ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1378.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1378/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. listopadu 2008 o dovolání obviněného D. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 5 To 207/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 2 T 224/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného D. P. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 13. 2. 2008, sp. zn. 2 T 224/2007, byl obviněný D. P. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zák. a byl podle §224 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. byl obviněný tímto rozsudkem dále odsouzen k trestu zákazu činnosti, a to řízení všech motorových vozidel na dobu 2 let. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená V. z. p. Č. r., územní pracoviště T., N. P., odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soudu v Brně usnesením ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 5 To 207/2008, zrušil napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. ve výroku o náhradě škody.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 5 To 207/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., s odůvodněním, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný popírá, že by se dopustil trestného činu. Namítl, že soudy obou stupňů porušily ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť provedené důkazy neprokazovaly jeho vinu bez důvodných pochybností. Pochybení soudů spatřuje v tom, že neprovedly znalecký posudek z oboru dopravy, jenž byl navrhován obhajobou. Obviněný dále poukázal na to, že řada důkazů, jako listinné důkazy, výpovědi svědků a plánek nehody, podle jeho názoru neodpovídají skutečnosti a soudy hodnotily tyto důkazy zcela účelově v jeho neprospěch.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 5 To 207/2008, a podle §265m odst. 1 tr. ř. jej zprostil obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. Současně požádal o odložení výkonu trestu zákazu činnosti, neboť bez řidičského oprávnění nemůže vykonávat činnost, která je jeho jediným zdrojem příjmu a obživy.
K dovolání se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Uvedla, že obviněný svými námitkami nenaplnil uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť uplatnil námitky, kterými napadá nedostatečný rozsah dokazování tím, že vytkl soudům neprovedení znaleckého posudku z oboru dopravy, jakož i další námitky, kterými napadá skutková zjištění soudů nižších stupňů. Nejvyšší státní zástupkyně dodala, že soudy vyvodily zcela správné právní závěry ze skutkových zjištění, neboť obviněný z nedbalosti spáchal trestný čin tím, že nesledoval situaci v silničním provozu s dostatečnou pozorností, a to v místech, kde se nacházel přechod pro chodce. Obviněný D. P. ve svém dovolání nenamítl žádnou vadu, která by naplňovala dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod uvedený v §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného D. P. odmítl, a aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudu nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudu z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování, apod.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze soudům obou stupňů vytkl způsob, jakým hodnotily provedené důkazy, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhu obhajoby na provedení dalšího důkazu apod., čímž napadl soudy učiněná skutková zjištění. Tím, že zpochybnil závěry, které vyplývají z výpovědí svědků, z listinných důkazů a dalších důkazů, zpochybnil hodnocení důkazů soudy. Obviněný se tedy dovoláním domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů a rozsáhlejšího dokazování byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl odsouzen, neboť má za to, že se trestného činu nedopustil a že jeho vina nebyla dostatečně prokázána.
Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a námitky proti těmto skutkovým zjištěním nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného D. P. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Před rozhodnutím o dovolání neshledal důvod pro odklad výkonu trestu zákazu činnosti podle §265o odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. listopadu 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek