ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.417.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 417/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 4. 2008 o dovolání obviněného I. L. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. 6 To 208/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 2 T 302/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného I. L. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 21. 2. 2005, sp. zn. 2 T 302/2004, byl obviněný I. L. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., který spáchal jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák., a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. d) tr. zák. a odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák., §42 odst. 1 tr. zák., §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na deset roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a podle §55 odst. 1 písm. b) tr. zák. k trestu propadnutí věci. Rozsudkem bylo rozhodnuto také ohledně obviněných M. K., T. L. a J. U.
Proti rozsudku podali odvolání obviněný I. L., který napadl výrok o vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů a výrok o trestu, dále obvinění M. K. a T. L. a státní zástupce v neprospěch obviněných M. K. a T. L. O odvoláních bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. 6 To 208/2005, tak, že odvolání obviněných a státního zástupce byla podle §256 tr. ř. zamítnuta.
Obviněný I. L. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl v rozsahu odpovídajícím tomu, že v rozsudku Okresního soudu v Lounech byl ponechán beze změny výrok o jeho vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Namítl, že skutek měl být posouzen jen podle §187 odst. 1 tr. zák. a nikoli též podle §187 odst. 2 písm. b) tr. zák. Vyjádřil názor, že znaky trestného činu podle §187 odst. 2 písm. b) tr. zák. nenaplnil z hlediska subjektivní stránky. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadené usnesení i další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb. lze dovolání podat, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Obviněný v dovolání neuvedl nic v tom smyslu, co by tomuto důvodu jakkoli odpovídalo. Odkaz na ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. obviněný doplnil tímto textem: „Proti usnesení …… podávám…..dovolání….., protože bylo rozhodnuto o odmítnutí mého odvolání proti rozsudku…, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“. Z toho lze usuzovat, že obviněný měl zjevně na mysli dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve znění zákona 200/2002 Sb., který před novelou provedenou tímto zákonem odpovídal důvodu dovolání uvedenému původně v §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění zákona č. 265/2001 Sb. Nejvyšší soud proto považoval dovolání obviněného za dovolání podané z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ve znění zákona č. 200/2002 Sb.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku mimo jiné proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Citované ustanovení ve skutečnosti upravuje dvě odlišné varianty dovolacího důvodu.
První varianta je vyjádřena dikcí, podle níž bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Odkaz na procesní podmínky znamená, že řádný opravný prostředek byl zamítnut nebo odmítnut z důvodů, které mají p r o c e s n í povahu. Pokud jde o odvolání proti rozsudku, jedná se o případy, kdy odvolání bylo zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř., tj. proto, že bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, nebo kdy odvolání bylo odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., tj. proto, že nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání. Společným znakem případů, kdy je odvolání zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř. nebo odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., je to, že odvolací soud činí tato rozhodnutí bez meritorního přezkoumání rozsudku podle §254 odst. 1 tr. ř. Jestliže odvolací soud rozhodne chybně, protože procesní podmínky stanovené v §253 odst. 1, 3 tr. ř. pro zamítnutí nebo odmítnutí odvolání obviněného ve skutečnosti nebyly splněny, znamená to, že obviněnému odňal přístup k druhé instanci. Dovolání podané z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pak je prostředkem k tomu, aby obviněný dosáhl toho, že odvolací soud meritorně přezkoumá rozsudek soudu prvního stupně a o odvolání rozhodne po tomto přezkoumání. Proto je vyloučeno uplatňovat v dovolání námitky týkající se meritorní správnosti rozsudku soudu prvního stupně. V posuzované věci nepřicházela uvažovaná varianta dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. vůbec v úvahu, protože odvolání obviněného I. L. bylo zamítnuto podle §256 tr. ř. jako nedůvodné poté, co Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací postupem podle §254 odst. 1 tr. ř. meritorně přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Lounech. Evidentně se tedy nejednalo o to, že by obviněnému I. L. byl odňat přístup k druhé soudní instanci.
Druhá varianta dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku a v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V této variantě se dovolací důvod §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. vztahuje na případy, kdy bylo odvolání zamítnuto jako nedůvodné po meritorním přezkoumání rozsudku, avšak podmínkou je, že tento dovolací důvod je uplatněn ve spojení s jiným dovolacím důvodem, jehož prostřednictvím jsou vytýkány vady rozsudku soudu prvního stupně, resp. vůbec vady řízení předcházejícího zamítnutí odvolání. V dané věci obviněný I. L. jiný dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. neuplatnil.
Námitky obviněného I. L. byly zaměřeny proti tomu, že skutek zjištěný Okresním soudem v Lounech byl posouzen jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 2 písm. b) tr. zák. Pod první variantu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tyto námitky nespadají proto, že nemají nic společného s otázkou garantovaného přístupu obviněného k druhé soudní instanci. Pod druhou variantu uvedeného dovolacího důvodu námitky obviněného rovněž nespadají, neboť nebyly spojeny s jiným dovolacím důvodem uvedeným v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného I. L. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl bez toho, že by z jeho podnětu napadené usnesení a předcházející řízení meritorně přezkoumal z hledisek uvedených v §265i odst. 3, 5 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Nad rámec samotného rozhodnutí o dovolání považuje Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že věc mu byla předložena dne 25. 3. 2008, ačkoli dovolání obviněného bylo u Okresního soudu v Lounech podáno již dne 26. 8. 2005. Průtahy tedy nevznikly v řízení před Nejvyšším soudem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. dubna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec