ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.1236.2008.1
sp. zn. 8 Tdo 1236/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. října 2008 o dovolání obviněného L. Ž., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 3 To 113/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 T 204/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného L. Ž. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 1 T 204/2007, byl obviněný L. Ž. uznán vinným v bodě 1) trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1, 3 tr. zák., a v bodě 2) trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §213 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Obviněný proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 3. 2008, sp. zn. 3 To 113/2008, tak, že je jako nedůvodné podle §256 tr. ř. zamítl.
Usnesení odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. M. K. dovoláním. Aniž by v tomto svém podání vymezil některý z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř. namítl, že soud nebral žádný ohled na to, že část dlužné částky zaplatil poštovní poukázkou k rukám matky, ani na to, že matce nabízel finanční hotovost. Dlužnou částku chtěl zaplatit z důchodové pojistky, ve které šetřil měsíčně částku 1.000,- Kč po dobu dvou let, po jejím zrušení mu ale byla vyplacena pouze částka ve výši 787,- Kč. V zaměstnání u společnosti S., Ž. s. P., a. s., byl zaměstnán jako traťový dělník a neměl žádné problémy. Podle obviněného matka dětí D. N. nevypovídala u hlavního líčení pravdivě, neboť z jiných zdrojů se dověděl, že shora jmenovaná byla sankčně vyřazena z evidence Ú. p. v O., a že žije ve společné domácnosti s F. O. Obviněný odvolacímu soudu vytkl, že nezohlednil, že se obviněný nachází ve výkonu trestu v jiné věci, což mohlo vést k uložení mírnějšího trestu a zařazení do věznice s dozorem, kde je zaměstnán ve vězeňské kuchyni. Obviněný dále projevil nespokojenost se způsobem, jakým jeho obhájkyně JUDr. A. K. vedla obhajobu.
Na závěr požádal Vrchní soud v Olomouci (zřejmě míněno Nejvyšší soud České republiky) o nové prozkoumání a projednání dané trestní věci a současně požádal o snížení trestu a zařazení do věznice s dozorem.
Dovolání bylo v souladu s §265h odst. 2 tr. ř. doručeno Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) zaslalo písemné vyjádření, v němž státní zástupce poukázal na to, že dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., protože k rubrice zpracované obhájcem je toliko připojeno podání, jež podepsal sám obviněný ve V. dne 16. 4. 2008. Takové podání je však v rozporu s požadavky zvlášť kladenými na obsah dovolání, neboť předmětné dovolání neobsahuje zmínku, který výrok napadá, v jakém rozsahu a z jakých důvodů, a to ani odkazem na některé z konkrétních ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., přičemž ani ze slovních formulací nelze usuzovat, na který dovolací důvod odvolatel odkazuje. Kromě této vady shledal státní zástupce i nedostatky ve smyslu §265d odst. 2 věta první tr. ř., neboť pokud je stanovena povinnost, že dovolání lze podat pouze prostřednictvím obhájce, musí obhájce toto dovolání i sám písemně zpracovat. Za splnění této podmínky nelze považovat to, že obhájce k dovolání sepsanému obviněným pouze připojí úvodní list, v němž označí svou kancelář, jméno obviněného, a uvede, že s tímto listem zasílá dovolání sepsané jeho klientem, s jehož obsahem se plně ztotožňuje. Poukázal na obecnou povinnost předsedy senátu v případě zjištěných formálních nedostatků postupovat podle §265h odst. 1 tr. ř., avšak neměl potřebné poznatky proto, aby mohl zjistit, zda tento postup byl zachován. V závěru navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného L. Ž. podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. pro nesplnění náležitostí obsahu dovolání odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací §265c tr. ř. nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.).
K argumentu státního zástupce uvedenému v jeho písemném vyjádření k tomu, že dovolání bylo podáno obhájcem jen formálně, neboť obviněný si text dovolání sepsal sám, považuje Nejvyšší soud za vhodné zmínit, že podle §265d odst. 2 tr. ř. může obviněný dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které by nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno. Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle ho příslušnému orgánu k dalšímu vyřízení.
Nejvyšší soud v projednávané věci shledal, že podání, které je předmětem tohoto přezkumu, splňuje uvedený požadavek §265d odst. 2 tr. ř., byť trpí dalšími vadami, jak bude zmíněno níže. I podání, které si obviněný sepsal sám, avšak předložil ho obhájce, jehož si zvolil na základě plné moci, který text podání nikterak neupravil ani nedoplnil, ponechal jej v tom obsahu, jak jej zformuloval obviněný a jen konstatoval, že se s obsahem dovolání ztotožňuje, podmínku, že bylo podáno prostřednictvím obhájce, splňuje. Dovolací soud proto dále posuzoval, zda dovolání má potřebné obsahové náležitosti vymezené v §265f tr. ř.
Podle §265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které své dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání uvést, zda je podáno ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Citované ustanovení stanoví obligatorní obsahové náležitosti dovolání, jejichž význam je založen na tom, že dovolatel svým dovoláním vymezuje obsah a rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu. Vyjádření uvedených náležitostí je rozhodné i z hlediska možného rozhodnutí Nejvyššího soudu, které lze na jeho podkladě učinit.
Důležitost úplnosti vyžadovaných náležitostí obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. má svůj odraz i v ustanovení §265h odst. 1 tr. ř., podle něhož předseda senátu soudu prvního stupně vyzve osoby oprávněné podat dovolání, aby vady odstranily ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nedodržení obsahových náležitostí dovolání i přes poskytnuté poučení (§125 odst. 3, §138 tr. ř.) a upozornění (§265h odst. 1 tr. ř.) pak vede k jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí. Lhůta dvou týdnů k odstranění vad obsahu dovolání uvedená v ustanovení §265h odst. 1 tr. ř. je lhůtou propadnou (viz Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 18, roč. 2002, č. T 439). Nejvyšší soud však dovolání pro nesplnění obsahových náležitostí odmítne podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. jen za předpokladu, že dovolatel byl o podmínkách podání dovolání, včetně jeho nezbytného obsahu, řádně poučen v příslušném rozhodnutí (§125 odst. 3 tr. ř., §138 tr. ř.), a současně byl dodržen postup při odstraňování nedostatků v obsahových náležitostech podaného dovolání podle §265h odst. 1 tr. ř. (srov. Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 22 roč. 2003, č. T -510).
Nejvyšší soud přezkoumáním obsahu podaného dovolání zjistil, že nesplňuje obsahové náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř., neboť v dovolání chybí odkaz na zákonné ustanovení některého z dovolacích důvodů vymezených v §265b tr. ř., ani slovně není v souladu se zákonem vymezenými dovolacími důvody specifikován.
Z obsahu připojeného spisu, jenž byl Nejvyššímu soudu předložen dne 22. 9. 2008, se podává, že Krajský soud v Ostravě v napadeném usnesení dal obviněnému dostatečné poučení o podmínkách dovolání obviněného v souladu s §125 tr. ř. ve spojení s §138 tr. ř. tak, že jej poučil s odkazem na ustanovení §265f tr. ř., že v dovolání musí být uvedeny důvody dovolání, v jakém rozsahu a čeho se dovolatel domáhá.
Soud prvního stupně poté, co bylo dne 9. 5. 2008 obhájcem obviněného tomuto soudu dovolání obviněného doručeno, shledal, že dovolání zákonem stanovené požadavky na jeho obsah nesplňuje, a proto zaslal ve smyslu §265h odst. 1 tr. ř. jak obhájci obviněného JUDr. M. K. tak i samotnému obviněnému výzvu k odstranění vad dovolání ve lhůtě dvou týdnů. Konkrétně soud prvního postupně uvedl, že je nutné dovolání doplnit v souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. ř. o náležitosti týkající se údajů rozhodnutí proti kterému dovolání směřuje, který výrok je napadán, v jakém rozsahu a z jakých důvodů a čeho se domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Připojil i upozornění, že pokud nebudou zjištěné vady do dané lhůty odstraněny, bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (č. l. 188).
S ohledem na spisový materiál lze též konstatovat, že obviněný výzvu k odstranění vad převzal dne 18. 6. 2008 a jeho obhájce JUDr. M. K. dne 26. 6. 2008. Byla-li výzva k odstranění vad doručena obhájci dne 26. 6. 2008, pak lhůta k jejich odstranění uplynula dnem 10. 7. 2008.
Obviněný ani jeho obhájce poté, co předmětnou výzvu s dostatečným a jasným poučením obdrželi, požadavek soudu nesplnili a nejen ve stanovené lhůtě, ale ani později na výzvu soudu vůbec nereagovali.
Nejvyšší soud když zjistil, že shora označené formální nedostatky dovolání nebyly odstraněny ani na základě postupu podle §265h odst. 1 tr. ř., dospěl k závěru, že ačkoliv byl obviněný o podmínkách dovolání v napadeném usnesení řádně poučen, podal tento mimořádný opravný prostředek v podobě, jež obsahové náležitosti dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. nesplňuje. Nedostatek označení dovolacího důvodu nebyl zhojen ani po převzetí výzvy soudu prvního stupně k odstranění vad dovolání, i přesto, že byly ve výzvě uvedeny následky, které nastanou v případě, že vady dovolání odstraněny nebudou.
Na základě shora uvedených skutečností Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. odmítl, neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. října 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová