nebo podle stanoviska policejního orgánu má týkat) jen jednoho ze spoluobviněných. V této souvislosti Nejvyšší soud České republiky připomíná, že již v předchozím zamítavém usnesení Vrchního soud v Praze ze dne 16.3.2005, sp. zn. 6 To 106/2004 (svazek č. 23 spisu), bylo poukázáno na podstatnou vadu přípravného řízení – tj. na skutečnost, že obviněným a jejich obhájcům nebyl předložen k prostudování celý trestní spis, neboť obvinění a jejich obhájci byli seznámeni s obsahem svazků č. 1 – 20 + přílohy, ačkoli některé svazky byly vedeny dvojmo, číslování bylo špatné a nešlo chronologicky za sebou. Vrchní soud v Praze proto dospěl k závěru, že z uvedeného pochybení přípravného řízení nebylo zcela zřejmé, zda se obvinění a jejich obhájci mohli seznámit se skutečně celým spisem. Po prostudování předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že termín pro seznámení se spisovým materiálem v předmětné věci byl stanoven policejním komisařem na 30.5.2005 – 30.6.2005 (svazek č. 24 základního spisu). Možnosti seznámit se se spisovým materiálem využili osobně obvinění Ing. P. F. a Ing. V. F. včetně jejich obhájců, dále obviněný Ing. L. F. včetně jeho obhájce a obviněný Z. M. včetně obhájců. Obviněný Ing. F. Ch. sdělil, že na seznámení se spisovým materiálem netrvá (č.l. 7169 spisu), jeho obhájci se však se spisovým materiálem seznámili. Obviněný Ing. M. B. ani jeho obhájce se k uvedenému úkonu nedostavili. Policejní komisař poté předložil všem zúčastněným osobám k podpisu spisový přehled jako součást záznamu o prostudování spisu, který však, dle názoru Nejvyššího soudu České republiky ve shodě s názorem soudu prvního a druhého stupně, není úplný a bezvadný. Z hlediska rozhodování Nejvyššího soudu České republiky je podstatné zmínit, že v uvedeném spisovém přehledu nebylo uvedeno, že kromě svazku č. 16 základního spisu existuje ještě svazek č. 16a) a svazek č. 16b). Přitom ve svazku č. 16b) se nacházejí listiny, které by mohly mít význam pro obhajobu obviněných. Z důležitých dokumentů se konkrétně v uvedeném svazku 16b) nachází mj. žádost státního zástupce o právní pomoc do Š. ohledně výslechu svědka H. M., /č.l. 5541 – 5551 svazku č. 16b) spisu/. Dále je v tomto svazku založena žádost státního zástupce o právní pomoc do Š., a to o výslech svědka A. J. M., společníka a jednatele společnosti U. M. S.A. a jednatele I. F. S.L. - včetně žádosti na obstarání listin společnosti U.M. S.A /č.l. 5685 – 5695 svazku č. 16b) spisu/. Navíc svazek č. 16 obsahuje materiály na č.l. 5119 až 5379, ale svazek č. 16a) obsahuje znovu č.l. 5119 až 5444, avšak s odlišným obsahem, než svazek č. 16. Svazek č. 16b) pak končí č. l. 5758, což je však dle spisového přehledu již obsah svazku č. 17. Vzhledem ke skutečnosti, že svazky č. 16a) a 16b) nebyly uvedeny ve spisovém přehledu jako součásti záznamu o prostudování spisu, nelze proto již nikterak zjistit, zda obvinění a jejich obhájci byli s těmito důležitými dokumenty seznámeni. S ohledem na obsah záznamu o prostudování spisu a na vyjádření obhájců obviněných lze však dospět k závěru, že tomu tak nebylo. Na tomto místě považuje Nejvyšší soud České republiky za nutné poukázat na vyjádření obviněných ke stížnosti pro porušení zákona. Obviněný Ing. F. Ch. v příslušném vyjádření konkrétně uvedl, že na základě žádosti Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 24.6.2002, sp. zn. 2 VZv 4/2001, o právní pomoc (dožádání), adresované vyšetřující soudkyni do St. G., Š. konfederace, zcela jednoznačně probíhaly příslušné úkony včetně výslechu osob, ovšem obvinění ani jejich obhájci nebyli o těchto úkonech vyrozuměni a neměli tedy možnost se těchto výslechů zúčastnit. Stejně tak obviněný Ing. L. F. ve svém vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že v průběhu vyšetřování vznikla řada pochybení při obesílání obviněných a jejich právních zástupců, a to např. i v případech mezinárodní právní pomoci (tj. výše specifikované žádosti o právní pomoc), kdy o tomto úkonu nebyl on ani jeho právní zástupce vyrozuměn a neměl tedy možnost se ho zúčastnit. Dále považuje Nejvyšší soud České republiky za podstatné uvést, že podle záznamu o seznámení se spisem končí spisový materiál na č.l. 7169. Na č.l. 7261 a následujících je však založen návrh obhájce obviněného Ing. F. Ch. na doplnění vyšetřování, jehož přílohou je mj. i znalecký posudek zpracovaný Ing. I. R. (č.l. 7266 – 7337 spisu) a prohlášení A. K. z R. k dodávkám masa od firmy B. F. včetně překladu (č. l. 7338 – 7345 spisu), se kterým další obvinění a jejich obhájci také prokazatelně nebyli seznámeni. O znaleckém posudku Ing. I. R. bude blíže pojednáno později. Nejvyšší soud České republiky z předmětného spisového materiálu rovněž zjistil, že obvinění a jejich obhájci nebyli seznámeni ani se všemi přílohami, kterých je dle spisového přehledu celkem 35. Obvinění a jejich obhájci svými podpisy stvrdili, že byli seznámeni mimo jiné i s přílohou č. 6, která dle obsahu spisu jakožto součásti záznamu o prostudování spisu obsahuje celkem 329 listů ve dvou svazcích. Ve skutečnosti však příloha č. 6 obsahuje 3 svazky a celkem 581 listů, kdy ve 3 svazku přílohy č. 6 (v obsahu spisu neuvedeném) jsou obsaženy důležité doklady týkající se jednak výslechů obviněného Ing. F. Ch., jednak smluv o financování obchodu uzavřených s poškozenou K. b., a.s. Z uvedeného vyplývá, že ani v tomto případě nebyli obvinění a jejich obhájci seznámeni se všemi důležitými dokumenty obsaženými ve spisu. Pro úplnost Nejvyšší soud České republiky poznamenává, že obsah spisu jakožto součást záznamu o prostudování spisu neodpovídá skutečnému stavu rovněž u přílohy č. 12, která je v obsahu spisu prezentována jako jednosvazková, ale ve skutečnosti se jedná o 3 svazky mající podobu knižního vydání a obsahující postupně 3 výroční zprávy K. b., a.s. z let 1998, 1999 a 2000. Podobně u přílohy č. 31 je v obsahu spisu uvedeno, že má 6 svazků, i když ve skutečnosti jich má 9. U přílohy č. 31 je navíc založen nikde nezaznamenaný ani nežurnalizovaný a nijak neočíslovaný svazek označený jako „Svazek č. 31“ obsahující různé účetní materiály, které jsou v řadě případů nečitelné. Příloha č. 35 pak obsahuje doklady v italském jazyce, které nejsou dosud přeložené do českého jazyka. Ministr spravedlnosti vyslovil ve stížnosti pro porušení zákona názor, že žurnalizace spisu sama o sobě je administrativní záležitostí, nesprávnosti a nesrovnalosti při žurnalizaci spisu a jeho příloh, popř. nesrovnalosti mezi žurnalizací a obsahem spisového materiálu, nemohou být samy o sobě důvodem pro vrácení věci do stadia přípravného řízení. S uvedeným názorem ministra spravedlnosti Nejvyšší soud České republiky může v obecné rovině souhlasit, avšak v daném případě jde o velmi rozsáhlý spisový materiál o obsahu téměř 10.000 stran a obžaloba viní obviněné ze spáchání více než miliardové škody, proto je velmi důležité, aby se všichni obvinění a jejich obhájci mohli seznámit s celým obsahem spisu. Bez správné žurnalizace však není možné zorientovat se v tak obsáhlém materiálu, což vyplývá i z vyjádření obviněných ke stížnosti pro porušení zákona. Obhájce obviněného Z. M. ve vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona konkrétně uvedl, že základní pomůckou při studiu spisového materiálu byl pro něj, a pokud je mu známo, tak i pro ostatní obviněné a obhájce, spisový přehled, podle kterého postupně procházel svazky vyšetřovacího spisu uložené v pracovně policejního komisaře a svazky příloh spisu, které byly uloženy v jiné místnosti. Současně uvedl, že pokud by v rámci prostudování spisu zjistil jakoukoli diferenci mezi předaným spisovým přehledem a skutečně předkládaným spisem nebo jeho přílohami, nepochybně by toto zjištění řešil ihned na místě s policejním komisařem. K ničemu takovému však nedošlo, proto je přesvědčen, že k uvedenému úkonu byly předloženy pouze svazky spisu a svazky příloh spisu tak, jak byly uvedeny ve spisovém přehledu. Obvinění se ve svých vyjádřeních shodují, že předložený spisový materiál v podstatě nebylo možno prostudovat, protože nebyl seřazen, jednotlivé složky byly rozloženy v několika kancelářích a nebylo možné se v nich orientovat. Jak již bylo uvedeno výše, trestní řád v ustanovení §166 odst. 1 tr. ř. stanoví, že uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Citované zákonné ustanovení pojednává o právu obviněných, resp. jejich obhájců prostudovat celý spisový materiál a s ohledem na jeho obsah učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Obvinění a jejich obhájci mají tak právo seznámit se s veškerým spisovým materiálem, který se v trestním spise nachází. Ostatně i ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona připouští, že pokud by nebylo respektováno ustanovení §166 odst. 1 tr. ř. a po skončení vyšetřování by obviněným a jejich obhájcům nebylo umožněno prostudovat celý obsah spisu a učinit návrhy na doplnění dokazování, jednalo by se nepochybně o neodstranitelnou vadu přípravného řízení, tzn. v takovém případě by bylo nutné vrátit věc státnímu zástupci k došetření. Dle názoru ministra spravedlnosti jedinou součástí spisového materiálu, se kterou nebyli ani nemohli být seznámeni další obvinění a jejich obhájci, je již výše zmíněný návrh předložený obhájcem obviněného Ing. F. Ch. a jeho přílohy, tj. znalecký posudek Ing. I. R. a prohlášení A. K., tedy důkaz, který nebyl opatřen orgánem činným v trestním řízení z vlastní iniciativy nebo na návrh obviněného. Obviněný Ing. F. Ch. ve svém vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že zadání zpracování znaleckého posudku Ing. I. R. a jeho předložení k důkazu v dané věci mají širší souvislosti, neboť obviněný a jeho obhajoba nesouhlasí se závěry posudků znalce Ing. S. ani s tímto znalcem samotným, a to z důvodů vyplývajících z dosavadních zkušeností z jiných, rovněž závažných a mediálně sledovaných kauz (případ Š., případ H.). Obviněný Ing. F. Ch. poukazuje na skutečnost, že dva soudní znalci (ing. S. a Ing. R.) řešili totožné zadání a dospěli ke zcela odlišným závěrům. Obviněný proto navrhl vypracování dalšího (revizního) znaleckého posudku s požadavkem, aby jej zpracoval jakýkoli jiný znalec než znalec Ing. I. S. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že s ohledem na namítané snížení objektivity znaleckých posudků vypracovaných Ing. I. S. v jiných trestních věcech bude třeba provést v předmětné trestní věci důkaz znaleckým posudkem Ing. I. R., popř. při neodstranitelnosti rozporů mezi znaleckými posudky revizním znaleckým posudkem vyhotoveným pochopitelně jiným znalcem než Ing. I. S., přičemž znalec by se také vyjádřil k reálnosti finančního krytí zajištění pohledávek mezi poškozenou organizací a firmami obviněných a ke způsobu realizace tohoto zajištění ze strany poškozené organizace, a to se zřetelem na naplnění subjektivní stránky jednání obviněných ve vztahu k způsobené škodě a její výši. Návrh obhájce Ing. Ch. na doplnění vyšetřování včetně příloh (tj. i včetně znaleckého posudku znalce Ing. I. R.) Policie ČR obdržela dne 30.6.2005 (dle prezenčního razítka) a do spisu byl patrně založen až po seznámení se spisovým materiálem ze strany obviněných a jejich obhájců. Obvinění ani jejich obhájci (s výjimkou obhájce Ing. Ch., který sám návrh podal) tedy s tímto návrhem nikdy prokazatelně seznámeni nebyli. Předmětná obžaloba však byla u Městského soudu v Praze podána až dne 8.8.2005 s tím, že vyšetřování bylo skončeno návrhem na podání obžaloby dne 11.7.2005 (podle ustanovení §166 odst. 3 tr. ř.). Uplynula tedy relativně dlouhá doba na to, aby obviněným a jejich obhájcům bylo umožněno prostudovat i další materiály, které byly do spisu založeny až po jejich seznámení se spisem, popř. aby mohli učinit další návrhy na doplnění dokazování. Ponecháme-li stranou výše specifikovaný návrh obhájce Ing. F. Ch. na doplnění dokazování, tak dle ministra spravedlnosti byli obvinění a jejich obhájci seznámeni se všemi důležitými důkazními materiály. S uvedeným názorem ministra spravedlnosti se však Nejvyšší soud České republiky v návaznosti na výše podrobně rozvedené okolnosti neztotožnil. Z příslušného spisového materiálu prokazatelně vyplývá, že obvinění a jejich obhájci nebyli seznámeni mj. se svazky č. 16a) a 16b) spisu a rovněž s částí přílohy č. 6 (svazkem č. 3 přílohy č. 6), které obsahují z hlediska daného trestního řízení velmi důležité dokumenty. Nejvyšší soud České republiky proto ve shodě se soudy prvního a druhého stupně dospěl k závěru, že obvinění a jejich obhájci nebyli seznámeni s celým spisovým materiálem, který byl v příslušné věci shromážděn, čímž došlo k významnému zkrácení práv obviněných na obhajobu, tedy k neodstranitelné vadě přípravného řízení. K námitce ministra spravedlnosti uvedené ve stížnosti pro porušení zákona, že požadavek soudů na obstarání originálů listinných důkazů je v příkrém rozporu s ustanovením §188 odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť podle platné právní úpravy má přípravné řízení funkci skutečně přípravnou a těžiště trestního řízení se přenáší před soud, kde mají být za respektování všech základních zásad trestního řízení provedeny rozhodující důkazy v patřičné procesní formě a tyto důkazy náležitě zhodnoceny, uvádí Nejvyšší soud České republiky následující: Novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. byla uskutečněna změna poměru a významu jednotlivých stádií trestního řízení. Je pravdou, že podle citované novely trestního řádu bylo těžiště dokazování přeneseno do hlavního líčení v řízení před soudem s tím, že přípravnému řízení byla ponechána funkce přípravná. Přitom však ale v přípravném řízení nelze nerespektovat procesní ustanovení trestního řádu. Při opatřování důkazního materiálu, a to zvlášť při tak závažné trestné činnosti, o kterou se v daném případě jedná, je vždy třeba striktně dbát předepsaných procesních pravidel stanovených v hlavě páté trestního řádu týkající se dokazování. Podle ustanovení §112 odst. 2 tr. ř. jsou listinnými důkazy listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost, vztahující se k trestnému činu nebo k obviněnému. Listinou se rozumí listina soukromá i veřejná. Ze zásady bezprostřednosti přitom vyplývá, že je-li k dispozici originál listiny, je třeba provést důkaz tímto originálem. Originál listiny má význam z hlediska posouzení listiny vzhledem k projednávané věci. U listiny je třeba zkoumat především její pravost, tj. zda byla vydána či sepsána tím, kdo je na ní uveden jako její autor či průvodce, a její neporušenost, tj. zda je v původním stavu či podobě. V případě pochybnosti je třeba listinu předložit znalci. Pravost, příp. neporušenost listiny lze však zkoumat jen v případě, pokud je předložen její originál, příp. úředně ověřená fotokopie. Je nutno konstatovat, že listinné důkazy založené v předmětném spisovém materiálu jsou pouze ve fotokopiích, kdy tyto fotokopie nejsou ověřeny buď vůbec, nebo pouze poškozenou organizací – tj. K. b., a.s. V řadě případů se navíc jedná o listiny velmi těžce čitelné, u některých nelze přečíst ani datum, kdy listina vnikla. Přitom se ale často jedná o listiny, které mají dokladovat údajné spáchání trestné činnosti, tj. časový průběh jednotlivých útoků a dále to, kdo se na nich podílel. Jde tedy o stěžejní a zásadní důkazy ve věci samé. Na tomto místě má Nejvyšší soud České republiky na mysli zejména listiny K. b., a.s., (tj. listiny obsažené ve svazcích 10 – 14 základního spisu a dále pak částečně i v přílohách č. 18, 19, 20, 31). Z listiny jako důkazního materiálu je třeba dovodit, kdo a kdy listinu vytvořil, předložil, podepsal, případně uplatnil a za jakým účelem. Pokud jsou však v příslušné věci stěžejní listiny pouze ve fotokopiích, někdy i nečitelných, které nejsou ověřené buď vůbec nebo pouze K. b., a.s., jako poškozenou organizací, nelze takovéto listiny považovat vzhledem k zásadě bezprostřednosti za důkaz v trestním řízení. Předmětem daného trestního řízení je rozsáhlá a závažná trestná činnost týkající se vylákání peněžních prostředků v rámci úvěrového podvodu. Podaná obžaloba je stavěna zejména na listinných důkazech, avšak ty jsou ve spisovém materiálu obsaženy pouze v úředně neověřených fotokopiích (někdy nečitelných). Nejvyšší soud České republiky má za to, že k tomu, aby bylo možno posoudit trestní odpovědnost obviněných za stíhané skutky v tak závažné trestní věci, je třeba s přihlédnutím k zásadě bezprostřednosti řízení trvat na tom, aby stěžejní listinné důkazy byly opatřeny v originálech, popř. úředně ověřených fotokopiích, aby nemohly vzniknout žádné pochybnosti o jejich obsahu. Současně je třeba připomenout, že důkazní břemeno nese státní zástupce a pokud podanou obžalobu staví na listinných důkazech, pak je jeho povinností opatřit je v podobě, která nebude vzbuzovat žádné pochybnosti o jejich obsahu. Námitku ministra spravedlnosti, že pokud rozhodující soud považoval za nutné obstarání originálů listinných důkazů, měl si tyto sám vyžádat od poškozené K. b., a.s., proto nelze považovat za důvodnou. Otázkou nutnosti obstarat originály listinných důkazů se Nejvyšší soud České republiky při své rozhodovací činnosti již zabýval a ve svých rozhodnutích dospěl k závěru, že je nutno považovat za nedostatek, když písemnosti obsažené v trestním spise, které by mohly mít povahu listinných důkazů, byly pořízeny jen ve fotokopiích, aniž byla ověřena jejich shoda s originály písemností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.4.2001, sp. zn. 5 Tz 63/2001, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13.6.2001, sp. zn. 5 Tz 75/2001). Podle ustanovení §188 odst. 1 písm. e) tr. ř. je vrácení věci státnímu zástupci k došetření možné pouze tehdy, je-li to skutečně nutné k odstranění závažných vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout a v soudním řízení by jejich případné došetřování bylo v porovnání s možnostmi, které existují v přípravném řízení pro opatření důkazů spojeno s výraznými obtížemi nebo by bylo zřejmě na újmu rychlosti řízení. Z výše uvedeného je zřejmé, že procesní vady přípravného řízení v předmětné věci nejsou napravitelné v řízení před soudem a jejich odstranění vyžaduje, aby věc byla vrácena státnímu zástupci k došetření podle §188 odst. 1 písm. e) tr. ř., přičemž bude nezbytné dát do pořádku žurnalizaci spisu a následně, v souladu s ustanovením §166 tr. ř., bude nutné umožnit všem obviněným a jejich obhájcům prokazatelně se seznámit s obsahem celého spisu včetně všech příloh, popř. doplnit dokazování dalšími důkazy. Pokud se týká listinných důkazů, tak s ohledem na s kutečnost, že podstatná část obžaloby stojí na listinných důkazech, bude v návaznosti na zásadu bezprostřednosti řízení zcela nezbytné obstarat originály těch listin, o které se obžaloba opírá (tj. kompletní originální úvěrovou dokumentaci od K. b., a.s., včetně originálů těch dokladů, kde obvinění dávají pokyny k převodům peněz na jiné subjekty, případně k vybírání peněžních prostředků v hotovosti), případně úředně ověřené fotokopie těchto listin. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti rozhodl Nejvyšší soud České republiky o stížnosti pro porušení zákona proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27.4.2007, sp. zn. 6 To 19/2007, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněných Ing. F. Ch., Ing. L. F., Z. M., Ing. M. B., Ing. P. F. a Ing. V. F., tak, že není důvodná, proto ji podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. K návrhu obviněného Ing. L. F. na zastavení trestního stíhání Nejvyšší soud České republiky podotýká, že podle §271 odst. 1, věty první, tr. ř. může Nejvyšší soud při zrušení napadeného rozhodnutí sám hned ve věci rozhodnout, je-li možno rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn. Podle ustanovení §267 odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona. Shora popsané zákonné předpoklady k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky v řízení o stížnosti pro porušení zákona o zastavení trestního stíhání splněny nebyly. Nejvyšší soud nemohl o uvedeném návrhu rozhodnout i proto, že by v řízení o mimořádném opravném prostředku v rozporu s trestním řádem nahrazoval působnost orgánů činných v řádném trestním řízení. Věc je vrácena státnímu zástupci k došetření a o návrhu na zastavení trestního stíhání bude rozhodovat příslušný státní zástupce. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. prosince 2008 Předseda senátu: JUDr. J. P.

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/18/2008
Spisová značka:4 Tz 93/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:4.TZ.93.2007.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-03