ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.387.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 387/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. dubna 2008 o dovolání obviněného M. D. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2007, sp. zn. 61 To 334/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 158/2006 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný M. D. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 5. 2007, sp. zn. 3 T 158/2006, uznán vinným v bodech 1/ a 2/ tohoto rozsudku trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. k §250 odst. 1, 2 tr. zák. a pod bodem 3/ rozsudku trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle §250 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené L. N. škodu ve výši 10.000,- Kč. Naproti tomu byl tímto rozsudkem zproštěn obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. pro skutek spočívající v tom, že v době od ledna 2003 do května 2005 z Věznice P. – B., když neměl přístup k finančním prostředkům, protože byl umístěn ve výkonu trestu odnětí svobody, vylákal od poškozené M. V. , částku ve výši 100.000,- Kč, přičemž poškozené sliboval, že jí po propuštění vše vrátí, ale vzhledem ke své finanční situaci si musel být dobře vědom, že nebude mít možnost finanční prostředky vrátit, čímž měl spáchat trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Poškozená M. V. byla podle §229 odst. 3 tr. ř. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti odsuzující části tohoto rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2007, sp. zn. 61 To 334/2007, zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení odvolacího soudu obviněný podal prostřednictvím obhájce včas dovolání, které opřel o důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. a §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný spatřuje v tom, že ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen. Podle názoru obviněného musel být členem senátu soudu druhého stupně jiný soudce než vyplývalo z rozvrhu práce soudu. Tuto skutečnost dovodil z toho, že v předvolání k veřejnému zasedání, které mu bylo doručeno, byla uvedena jako předsedkyně senátu rozhodující ve věci Městského soudu v Praze vedené pod sp. zn. 61 To 334/2007 JUDr. J. K. , avšak při veřejném zasedání dne 8. 8. 2007 předsedala odvolacímu senátu JUDr. H. H. Senát odvolacího soudu v tomto novém složení rozhodl dne 8. 8. 2007 tak, že předsedkyně senátu JUDr. H. H. není vyloučena z vykonávání úkonů v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 61 To 334/2007, a to za situace, že podjatost této soudkyně nebyla vůbec namítána. Obviněný je proto přesvědčen, že v jeho trestní věci rozhodoval soudce, který rozhodovat neměl, a který nebyl jeho zákonným soudcem ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívá podle obviněného v tom, že na zjištěný skutkový stav týkající se útoku proti poškozenému Z. J. bylo aplikováno nesprávné ustanovení hmotného práva, neboť věc byla posouzena jako trestný čin podvodu ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. k §250 odst. 1, 2 tr. zák., přestože shromážděné důkazy nezakládají podklad pro naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu. Vzhledem k těmto skutečnostem namítl podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení.
Obviněný z těchto důvodu navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2007, sp. zn. 61 To 334/2007, a aby poté podle §265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř., že se nemůže vyjádřit k námitce nesprávného obsazení soudu, neboť k tomu nemá k dispozici potřebné podklady. Z odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2007, sp. zn. 61 To 334/2007, však vyplývá, že odvolací soud očekával námitku obviněného proti nesprávnému obsazení senátu odvolacího soudu a pokusil se na ni odpovědět odkazem na rozvrh práce stanovený pro období letních dovolených. Námitka obviněného v rámci důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. směřuje výlučně proti výroku o vině skutkem, který je označen v odsuzujícím rozsudku pod bodem 2/ rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu. Obviněný namítá nesprávnost právní kvalifikace tohoto skutku jako dílčího útoku trestného činu podvodu podle §8 odst. 1 tr. zák. k §250 odst. 1, 2 tr. zák. dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stadiu pokusu. Nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že v této části považuje dovolání obviněného za opodstatněné, avšak jeho projednáním by nedošlo ke zlepšení postavení obviněného. Ze skutkové věty sub. 2/ odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu vyplývá, že obviněný M. D. požadoval po poškozeném Z. J. zaplacení částky 30.000,- Kč pod pohrůžkou, že jinak jeho manželce vyzradí jeho mimomanželský vztah. Podle jejího názoru však z ní nevyplývá, že by obviněný uváděl někoho v omyl, v jehož důsledku by došlo k obohacení. Vyslovila názor, že tento skutek měl být správně posouzen jako trestný čin vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák., což by však bylo pro obviněného méně příznivé. Obviněný by byl totiž uznán vinným dalším trestným činem, když právní kvalifikace podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. byla již naplněna zmíněným skutkem sub. 1/ výroku rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu, proti němuž dovolání nebylo podáno.
Protože otázka, která by měla být dovoláním řešena, není po právní stránce zásadního významu, nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. f) tr. ř. dovolání odmítl. Současně navrhla, aby dovolací soud učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. a souhlasila s projednáním věci v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. i pro případ jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně. Obviněný namítal, že rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen, neboť místo předsedkyně senátu JUDr. J. K. rozhodl o jeho odvolání senát Městského soudu v Praze, jemuž předsedala předsedkyně senátu JUDr. H. H.
Předseda senátu Nejvyššího soudu učinil před rozhodnutím o dovolání šetření podle §265o odst. 2 tr. ř., týkající se obsazení senátu Městského soudu v Praze, který rozhodoval dne 8. 8. 2007 o odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně. Zjistil přitom, že podle Změny č. 19 rozvrhu práce Městského soudu v Praze pro rok 2007 ze dne 1. 6. 2007, Spr. 3575/2006, s ohledem na čerpání dovolené soudci trestního úseku Městského soudu v Praze byl upraven rozvrh práce pro období od 2. 7. 2007 do 31. 8. 2007 tak, že dne 8. 8. 2007 měl rozhodovat senát 61 To Městského soudu v Praze ve složení JUDr. H. , JUDr. P. a Mgr. K. Z protokolu o veřejném zasedání ze dne 8. 8. 2007 Městského soudu v Praze je zřejmé, že v trestní věci obviněného M. D. rozhodoval senát ve složení předsedkyně senátu JUDr. H. H. a soudci JUDr. S. P. a Mgr. J. K. Z tohoto protokolu vyplývá, že po krátké rozmluvě obhájce JUDr. P. M. s obviněným M. D. bylo vyhlášeno usnesení, že podle §31 odst. 1 tr. ř. předsedkyně senátu Městského soudu v Praze JUDr. H. H. není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci proti obviněnému M. D. , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 61 To 334/2007. Dále je protokolováno, že po vyhlášení usnesení a po poradě obviněného s obhájcem, se obviněný vzdává práva stížnosti a usnesení rozumí. Poté předsedkyně senátu zahájila veřejné zasedání (srov. č. l. 613 spisu). Je naprosto nepochybné, že v trestní věci obviněného rozhodoval senát podle rozvrhu práce, k jehož změně došlo výše zmíněnou Změnou č. 19 v rozvrhu práce Městského soudu v Praze. Nedošlo tedy k porušení práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. spočívající podle názoru obviněného v tom, že odvolací soud nebyl náležitě obsazen, není naplněn.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení skutku. Tento důvod dovolání obviněný uplatnil proti výroku o vině pod bodem 2/ rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu. Skutek spočívá v tom, že obviněný dne 20. 4. 2006 posílal z mobilního telefonního SMS zprávy poškozenému Z. J. , bytem v N. J. v nichž po něm požadoval nejméně 30.000,- Kč, aby přijel do P. , kde se dozví podrobnosti i k předání částky a pokud ji nezaplatí, sdělí jeho manželce, že udržuje mimomanželské styky s jinou ženou, přičemž o dalším kontaktu s poškozeným za účelem vylákání této částky obviněný ustoupil pouze proto, že poškozený odmítl přijet do Prahy a požadovanou částku předat, protože neměl důvod zpochybňovat svůj soukromý život.
Obviněný přitom blíže nekonkretizoval námitku nesprávné aplikace ustanovení hmotného práva, ani neuvedl, jak by měl být skutek posouzen. Nejvyšší soud přes zmíněnou neúplnost považoval tuto námitku za námitku právní. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se týká nesprávné právní aplikace zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu na zjištěný skutkový stav, jímž je dovolací soud vázán, popř. nesprávné aplikace jiných norem hmotného práva (srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr.). Nejvyšší soud ve vztahu k tomuto tvrzenému dovolacímu důvodu není oprávněn přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů, neboť je povinen vycházet z jejich skutkových zjištění a teprve v návaznosti na zjištěný skutkový stav může hodnotit právní posouzení skutku. Nejvyšší soud vycházeje z učiněných skutkových zjištění nemohl přisvědčit námitce obviněného proti právní kvalifikaci skutku. K názoru nejvyšší státní zástupkyně, že by u tohoto skutku přicházela kvalifikace jako trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud poukazuje na to, že trestný čin vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. spáchá ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul, nebo trpěl. Z popisu skutku však žádné znaky trestného činu vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák. nevyplývají. Při takové právní kvalifikaci zmíněného skutku by došlo ke zhoršení postavení obviněného, který podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. může podat dovolání jen ve svůj prospěch. Pokud by se takové právní kvalifikace skutku domáhal výslovně sám obviněný (což neučinil), bylo by dovolání v této části z výše uvedeného důvodu nepřípustné.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné, a proto je podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Obviněný M. D. požádal o přerušení výkonu trestu odnětí svobody s tím, že mu zbývá vykonat necelý rok nepodmíněného trestu a chce dosáhnout spravedlivého procesu. Nejvyšší soud si vyžádal aktuální opis rejstříku trestů, z něhož zjistil, že obviněný byl již třináctkrát soudně trestán pro různorodou trestnou činnost a ani výkon nepodmíněných trestů nevedl k jeho trvalé nápravě. Od roku 1999 byl opakovaně soudně trestán pro trestné činy podvodu podle §250 tr. zák. a jde tedy u obviněného o tzv. speciální recidivu. Nejvyšší soud neshledal podle §265o odst. 1 tr. ř. důvody pro přerušení výkonu rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání, a proto o něm nevydal tzv. negativní rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. dubna 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek