ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1465.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1465/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 3. prosince 2008 o dovolání obviněného V. S. , proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 6 To 153/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 2 T 44/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. 6. 2007, sp. zn. 2 T 44/2002, byl obviněný V. S. uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. c), d) tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. se spoluobviněným R. T. Za tento trestný čin byl obviněný V. S. odsouzen podle §235 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost společně a nerozdílně se spoluobviněným R. T. nahradit škodu poškozenému F. O. , ve výši 230.000, Kč.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 6 To 153/2008, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 6 To 153/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný namítl, že odvolací soud nepostupoval důsledně podle §254 tr. ř., čímž bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Uvedl, že skutková zjištění nevykazují všechny znaky trestného činu, jímž byl uznán vinným soudem prvního stupně, a tím byl podle něj dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v řízení před soudem prvního stupně. V této souvislosti poukázal na nesprávné hodnocení výpovědi svědka L. O. a poškozeného F. O. , přičemž výpověď poškozeného považuje za nevěrohodnou, stejně jako výpovědi dalších svědků. Obviněný dále svými námitkami zpochybnil právní kvalifikaci spolupachatelství podle §9 tr. zák., neboť podle něj tato kvalifikace nemá základ v provedeném dokazování. V provedených důkazech jsou rozpory, nebyl proveden důkaz, prokazující společné jednání se spoluobviněným R. T. a úmysl k tomu směrující. Podle obviněného soud nesprávně vyhodnotil výši způsobené škody, protože od poškozeného neobdržel žádné peníze, a tudíž mu nemohl způsobit škodu. Nepřiměřeně přísný uložený trest považuje v rozporu s účelem trestního zákona.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 6 To 153/2008, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K dovolání se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Uvedla, že obviněný v dovolání napadl výlučně skutková zjištění soudu prvního stupně a výsledky dokazování. Tím, že zpochybnil způsob, jímž soudy hodnotily provedené důkazy, a označil výpovědi svědků za nevěrohodné, nenaplnil uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který spočívá v existenci vady v aplikaci ustanovení hmotného práva, především trestního, ale i dalších právních odvětví, čili v tvrzení nesprávného právního posouzení zjištěných skutkových okolností. Dodala, že obviněný vycházel z existence citovaného dovolacího důvodu i při odůvodnění důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který nemůže stát samostatně, ale pouze při souběžné existenci některého z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., přičemž vada naplňující takový důvod by musela existovat již v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že obviněný směřuje své námitky výhradně proti hodnocení důkazů soudem prvního stupně, nejvyšší státní zástupkyně považuje dovolání obviněného V. S. za nedůvodné. Jeho námitky neodpovídají uplatněným dovolacím důvodům a nevyhovují ani žádnému z dalších důvodů, pro něž lze podle zákona podat dovolání. K námitce obviněného týkající se délky trestního řízení, uvedla, že prodlevu způsobil spoluobviněný R. T. , který se vyhýbal trestnímu řízení.
Nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného V. S. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně navrhla, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudu nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudu z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování apod.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.
Obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti rozsahu dokazování a proti hodnocení důkazů. Tím, že obviněný zpochybnil věrohodnost výpovědi poškozeného a výpovědi řady svědků, vytkl soudům nesprávná skutková zjištění. Za námitku skutkové povahy je nutno považovat i námitku nesprávného zjištění výše způsobené škody, námitku, že se soudy nevypořádaly s rozpory v provedených důkazech, nebo že neprovedly důkazy nutné k prokázání viny obviněného. Tímto obviněný uplatnil námitky pouze skutkové povahy, jimiž napadal soudy učiněná skutková zjištění.
Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištění soudů. Zároveň zmínil v obecné rovině údajné porušení práva na spravedlivý proces. Nejvyšší soud připomíná, že většinu námitek uplatněných v dovolání uplatňoval obviněný již v řízení o odvolání a odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádal (srov. č. l. 406 až 407 spisu).
Obviněný považuje trest uložený soudem prvního stupně za nepřiměřeně přísný a v rozporu s účelem trestního zákona. Pokud jde o námitky proti druhu a výměře trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze je v dovolání úspěšně uplatňovat jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem za trestný čin, jímž byl uznám vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného trestu nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. Za „jiné hmotně právní posouzení“, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Dovolatel svou námitkou o přísnosti uloženého trestu nenaplnil žádný z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř. Platí totiž, že obsah konkrétně uplatněných námitek, tvrzení i právních názorů, o něž je v dovolání opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí skutečně věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z toho je zřejmé, že tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění, z nichž obviněný uplatnil alternativu existence důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. již v řízení před soudem prvního stupně. Podstatou této alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy skutečnost, že dovolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud – ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně – neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku. Nejvyšší soud neshledal v rámci řízení před soudem prvního stupně žádnou vadu, která by naplnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., a proto není dán ani důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je tedy vázáno na existenci vad podřaditelných pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. již v řízení u soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného V. S. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. prosince 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek