ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.214.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 214/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 20. března 2008 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného K. P., které podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. 9 To 141/2007, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 197/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 2. 2007, sp. zn. 2 T 197/2005, byl obviněný K. P., společně se spoluobviněným T. H., uznán vinným, že (zkráceně uvedeno) dne 18. 1. 2002 v pobočce pojišťovny K. a. s., uplatnil K. P. jménem majitele vozidla zn. Mercedes Benz, pojistnou událost z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního vozidla Škoda Favorit, kdy jako příčinu pojistné události uvedl dopravní nehodu ze dne 18. 12. 2001 mezi těmito vozidly, které se oba obžalovaní účastnili jako řidiči a později předložil fakturu za opravu vozidla ve výši 353.739,- Kč, ačkoliv k poškození vozidla následkem uvedené dopravní nehody nedošlo, neboť ji společným jednáním fingovali, přičemž k výplatě žádné částky nedošlo. Tím K. P. spáchal trestný čin pojistného podvodu podle §250a odst. 1, 3 tr. zák. ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a podle §250a odst. 3 tr. zák. byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků. Tímž rozsudkem byl za pomoc k uvedenému trestnému činu odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců také spoluobviněný T. H.
Proti citovanému rozsudku soudu I. stupně podali oba obvinění odvolání proti výroku o vině i trestu, která byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2007, sp. zn. 9 To 141/2007, zamítnuta podle §256 tr. ř. jako nedůvodná.
Usnesení odvolacího soudu napadl obviněný K. P. řádně a včas podaným dovoláním, ve kterém uplatnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Konkrétně pak namítá, že právní kvalifikace skutku, uvedeného ve výrokové části rozsudku soudu I. stupně, je nesprávná, protože popis skutku odpovídá jednání směřujícímu k naplnění kvalifikované skutkové podstaty trestného činu podle §250a odst. 2, 3 tr. zák. a ne §250a odst. 1, 3 tr. zák., protože z něj vyplývá, že oba obvinění nehodu předem připravili a úmyslně vyvolali, takže nárok na pojistné plnění z ní od počátku vůbec nevznikl. Podle obviněného nelze proto takový nárok ani uplatnit a nemohl tak ani nepravdivými, nebo hrubě zkreslenými informacemi ovlivňovat ve svůj prospěch opodstatněnost, nebo výši nároku na pojistné plnění, protože skutková podstata trestného činu podle §250a odst. 1 tr. zák. spočívá v tom, že musí dojít ke skutečné pojistné události vyznačující se nahodilostí jejího vzniku a tudíž musí dojít i k nároku na pojistné plnění, které pak pachatel při uplatnění nároku zkresluje nepravdivými údaji ve svůj prospěch a nepravdivě dokládá i opodstatněnost nebo výši nároku na pojistné plnění. V tom, že soudy nesprávně právně posoudily daný skutek jako trestný čin podle §250a odst. 1, 3 tr. zák., obviněný shledává také porušení jeho práva na spravedlivý proces a navrhl, aby podle §265k a §265l odst. 1, 3 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc přikázal soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí v jiném složení senátu.
Nejvyšší státní zastupitelství se do dne rozhodnutí o dovolání k němu nevyjádřilo.
Protože námitky obviněného, že daným skutkem nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu podle §250a odst. 1, 3 tr. zák. odpovídají uplatněnému důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., Nejvyšší soud se těmito námitkami zabýval, ale shledal je zjevně neopodstatněnými.
Nesprávnost právního posouzení skutku obviněný konkrétně zakládá na námitce, že pokud podle soudem zjištěného skutkového stavu oba obvinění společným jednáním fingovali dopravní nehodu, tak podle jeho názoru tak úmyslně vyvolali pojistnou událost. Z toho pak dovozuje, že jejich jednání (spočívající v úmyslném vyvolání pojistné události) směřovalo k naplnění skutkové podstaty podle §250a odst. 2, 3 tr. zák. a ne podle §250a odst. 1, 3 tr. zák.
V tzv. skutkové větě rozsudku soudu I. stupně je výslovně mj. uvedeno, že „k poškození vozidla následkem uvedené dopravní nehody nedošlo, neboť ji společným jednáním dne 18. 12. 2001 fingovali,…“. Z uvedených skutkových zjištění i odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu tak vyplývá, že obviněný K. P. uplatňoval nárok na pojistné plnění z neexistující pojistné události a nikoli z úmyslně vyvolané, jak tvrdí v dovolání. Nejde tedy o případ úmyslně vyvolané pojistné události ve smyslu §250a odst. 2 tr. zák., kdy se pojistná událost skutečně stane, ale tato není událostí nahodilou. V případě §250a odst. 1 tr. zák. může jít ale i o situaci, kdy pojistná událost nenastala a její vznik pachatel toliko předstírá.
S námitkou obviněného, že skutková podstata trestného činu podle §250a odst. 1 tr. zák. vyžaduje, aby došlo ke skutečné pojistné události vyznačující se nahodilostí jejího vzniku, se proto Nejvyšší soud neztotožnil. Za nepravdivý údaj, jehož uvedení je obviněnému kladeno za vinu, se totiž považuje údaj, jehož obsah vůbec neodpovídá skutečnosti. To se může týkat, při uplatnění nároku z pojistné smlouvy na základě pojistné události, která je jako v tomto případě celá fingovaná, tj. vůbec se nestala, i údaje (nepravdivého), že se pojistná událost stala. Takový údaj proto naplňuje znak nepravdivého údaje ve smyslu §250a odst. 1 tr. zák. Protože z hlediska těchto námitek obviněného, kterými vymezil rozsah přezkumné povinnosti Nejvyššího soudu, nespočívá napadené usnesení na nesprávném právním posouzení skutku a tyto námitky jsou zjevně neopodstatněné, bylo dovolání K. P.a odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. března 2008
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš