ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1405.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1405/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 5. listopadu 2008 o dovolání obviněného V. Š. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 28. 7. 2008, sp. zn. 2 To 149/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 1 T 134/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. Š. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 1 T 134/2006, byl obviněný V. Š. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. a za tento trestný čin byl podle §247 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří a půl roku. Podle §59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby v době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu poškozené společnosti P. p., spol. s r. o. se sídlem M., ve výši 170.400 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená společnost P. p., spol. s r. o. odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výroku o trestu a výroku o náhradě škody. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 7. 2008, sp. zn. 2 To 149/2008, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 28. 7. 2008, sp. zn. 2 To 149/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný vytkl soudům obou stupňů, že svůj závěr o výši škody opřely pouze o vyjádření poškozeného. Obviněný je přesvědčen, že přesné zjištění výše způsobené škody je rozhodující pro konečné rozhodnutí o vině a trestu, a zároveň o náhradě škody, a proto považuje za nesprávné, že v řízení nebyl proveden žádný znalecký posudek, který by objektivizoval výši způsobené škody. Podle názoru obviněného soudy obou stupňů nepostupovaly v souladu s ustanovením §2 odst. 5 tr. ř. a zejména §89 odst. 1 písm. e) tr. ř. Podle obviněného odvolací soud porušil jeho právo na spravedlivý proces tím, že odvolací soud zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 28. 7. 2008, sp. zn. 2 To 149/2008, jakož i rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 25. 3. 2008, sp. zn. 1 T 134/2006, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Jeseníku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K dovolání se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Uvedla, že obviněný namítl porušení některých procesních ustanovení a zpochybňuje skutková zjištění soudu ohledně výše způsobené škody. Konstatovala, že tyto námitky se zcela míjí s uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. i s ostatními dovolacími důvody. Z žádného závazného procesního pravidla nelze dovodit obecné striktní stanovení určitého důkazního prostředku, jenž by měl vést k prokázání výše vzniklé škody. Proto dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného V. Š. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně navrhla, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudu nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudu z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování, apod.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti rozsahu dokazování a proti hodnocení důkazů. Tím, že obviněný vytkl soudům nesprávné zjištění výše způsobené škody a že soudy neprovedly důkaz znaleckým posudkem, namítl nedostatečný rozsah dokazování. Uplatnil tak námitky pouze skutkové povahy, jimiž napadal soudy učiněná skutková zjištění. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištění soudů. Zároveň poukázal na porušení práva na spravedlivý proces. Nejvyšší soud k tomu dodává, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami procesněprávního charakteru. Nejvyšší soud připomíná, že námitky uplatněné v dovolání uplatňoval obviněný již v řízení o odvolání a odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádal (srov. č. l. 474 spisu).
Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného V. Š. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. listopadu 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek