ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.1252.2007.2
sp. zn. 6 Tdo 1252/2007-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 7. února 2008 v řízení o dovolání, které podal obviněný T. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 3 To 171/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 3 T 4/2007, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný T. M. n e b e r e d o v a z b y.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 23. 3. 2007, sp. zn. 3 T 4/2007, byl obviněný T. M. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Podle skutkových zjištění jmenovaného soudu totiž obviněný T. M. „společně s již odsouzenými M. H. a J. L. dne 31. 5. 2005 v době kolem 22.00 hod, v A., na S. nám., okr. B., v Z., tedy na místě veřejnosti přístupném, za přítomnosti dalších hostů baru, bezprostředně fyzicky napadli poškozeného J. P., trvale bytem B., ul. M. č., a to tím způsobem, že poté, co poškozený přišel do výše uvedeného baru a požádal je, aby bar opustili a aby zde přestali napadat hosty, M. H. jej verbálně i fyzicky napadl, a to tím způsobem, že jej označil za Ž., a poté mu dal tzv. „hlavičku“, tedy udeřil jej svým čelem do oblasti jeho nosu, poté, co poškozený svoji výzvu opakoval, tak jej M. H. znovu fyzicky napadl, a to tím způsobem, že jej začal bít dosud přesně nezjištěným počtem úderů do obličeje, po chvíli, kdy se situace na okamžik uklidnila, odešel M. H. s poškozeným do zadní části baru, kde jej opětovně označil za Ž., který do podniku pouští „cigány“, a poté jej fyzicky napadl, a to tím způsobem, že mu nejdříve dal dvakrát po sobě tzv. „hlavičku“ a poté jej bil dosud nezjištěným počtem úderů pěstmi do obličeje, poškozený následně M. H. povalil na zem a v tom jej společně fyzicky napadli J. L. a T. M., a to tím způsobem, že jej zezadu začali za krk a za hlavu strhávat z M. H., a poté jej začali společně bít dosud nezjištěným počtem úderů pěstmi do hlavy až do doby, než byl poškozený z M. H. stržen a poté, když vstal, tak jej M. H. opětovně začal bít dosud nezjištěným počtem úderů do obličeje a současně s tímto jej J. L. a T. M. drželi za paže, když po skončení celého fyzického konfliktu M. H. ve výše uvedeném baru úderem pěstí levé ruky rozbil krycí sklo dotykového hracího automatu zn. Quizard, čímž způsobil škodu poškozením ve výši 15.470,- Kč, a dále z venkovní strany úderem pěstí levé ruky rozbil výplň výkladní skříně baru, kde vytvořil nepravidelný otvor o rozměru cca 2x50 cm a způsobil tak škodu poškozením ve výši 6.188,- Kč, a v důsledku výše uvedeného jednání poškozený J. P. utrpěl zlomeninu nosních kůstek bez posunu úlomků, vybočení nosní přepážky doprava, krevní výron nosní přepážky, otok kořene nosu, krvácení z nosu, tržnou ranku na dolním rtu, krevní výron za levým uchem, otok levého ušního boltce, otok obočí a čelní krajiny, krevní výron na levé paži velikosti 5x7 cm, oděrky na pravé paži a na pravém předloktí, což si vyžádalo téhož dne v ranních hodinách lékařské ošetření na chirurgické ambulanci N. B. s nutností další následné lékařské péče bez následné hospitalizace s vystavením pracovní neschopnosti od 1. 6. 2005 do 23. 6. 2005 včetně s tím, že u poškozeného došlo ze soudně lékařského hlediska k citelnému omezení v obvyklém způsobu života po dobu 9 – 14 dnů, přičemž dále M. H. způsobil svým jednáním majiteli zařízení J. P. škodu poškozením v celkové výši 21.658,- Kč“.
Za tyto trestné činy a za sbíhající se trestné činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., kterými byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 7 T 13/2006, byl obviněný T. M. odsouzen podle §221 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 7 T 13/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené V. z. p. ČR, Ú. p. B., B., škodu ve výši 880,60 Kč a podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený J. P., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný T. M., rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 3 To 171/2007, jímž podle §256 tr. ř. toto odvolání zamítl.
Usnesením Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 7. 2. 2008, sp. zn. 6 Tdo 1252/2007, bylo (z podnětu dovolání obviněného T. M.) podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušeno usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 3 To 171/2007, i rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 23. 3. 2007, sp. zn. 3 T 4/2007. Současně byla zrušena také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu v Blansku přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
Protože se na obviněném T. M. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem soudu prvního stupně, potvrzeným citovaným usnesením odvolacího soudu, a Nejvyšší soud k dovolání předmětné rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, stal se další výkon trestu na podkladě těchto rozhodnutí nepřípustným. Bylo proto povinností Nejvyššího soudu zároveň rozhodnout ve smyslu citovaného ustanovení §265l odst. 4 tr. ř. i o vazbě obviněného.
V souvislosti s tím je třeba zejména zdůraznit, že podle zjištění Nejvyššího soudu má obviněný T. M. po nepodmíněném trestu odnětí svobody uloženém rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 23. 3. 2007, sp. zn. 3 T 4/2007, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 3 To 171/2007, vykonat zbytek nepodmíněného trestu odnětí svobody (v délce 253 dní), který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 23. 4. 2002, sp. zn. 11 T 72/2001, ve spojení s usnesením Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2006, sp. zn. 8 Pp 214/2004, a dále nepodmíněný trest odnětí svobody (v délce 6 měsíců), který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2000, sp. zn. 8 T 5/2000, ve spojení s usnesením Městského soudu v Brně ze dne 16. 1. 2004, sp. zn. 8 T 5/2000, ve spojení s usnesením Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2006, sp. zn. 8 Pp 214/2004. Dodat lze, že po zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 3 To 171/2007, a rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 23. 3. 2007, sp. zn. 3 T 4/2007, tzv. „obživl“ ve výroku o trestu rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. 7 T 13/2006, jímž byl obviněnému T. M. uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvaceti dvou měsíců.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší soud k závěru, že účelu předstižné vazby ve smyslu ustanovení §67 písm. c) tr. ř., která je u obviněného T. M. se zřetelem k jeho dosavadnímu způsobu života (v podstatě soustavnému páchání stejnorodé trestné činnosti) opodstatněna, bude dosaženo právě výkonem shora uvedených trestů.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud rozhodl podle §265l odst. 4 tr. ř., že se obviněný T. M. do vazby nebere.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. února 2008
Předseda senátu : JUDr. Vladimír Veselý