ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.414.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 414/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 2. dubna 2008 o dovolání obviněného J. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 10 To 357/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 235/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 10. 2007, sp. zn. 4 T 235/2007, byl obviněný J. H. spolu s dalším obviněným uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. dílem dokonaným, dílem ukončeným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl obviněný J. H. podle §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti dvou měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. d) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věci, a to plynové pistole značky Walter 9 mm, se zásobníkem a 16 ks nábojů a opaskového pouzdra. Dále bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 10 To 357/2007, jeho odvolání zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 10 To 357/2007, podal obviněný J. H. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvody podle „§265 písm. b), odst. 1 písm. g) a l) tr. ř.“ /obviněný měl zřejmě na mysli důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., když jím uváděné ustanovení neexistuje/. V odůvodnění dovolání odvolacímu soudu vytkl, že se důsledně nezabýval jeho odvoláním proti rozsudku soudu prvního stupně, v němž namítal neúplně provedené dokazování a nesprávné hodnocení důkazů, a že ani neprovedl navrhované důkazy. Podle něj odvolací soud postupoval v jeho případě paušálně, když pouze odkázal na odůvodnění soudu prvního stupně „a sám nepřinesl žádný nový argument“. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 10 To 357/2007, a aby Krajskému soudu v Hradci Králové přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzením skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5 a 6 tr. ř. či namítat jiné porušení trestního řádu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/2003).
Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nenamítal však nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadl úplnost provedeného dokazování a způsob hodnocení důkazů. Jeho námitky jsou tak jen polemikou s učiněnými skutkovými zjištěními týkajícími se spáchaného skutku. Dovolací soud je však vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním (tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy) nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Důvod dovolání z podle §265l odst. l písm. l) tr. ř. je dán v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento důvod dovolání obviněný vůbec neodůvodnil, a proto se jím Nejvyšší soud nemohl zabývat, přičemž i z výše uvedeného je zřejmé, že tento dovolací důvod nemohl být naplněn, když odvolací soud konal řízení o odvolání obviněného a podle §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně i správnost postupu řízení, které mu předcházelo, a ani v řízení nebyl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. dubna 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek