infNsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.02.2008, sp. zn. 6 Tdo 160/2008 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.160.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.160.2008.1
sp. zn. 6 Tdo 160/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. února 2008 o dovolání obviněného K. V., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, č. j. 9 To 366/2007-65, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 4 T 10/2007, takto: Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 9 To 366/2007. Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, č. j. 9 To 366/2007-65, bylo podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 12. 2. 2007, č. j. 4 T 10/2007-28. Tímto rozsudkem byl obviněný K. V. uznán vinným pokračujícím trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. v jednočinném souběhu s trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Podle §180d tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, přičemž podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Dále mu byl podle §49 odst. 1 tr. zák. a podle §50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 30 (třiceti) měsíců. Dovolání obviněný podal s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. /zřejmě však měl na mysli dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř./. Má za to, že nebyly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání obviněného podle §253 odst. 1 tr. ř. Je přesvědčen, že odvolání obviněného nebylo podáno opožděně. Obviněný namítá, že rozsudek soudu prvního stupně, který mu byl dne 12. 3. 2007 doručen, neobsahoval podpis odpovědného pracovníka a kulaté razítko soudu. Je přesvědčen, že takové rozhodnutí není způsobilé nabýt právní moci a stát se vykonatelným. Na uvedené nedostatky obviněný soud prvního stupně písemně upozornil. Dodává, že písemné vyhotovení rozsudku soudu prvního stupně ze dne 12. 2. 2007, č. j. 4 T 10/2007-28, opatřené příslušným podpisem a kulatým razítkem soudu obviněný převzal dne 11. 5. 2007. Obviněný se domnívá, že vzhledem k uvedeným skutečnostem mu lhůta k podání odvolání začala plynout až od 11. 5. 2007, a podal-li odvolání proti tomuto rozsudku dne 14. 5. 2007, podal odvolání včas. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že lhůta k podání odvolání mu běžela ode dne 12. 3. 2007. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 9 To 366/2007, jakož i řízení mu předcházející s tím, aby věc přikázal k rozhodnutí jinému senátu. Zároveň požádal o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Je toho názoru, že námitky dovolatele je třeba uznat za důvodné. Konstatoval, že jestliže v meritorním rozhodnutí soudu o vině a trestu absentují znaky, které písemné vyhotovení rozsudku kvalifikují jako vydané oprávněným orgánem moci soudní (tj. úřední razítko a podpis odpovědné osoby), nemůže se jednat o pouhé administrativní pochybení či nedostatky ve formálních náležitostech opisu písemného vyhotovení rozsudku, jež by neměly dopad na závaznost a vykonatelnost rozsudku, jak se snaží dovozovat odvolací soud. Naopak jde o náležitosti esenciální povahy, které odlišují libovolnou osobou vyhotovenou písemnost bez jakékoli právní závaznosti od závazného a vykonatelného (i cestou mocenských prostředků) soudního rozhodnutí. Doručení písemnosti, která není takto vybavena, byť by byla vypravená ze soudu, nemůže zakládat počátek běhu lhůty k podání opravného prostředku proti rozhodnutí. Státní zástupce má za to, že lhůta k podání opravného prostředku začala obviněnému běžet teprve po doručení řádně vyhotoveného rozsudku a v jejím běhu podal řádný opravný prostředek. Odvolací soud tedy byl povinen odvolání věcně projednat a o něm rozhodnout, což se nestalo. Podle státního zástupce Krajský soud v Praze zamítl odvolání obviněného jako opožděně podané, ač k takovému rozhodnutí nebyly splněny procesní podmínky stanovené zákonem [§265b odst. 1 písm. l) tr. ř.]. Podle názoru státního zástupce jde o rozhodnutí vadné, jež je třeba napravit. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 9 To 366/2007, a rovněž všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu druhého stupně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Pro rozhodování v jiném složení senátu státní zástupce neshledal důvod. Ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. státní zástupce vyslovil souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována. Ačkoliv obviněný dovolání opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř., z obsahu dovolání vyplývá, že obviněný uplatňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán ve dvou alternativách. První z nich spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí; druhá alternativa dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Obviněný se domnívá, že nebyly splněny předpoklady pro rozhodnutí o zamítnutí odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., je tedy zřejmé, že jeho námitky směřují do první části dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Tento dovolací důvod (v části první) má zajišťovat nápravu tam, kde soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, opravný prostředek (odvolání nebo stížnost) zamítl nebo odmítl podle §253 odst. 1 nebo odst. 3 tr. ř. (u odvolání), u stížnosti podle §148 odst. 1 písm. a), b) tr. ř. Jinými slovy řečeno, obviněnému nesmí být odepřen přístup k soudu druhého stupně, jsou-li splněny podmínky pro meritorní přezkum napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, a shledal, že dovolání obviněného je důvodné. Ze spisu Okresního soudu v Nymburce sp. zn. 4 T 10/2007 Nejvyšší soud zjistil, že „rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 12. 2. 2007, č. j. 4 T 10/2007-28“, byl obviněnému poprvé doručen dne 12. 3. 2007. Dne 22. 4. 2007 obviněný udělil plnou moc obhájci JUDr. K. S. Přípisem ze dne 22. 4. 2007 (soudu prvního stupně doručen dne 22. 4. 2007 faxem – viz č. l. 35 a dne 23. 4. 2007 poštou – viz č. l. 42) obhájce obviněného Okresnímu soudu v Nymburce sděluje, že obviněný neobdržel rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 12. 2. 2007, sp. zn. 4 T 10/2007, nýbrž pouze text rozsudku, datovaný dnem 12. 2. 2007, ovšem postrádající jakýkoli podpis, razítko či pečeť soudu nebo doklad, z něhož by bylo možno usoudit, že jde o opis rozhodnutí obsažený v soudním spisu. V přípise dále obhájce obviněného konstatuje, že pouhým textem rozhodnutí nelze ověřit autentičnost soudního rozhodnutí, tudíž se nemůže stát vykonatelným a nemůže tak být ani podkladem pro výzvu k nástupu výkonu trestu. Zároveň obhájce obviněného požádal o zrušení výzvy k nástupu trestu. K přípisu obhájce obviněného připojil fotokopii „rozsudku“, který byl obviněnému zaslán. Na č. l. 47 samosoudce vydává pokyn kanceláři k doručení rozsudku tamního soudu obviněnému, jeho obhájci a Okresnímu státnímu zastupitelství v Nymburce a ke zrušení příkazu k nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Na podkladě tohoto pokynu byl rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 12. 2. 2007, č. j. 4 T 10/2007-28, obviněnému doručen dne 11. 5. 2007, obhájci obviněného dne 25. 4. 2007 a Okresnímu státnímu zastupitelství v Nymburce dne 23. 4. 2007. Dne 14. 5. 2007 obhájce obviněného předal k poštovní přepravě zásilku, jejímž obsahem bylo odvolání obviněného. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, č. j. 9 To 366/2007-65, bylo odvolání obviněného podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané zamítnuto. Odvolací soud odvolání obviněného zamítl s odůvodněním, že lhůta k podání odvolání obviněnému běžela od dne 12. 3. 2007, a nikoliv od opětovného doručení opisu písemně vyhotoveného rozsudku. Uvedl, že přestože původně doručené písemné vyhotovení rozsudku nebylo opatřeno kulatým razítkem soudu a podpisem administrativního pracovníka odpovídajícího za správnost vyhotovení, jde o nedostatky ve formálních náležitostech opisu písemně vyhotoveného rozsudku, které nemají dopad na výrokovou část rozsudku a jedině výroková část nabývá právní moci. Opětovné doručení písemného vyhotovení opisu rozsudku podle názoru odvolacího soudu nelze považovat za důvod pro běh nové lhůty k podání odvolání. S tímto názorem odvolacího soudu lze souhlasit pouze částečně. Podle §129 odst. 1 tr. ř. je nutno každý rozsudek vyhotovit písemně. Podle §129 odst. 4 tr. ř. vyhotovení rozsudku podepíše předseda senátu a ten, kdo jej vypracoval. Podle §130 odst. 1 tr. ř. se rozsudek doručuje v opise obžalovanému, státnímu zástupci, zúčastněné osobě a poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody, a to i když byli při vyhlášení rozsudku přítomni. Formální náležitosti rozsudku jsou vyjádřeny v ustanovení §120 odst. 1 tr. ř. Vedle zmíněného ustanovení nelze odhlédnout od Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001 č. 505/2001-Org. kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Instrukce“). Podle §14 odst. 1 Instrukce písemné vyhotovení rozhodnutí, podepsané předsedou senátu (samosoudcem) a založené do spisu, se označí na první straně slovy \"originál\". Podle §15 odst. 5 Instrukce při písařském vyhotovení rozsudku nebo jeho stejnopisu je třeba věnovat náležitou pozornost gramatické správnosti a úpravě. Je nepřípustné, aby na nové stránce bylo umístěno jen místo a datum vyhlášení rozsudku, podpisy a úřední razítko. Přesná pravidla jsou stanovena také pro podpisování rozhodnutí. Podle §17 Instrukce není-li výslovně předepsáno, že opis (stejnopis) soudního rozhodnutí má být podepsán tím, kdo rozhodnutí vydal, připojí se na konci po pravé straně strojem nebo otiskem razítka jméno, příjmení (s uvedením případného akademického titulu nebo vědecké hodnosti) a funkce (předseda senátu, samosoudce, vyšší soudní úředník, soudní tajemník, ve věcech přípravného řízení Nt a Ntm soudce) toho, kdo písemnost podepsal, se zkratkou \"v.r.\" Po levé straně se připojí doložka \"Za správnost vyhotovení:\" s uvedením jména a podpisu vedoucího kanceláře nebo jím zmocněného pracovníka. Při používání kulatých úředních razítek platí, že jsou opatřená pořadovými čísly počínaje jednotkou a používají se v rozsahu ustanovení §22 j. ř., §55 a §248 v. k. ř. (srov. §37 odst. 4 Instrukce). Podle §22 vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 23. prosince 1991 č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména opisy (stejnopisy) vyhotovení soudních rozhodnutí. Z obsahu spisu se podává, že obviněnému byla doručena písemnost, která nebyla podepsána a nebyla opatřena kulatým úředním razítkem. Nejvyšší soud navíc konstatuje, že originál rozsudku založený ve spise na č. l. 29 nevyhovuje požadavku §15 odst. 5 Instrukce, podle něhož je nepřípustné, aby na nové stránce bylo umístěno jen místo a datum vyhlášení rozsudku, podpisy a úřední razítko. Vedle zmíněných nedostatků opisu rozsudku, který byl obviněnému doručen, je třeba za základní nedostatek, který odvolací soud nedocenil, považovat skutečnost, že na základě žádosti obviněného, který soud prvního stupně upozornil na shora uvedené formální nedostatky, reagoval soud tak, že nejen obviněnému, ale i jeho obhájci a státnímu zástupci zaslal opis rozsudku již bez formálních nedostatků, když zrušil již vydanou výzvu k nástupu trestu. V neposlední řadě pak zmíněné rozhodnutí doručoval obviněnému do vlastních rukou, čímž bezpochyby sám zavdal příčinu k pochybnostem u obviněného, že jemu zaslaný rozsudek (časově jako první) nelze považovat za rozhodnutí, které by zakládalo mj. také běh odvolací lhůty. S ohledem na shora uvedené skutečnosti musel Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušit usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, č. j. 9 To 366/2007-65, a současně také zrušit všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. pak Krajskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Z uvedeného důvodu se věc vrací do stádia řízení, v němž má být rozhodnuto o odvolání obviněného. V důsledku toho rozsudek soudu prvního stupně není pravomocný a není vykonatelný. Podle §265s odst. 1 tr. ř. orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud. Nejvyšší soud neshledal podmínky pro přikázání věci jinému senátu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 6. února 2008 Předseda senátu: JUDr. Jan Engelmann

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/06/2008
Spisová značka:6 Tdo 160/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:6.TDO.160.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02