Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.03.2008, sp. zn. 7 Tdo 249/2008 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.249.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.249.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 249/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. března 2008 o dovolání obviněného V. P. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2007, sp. zn. 6 To 195/2007, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 8 T 164/2006, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 3. 20007, sp. zn. 8 T 164/2006, byl obviněný V. P. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 tr. zák. a byl odsouzen podle §250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §60a odst. 1, 2 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let za současného vyslovení dohledu pracovníka Probační a mediační služby. Proti tomuto rozsudku podali odvolání jak obviněný proti všem jeho výrokům, tak státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 v neprospěch obviněného proti výroku o trestu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 5. 2007, sp. zn. 6 To 195/2007, z podnětu odvolání obvodního státního zástupce pro Prahu 1 zrušil podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému při nezměněném výroku o vině trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 tr. zák. uložil podle §250 odst. 3 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon obviněného zařadil podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. do věznice s dozorem. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2007, sp. zn. 6 To 195/2007, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. výslovně jen proti výroku o trestu. Namítl, že trest uložený odvolacím soudem je nepřiměřeně přísný a byl uložen v rozporu s §31 a §39 tr. zák. i §88 tr. zák. Podle obviněného byl nesprávně hodnocen stupeň nebezpečnosti jeho osoby pro společnost, a proto rozhodnutí o uložení nepodmíněného trestu spočívá na nesprávném posouzení jeho osoby jako pachatele trestného činu. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2007, sp. zn. 6 To 195/2007, a přikázal mu, aby věc znovu projednal a rozhodl anebo aby Nejvyšší soud České republiky podle §265m odst. 1 tr. ř. jej sám rozsudkem odsoudil podle §250 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let a výkon trestu mu podle §58 odst. 1 tr. zák. a §60a odst. 1, 2 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti let za současného vyslovení dohledu pracovníka Probační a mediační služby. Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání zdůraznila, že námitky obviněného směřovaly pouze do výroku o trestu, přestože obviněnému byl uložen trest v zákonné trestní sazbě podle §250 odst. 3 tr. zák. Dovolání obviněného tak nenaplňuje žádný z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., a proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud shledal, že obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, ale napadl jen výrok o trestu s tím, že mu měl být uložen jiný druh trestu vzhledem k nesprávnému vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uplatňovat pouze nesprávnosti v hmotně právním posouzení. V souvislosti s výrokem o trestu může taková nesprávnost spočívat např. v pochybení při ukládání úhrnného trestu podle §35 odst. 1 tr. zák., souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák., dalšího trestu podle §36 tr. zák., společného trestu za pokračování v trestném činu podle §37a tr. zák. apod. K tomu však v posuzované věci nedošlo. Případná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu nelze v dovolacím řízení napadnout dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale pouze v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Ten je naplněn tehdy, byl-li uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou trestním zákonem za trestný čin, jehož spácháním byl obviněný uznán vinným. Protože o žádnou z uvedených alternativ u obviněného nejde a obviněný to v dovolání ani nenamítá, nenaplňují jeho výhrady ohledně uloženého trestu žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř., protože jím nemůže být ani nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, pokud je uložen takový druh trestu a v takové výměře trestní sazby, která je stanovena v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným, jak tomu bylo v této věci (srov. rozhodnutí pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Nejvyšší soud uvádí, že obviněný sice v dovolání citoval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak námitky obsažené v dovolání vycházejí z důvodu, který není v zákoně uveden jako důvod dovolání. Obsah konkrétně uplatněných námitek, tvrzení i právních názorů, o něž je v dovolání opírána existence určitého dovolacího důvodu, však musí skutečně věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř. Pouze formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů totiž nestačí a vede k odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 5 Tdo 482/2002). Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. března 2008 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/12/2008
Spisová značka:7 Tdo 249/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.249.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02