ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.362.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 362/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 3. 2008 o dovolání obviněného J. S. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 10. 2007, sp. zn. 6 To 435/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. 3 T 72/2007 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 10. 2007, sp. zn. 6 To 435/2007, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu Plzeň – město ze dne 3. 8. 2007, sp. zn. 3 T 72/2007. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítl, že pro nepříčetnost nebyl trestně odpovědný, a v této souvislosti vytkl, že soudy vzaly za podklad závěru o jeho odpovědnosti znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Posudek označil za nesprávný vzhledem k tomu, jak znalec při zkoumání jeho duševního stavu postupoval a z jakých podkladů vycházel. Podle obviněného soudy pochybily také tím, že nevyhověly jeho návrhu na opatření nového posudku. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho soud zjistil. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny nebo dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je z hlediska důvodů koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Dovolacím důvodem tudíž nejsou námitky směřující proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod.
Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat nedostatek trestní odpovědnosti obviněného pro jeho nepříčetnost ve smyslu §12 tr. zák., avšak tato námitka musí mít povahu námitky právní, nikoli skutkové. Právní námitka, která odpovídá dovolacímu důvodu, musí vycházet z toho, co soud zjistil o povaze, rozsahu a závažnosti případné duševní poruchy obviněného a o jejím vlivu na schopnost obviněného rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost a na jeho schopnost ovládat své jednání. Právní námitka pak směřuje proti tomu, že ze zjištěné diagnózy a ze zjištěného ovlivnění rozpoznávací a ovládací schopnosti obviněného soud učinil nesprávný závěr v tom, že na tato zjištění neaplikoval ustanovení §12 tr. zák. o nepříčetnosti. V posuzovaném případě obviněný pojal námitky proti závěru soudů o jeho trestní odpovědnosti jako polemiku s tím, co soudy ohledně jeho diagnózy a o jejím vlivu na jeho rozpoznávací a ovládací schopnost zjistily na podkladě znaleckého posudku, vytýkal soudům nesprávné hodnocení tohoto důkazu a domáhal se nového posudku. Z toho je jasné, že obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na skutkových námitkách týkajících se jeho duševního stavu. Takové námitky však jsou mimo zákonný dovolací důvod.
Obviněný byl odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. spáchaný v podstatě dvěma případy odcizení zboží (lahev alkoholu a balíček šunky) v prodejnách potravin po předchozím potrestání za jiné krádeže. Na podkladě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie soudy zjistily, že obviněný netrpěl duševní chorobou, nýbrž disociální poruchou osobnosti, což ve spojení s vlivem alkoholu vyvolalo stav jeho snížené kritičnosti, který se projevil jen mírným snížením jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Soudy tento posudek hodnotily v kontextu s povahou spáchaného činu a s tím, jak obviněný vystupoval poté, co byl při druhé krádeži zadržen. Nesouhlas obviněného s tím, jak soudy hodnotily znalecký posudek, a s tím, jak byl ve znaleckém posudku diagnostikován jeho duševní stav, nezakládá dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a v důsledku toho ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který byl v této věci uplatnitelný jen ve spojení s jiným dovolacím důvodem.
Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které obsahově těmto dovolacím důvodům neodpovídaly, nenaplňovaly je a nebyly pod ně podřaditelné.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. března 2008
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec