ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1392.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1392/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. listopadu 2008 o dovolání obviněného M. M. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 6 To 121/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 166/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. M. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 2 T 166/2003, byl obviněný M. M. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a byl podle §234 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený V. Č. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podali odvolání obviněný proti všem jeho výrokům a státní zástupce v neprospěch obviněného M. M. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 6 To 121/2008, odvolání obviněného i státního zástupce zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 6 To 121/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný je přesvědčen, že soudy nižších stupňů dospěly k nesprávným skutkovým závěrům a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudily. Namítl, že skutkové závěry soudů obou stupňů údajně neodpovídají provedenému dokazování. Obviněný vytkl soudům, že nedostatečně zohlednily jeho výpověď a své závěry opřel o výpověď poškozeného, která se v kontextu dalších svědků podle názoru jeví jako nevěrohodná. Obviněný je přesvědčen, že z provedeného dokazování nevyplývají všechny okolnosti prokazující jeho vinu. Z těchto důvodů má za to, že byla porušena zásada zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 6 To 121/2008, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 2 T 166/2003, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 8, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K dovolání se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Uvedla, že dovolatel nevznesl žádnou námitku, kterou by vytýkal nesoulad skutkových zjištění vyjádřených v tzv. skutkové větě a zákonných znaků trestného činu loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák., popř. nesprávnost jiného hmotně právního posouzení. Dovolatel napadl hodnocení důkazů soudy nižších stupňů a prosazuje tak jinou skutkovou verzi uplatňovanou již v předchozích řízeních, podle které se s poškozeným porval, aniž by se zmocnil jeho věcí nebo aniž by měl úmysl k tomu směřující. Teprve z této skutkové verze odlišné od skutkového základu soudních rozhodnutí podatel dovozuje absenci zákonných znaků trestného činu loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. Podatel tedy uplatnil výlučně námitky směřující do oblasti skutkových zjištění, které obsahově neodpovídají deklarovanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jinému dovolacímu důvodu podle §265b tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného M. M. odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně navrhla, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jasně o tom svědčí dikce „… nebo jiném … hmotně právním posouzení“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž dovolatel namítá nedostatečný rozsah dokazování, nebo se snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení vlastní verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Nejvyšší soud se na podkladě dovolání podaného s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zabývá správností právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti tomu, jak soudy v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodily, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti rozsahu dokazování a proti hodnocení důkazů. Tím, že obviněný vytkl soudům nesprávné vyhodnocení provedených důkazů, z kterých údajně nevyplývá nic, co by zpochybnilo jeho obhajobu, uplatnil námitky skutkové povahy, jimiž napadal soudy učiněná skutková zjištění. Za námitky skutkového charakteru je nutno považovat námitku nevěrohodnosti výpovědi poškozeného V. Č., jakož i námitku nesprávného hodnocení svědeckých výpovědí Z. B., J. R. a D. B. Obviněný se svými námitkami snaží prosadit odlišnou verzi skutkových zjištění, než ke kterým došly soudy obou stupňů. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný ve skutečnosti uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištěné soudů. Nejvyšší soud připomíná, že námitky uplatněné v dovolání uplatňoval obviněný již v řízení o odvolání a odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádal (srov. č. l. 366 – 367 spisu). Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné. Těmito námitkami obviněný nenaplnil ani žádný jiný dovolací důvod uvedený v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného M. M. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. listopadu 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek