Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.03.2008, sp. zn. 7 Tdo 328/2008 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.328.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.328.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 328/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. března 2008 o dovolání obviněného M. Š. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 12 To 282/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 1 T 97/2007, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 2. 7. 2007, sp. zn. 1 T 97/2007, byl obviněný M. Š. spolu s dalšími obviněnými uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a byl odsouzen podle §247 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. trest vyhoštění na dobu pěti let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla všem obviněným uložena povinnost, aby nahradili společně a nerozdílně poškozené společnosti Š. A., a. s., se sídlem M. B., tř. V. K., škodu ve výši 1.873.536,- Kč. Obviněný M. Š. podal proti tomuto rozsudku odvolání proti všem jeho výrokům a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi podal odvolání v neprospěch dalších obviněných proti výrokům o trestech. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 12 To 282/2007, odvolání obviněného a okresního státního zástupce v Mladé Boleslavi zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodná. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 12 To 282/2007, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že soud prvního stupně učinil nesprávné skutkové i právní záměry (správně má být zřejmě „závěry“), které nevyplývají z provedeného dokazování, protože výpovědi obviněných i svědků obsahují rozpory, a proto měly soudy aplikovat zásadu „v pochybnostech ve prospěch“. Podle obviněného totiž nebylo prokázáno, že měl odcizené věci u sebe a že byl v době činu v areálu společnosti Š. A., a. s. Závěr o těchto skutečnostech učinil soud prvního stupně pouze na základě výpovědí spoluobviněných J. G. a P. Š., a neuvěřil jeho obhajobě podporované výpovědí obviněné I. B. Obviněný rovněž odmítl, jakým způsobem posuzoval soud prvního stupně obsah telefonních hovorů a SMS zpráv. Namítl, že soud prvního stupně neměl dostatek důkazů, aby dospěl k závěru, že obviněný organizoval celou akci. Ohradil se také proti tomu, že mu jako jedinému byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody a za diskriminační považuje, že mu byl uložen trest vyhoštění, protože není občanem Evropské unie. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 12 To 282/2007, a rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 2. 7. 2007, sp. zn. 1 T 97/2007, a aby Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší státní zástupkyně k dovolání uvedla, že obviněný v dovolání, které je doslova identické s podaným odvoláním, namítá jen vadné hodnocení provedených důkazů, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Podotkla, že odvolací soud se s námitkami obviněného náležitě vypořádal a odkázala na odůvodnění jeho rozhodnutí. Protože skutkovými zjištěními učiněnými v řádně vedeném trestním řízení je dovolací soud vázán a nesprávné skutkové zjištění nemůže být důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Zároveň souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. Dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5 a 6 tr. ř. či namítat jiné porušení trestního řádu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/2003). Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nenamítal však nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadl soudy učiněná skutková zjištění týkající se spáchaného skutku. Za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování je nutno považovat výhrady obviněného jak proti hodnocení jeho výpovědi a výpovědí spoluobviněných J. G., P. Š. a I. B. tak i proti závěrům učiněným z telefonních hovorů a SMS zpráv. Nejvyšší soud připomíná, že námitky vznesené v dovolání uplatňoval obviněný již v předchozích stadiích trestního stíhání a jak soud prvního stupně, tak zejména odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádaly (viz č. l. 322 - 323 a 352 - 354 spisu). Ze shora uvedeného vyplývá, že dovolací soud je vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a že námitky proti těmto skutkovým zjištěním (tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy) nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Nejvyšší soud podotýká, že v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani v rámci jiného důvodu dovolání nelze namítat, že byl uložen v rámci trestní sazby nepřiměřeně přísný trest. Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. března 2008 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/12/2008
Spisová značka:7 Tdo 328/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.328.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02