ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.101.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 101/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 6. února 2008 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného P. Š., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 3 To 614/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 70 T 272/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2007, sp. zn. 70 T 272/2006, byl obviněný P. Š. uznán vinným trestným činem neoprávněného užívání cizí věci ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 k §249 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §249 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, se zařazením pro jeho výkon podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že dne 27. 10. 2006 v době kolem 16:45 hod. v O.-H. na ul. K. blíže nezjištěným způsobem vnikl do osobního motorového vozidla zn. Renault 19, bez registrační značky, majitele P. K., v úmyslu s tímto vozidlem odjet a užívat ho, kdy se pokoušel vytáhnout zámek spínací skříňky, což se mu nepodařilo, neboť byl vyrušen policejní hlídkou.
Odvolání obviněného proti citovanému rozsudku soudu I. stupně bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 3 To 614/2007, zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné. Podstata odvolání obviněného spočívala v jeho tvrzení, že předmětné vozidlo bylo jeho a zakoupil jej v letech 2005 – 2006 v autobazaru v K. V.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Soud I. stupně, že ve věci provedl pouze výslechy svědků P. K. a D. Š. Provádění dalších důkazů, zejména výslechem svědka R. S. a jím navrhovaných dalších svědků, že pak již považoval za nadbytečné (výslechy svědků P. a J.). Poukazuje na obsah odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, že je jednoznačně usvědčován výpověďmi slyšených svědků K. a Š. a namítá, že toto tvrzení není možno opřít o skutková zjištění učiněná soudem I. stupně. Svědek K., že dne 27. 10. 2006 nemohl policistovi Š. předložit žádný doklad o vozidle, neboť podle vlastních slov žádným takovým dokladem nedisponoval. Za daného stavu, že nemohlo být jeho jednání posouzeno jako daný trestný čin, ale mělo být posouzeno podle §226 písm. b) tr. ř. Navrhl proto, aby bylo napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušeno a tomuto soudu přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že obviněný nevytkl žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání. Navrhl proto, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze, je dovolací soud skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně vázán a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení neprovádí dokazování buď vůbec, anebo jen zcela výjimečně, a to pouze za účelem rozhodnutí o dovolání (§265r odst. 7 tr. ř.), a není tak oprávněn, pouze na podkladě spisu a bez možnosti provedené důkazy zopakovat za dodržení zásad ústnosti a bezprostřednosti, zpochybňovat dosavadní skutková zjištění a prověřovat správnost hodnocení důkazů provedeného soudy nižších stupňů. Jinak řečeno, dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Předmětem útoku trestného činu podle §249 tr. zák. může být jen taková věc nikoli malé hodnoty, která je movitá a nenáleží pachateli buď vůbec, nebo nenáleží jen jemu a kterou pachatel nemá ve své dispozici. Výslovně podle tohoto zákonného ustanovení se ochrana vztahuje i na cizí motorové vozidlo. Aby pachatel mohl naplnit znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu, musí být spolehlivě zjištěno, zda jde ve vztahu k němu o věc cizí. Tato otázka může být v praxi řešena různě v tom smyslu, zda je závislá pouze na zhodnocení provedených důkazů a jde tak o otázku skutkovou, anebo je její řešení závislé na hmotně právním posouzení, zejména podle ustanovení občanského zákoníku. V takovém případě by se jednalo o tzv. jiné hmotně právní posouzení ve smyslu důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatněného obviněným. O takovýto případ se ale v této trestní věci nejedná.
Jak vyplývá z dovolání, obviněný pouze formálně namítá nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení, ale z konkrétních námitek je zřejmé, že se pouze domáhá jiného hodnocení již provedených důkazů a také provedení důkazů dalších, když dosavadní důkazy k prokázání vlastnictví předmětného automobilu (poškozený P. K.) považuje za nedostatečné. Takovéto námitky ale nejsou způsobilé založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu, protože nesměřují proti právnímu posouzení skutku nebo jinému hmotně právnímu posouzení ve smyslu uplatněného důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale výhradně jsou zaměřeny toliko proti správnosti skutkových zjištění učiněných již soudem I. stupně a potvrzených soudem odvolacím.
Z provedených důkazů přitom závěr o tom, že předmětné vozidlo bylo ve vztahu k obviněnému cizí věcí, spolehlivě a nezvratně vyplývá, tak že Nejvyšší soud neshledal ve věci ani extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a právními závěry soudů, který by jako jediný mohl odůvodnit zásah do skutkových zjištění.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. února 2008
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš