ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.288.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 288/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. března 2008 o dovolání obviněného Ing. M. M., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2007, sp. zn. 9 To 404/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 3 T 159/2006, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 7. 2007, sp. zn. 3 T 159/2006, byl obviněný Ing. M. M. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a byl podle §250 odst. 3 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák., §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Podle §59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému uložena povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem. Dále mu byla podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost, aby uhradil poškozeným M. K. a B. K. škodu ve výši 651.840,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození M. K. a B. K. odkázáni se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 10. 10. 2007, sp. zn. 9 To 404/2007, jeho odvolání zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2007, sp. zn. 9 To 404/2007, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b písm. g) tr. ř. /obviněný měl zřejmě na mysli §265b odst. 1 písm. g) tr. ř./. Obviněný namítl, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily subjektivní stránku trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., protože nesprávně hodnotily závěry znaleckého posudku soudního znalce z oboru písmoznalectví a výpověď svědka Bc. D. K. týkající se toho, zda Ing. Z. B. podepsal dohodu o dělení zisku. Podle obviněného měly soudy obou stupňů hodnotit tyto důkazy jiným způsobem a poté aplikovat zásadu in dubio pro reo a dospět tak k závěru, že nejednal v úmyslu podvést manžele K., protože prodával nemovitost v domnění, že dluhy mezi ním a Ing. Z. B. byly vyrovnány dohodou o dělení zisku ze dne 17. 6. 2007, když nepovažoval za platné a účinné odstoupení Ing. Z. B. od kupní smlouvy ze dne 20. 6. 2003. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2007, sp. zn. 9 To 404/2007, a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí.
Dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost povedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5 a 6 tr. ř. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/2003).
Nejvyšší soud připomíná, že námitky uplatněné v dovolání uplatňoval obviněný již v předchozích stadiích trestního stíhání a jak soud prvního stupně, tak zejména odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádaly (viz č. l. 414 - 416 a 427 - 428 spisu).
Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze soudům vytkl způsob, jakým hodnotily závěry znaleckého posudku soudního znalce z oboru písmoznalectví a výpověď svědka Bc. D. K., čímž napadl soudy učiněná skutková zjištění. Obviněný se tedy dovoláním domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Dovolací soud je však vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. března 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek