ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.402.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 402/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. 4. 2008 o dovolání obviněného R. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2007, sp. zn. 3 To 174/2007, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 186/2006 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2007, sp. zn. 3 To 174/2007, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání a odvolání obviněného M. M. proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2007, sp. zn. 11 T 186/2006. Výrok o zamítnutí svého odvolání obviněný R. K. napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolání zaměřil proti skutkovým zjištěním soudů a proti tomu, o jaké důkazy tato zjištění opřely. Požadoval, aby mu bylo umožněno vypovídat, neboť změnil své rozhodnutí, podle něhož až dosud v přípravném řízení i v hlavním líčení vypovídat odmítl. Obviněný R. K. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadené usnesení a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí jeho věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný R. K. podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci ,,... nebo jiné ... hmotně právní ...“). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, což znamená, že v dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. V dovolání lze vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny nebo dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu. Dovolacímu důvodu neodpovídají námitky směřující proti skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí a nikoli k tomu, aby skutkový stav byl přezkoumáván třetí soudní instancí. Co do důvodů je dovolání koncipováno v zákoně tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
V posuzovaném případě obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav, zjištěný Městským soudem v Brně a akceptovaný v napadeném usnesení i Krajským soudem v Brně, nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl obviněný uznán vinným. Pouze takto pojaté dovolání by korespondovalo se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nesouhlas obviněného se skutkovými zjištěními soudů a s tím, na podkladě jakých důkazů soudy tato zjištění učinily, není dovolacím důvodem. Totéž platí o požadavku, aby obviněnému bylo umožněno vypovídat. Pokud obviněný v původním řízení využil svého práva uvedeného v §33 odst. 1 tr. ř. a nevypovídal, nepřichází v úvahu považovat dovolání za prostředek, jímž by mohl dodatečně odstranit důsledky tohoto svého rozhodnutí, které spočívají v tom, že mezi důkazy není jeho výpověď.
Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho svým zaměřením a obsahem nenaplňovaly, neodpovídaly mu a nebyly pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného R. K. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. dubna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec