ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.376.2008.1
sp. zn. 8 Tdo 376/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. dubna 2008 o dovolání obviněného R. N., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 10. 2006, sp. zn. 12 To 325/2006, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. 2 T 16/2006, takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušují , v části týkající se obviněného R. N., rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 10. 2006, sp. zn. 12 To 325/2006 a rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2006, sp. zn. 2 T 16/2006.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Trutnově přikazuje , aby v rozsahu tohoto zrušení věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný R. N. byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2006, sp. zn. 2 T 16/2006 uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., kterého se podle skutkových zjištění popsaných ve vztahu k jeho osobě dopustil tím, že v období od června 2005 do září 2005 ve V. a jinde prodával metamfetamin, zvaný pervitin, tedy psychotropní látku zařazenou do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a uvedenou v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, přičemž
-M. L. v blíže nezjištěném období do září roku 2005 prodal metamfetamin nejméně v 10 případech za celkovou částku nejméně 2.000,- Kč,
-A. M. v období od dubna roku 2005 do června roku 2005 nejméně v 50 případech předal zdarma metamfetamin,
-M. S. v období od května roku 2005 do září roku 2005 prodal nejméně ve 3 případech metamfetamin za celkovou částku nejméně 900,- Kč,
-D. V. v období léta 2005 nejméně ve dvou případech předal zdarma metamfetamin.
Za tento trestný čin byl obviněný R. N. odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věci, a to 1 ks skleněného půllitru s obsahem skleněného fosforu, 1 ks skleničky s obsahem THC, 1 ks lahvičky s obsahem kyseliny chlorovodíkové, 1 ks igelitového sáčku s obsahem THC, 1 ks injekční stříkačky, 6 ks igelitových sáčků s obsahem metamfetaminu.
Tímto rozsudkem bylo též rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných P. C., P. H., J. P. a M. S., jejichž vina byla vymezena jinými skutkovými okolnostmi, než jsou za vinu kladeny obviněnému R. N.
Proti rozsudku soudu prvního stupně shora označenému podali obvinění R. N., P. C., P. H. a M.S. odvolání, o nichž Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 5. 10. 2006, sp. zn. 12 To 325/2006 rozhodl tak, že v bodě I. učinil samostatný výrok ohledně obviněného P. C., jímž zrušil výrok o úhrnném trestu, a sám znovu o trestu rozhodl. Pod bodem II. rozhodl tak, že z podnětu odvolání obviněného R. N., a obviněných P. H. a M. S., podle §259 odst. 2, 3 tr. ř. doplnil rozsudek o zprošťující výroky u všech těchto odvolatelů ohledně dílčích útoků, jimiž nebyli rozsudkem soudu prvního stupně uznáni vinnými. Ve vztahu k obviněnému R.N. uvedený výrok doplnil tak, že ho zprostil podle §226 písm. c) tr. ř. obžaloby, kterou mu bylo též kladeno za vinu, že ml. L. B. v období od léta 2004 do září 2004 prodal metamfetamin nejméně v 7 případech za celkovou částku nejméně 7.000,- Kč, čímž měl podle obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Trutnově ze dne 23. 1. 2006, sp. zn. 2 ZT 319/2005, spáchat dílčí útok pokračujícího trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. a trestného činu ohrožování mravní výchovy mládeže (správně ohrožování výchovy mládeže) podle §217 odst. 1 písm. a) tr. zák. V ostatních výrocích krajský soud ponechal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 10. 2006, sp. zn. 12 To 325/2006 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2006, sp. zn. 2 T 16/2006, podal obviněný R. N.prostřednictvím obhájce Mgr. L. Č. dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení. Odvolacímu soudu vytkl, že v souladu s podaným odvoláním dostatečně nezkoumal, zda se obviněný činu dopustil ve „větším rozsahu“. Zejména namítl, že při posouzení této otázky soudy dostatečně nepřihlížely k délce páchání trestného činu, počtu osob, kterým drogu nabízel, a celkové částce, jíž za danou trestnou činnosti získal. Zdůraznil, že ze skutkových zjištění vyplývá, že se trestné činnosti dopouštěl krátkodobě od června 2005 do září 2005, jednalo se o čtyři osoby, a finanční prospěch z této trestné činnosti činil 2.900,- Kč a že zdarma poskytl 52 dílčích dávek po 100,- Kč v celkové gramáži 5,2 g. Nebylo podle obviněného ani přihlédnuto k tomu, že se v jeho případě ve srovnání s ostatními spolupachateli jednalo o nejmenší rozsah poskytovaných drog. Z těchto okolností vyvodil, že skutková zjištění nesvědčí pro závěr o tom, že rozsah jemu za vinu kladené trestné činnosti by mohl být považován za „větší“ ve smyslu právní kvalifikace podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. Vedle těchto výhrad obviněný vytkl i nedostatky při zjišťování skutkového stavu, které shledal především v porušení ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Podle něj svědecké výpovědi ve světle provedeného dokazování jeví známky značné nevěrohodnosti a rozporuplnosti, které soudy prvého ani druhého stupně neodstranily. Takto uvedené nedostatky zdůvodnil poukazem na konkrétně provedené důkazy a jejich následné hodnocení. Poukázal na to, že soud prvního stupně neuvěřil svědkyni M. L. ve vztahu ke spoluobviněné J. P. s odůvodněním, že lhala, přičemž ve vztahu k jeho případu její výpověď považoval za věrohodnou a lživé postoje u ní nezjistil. Podle obviněného soudy nesprávně postupovaly i při hodnocení výpovědi svědkyně A. M., když jí uvěřily a její tvrzení shledaly pravdivými i přesto, že v průběhu celého trestního řízení nabídla tři různé verze výpovědi. Na rozpor u výpovědí učiněných v přípravném řízení a u hlavního líčení poukázal také u svědků M. S. a D. V. Obviněný k těmto výhradám podotkl, že se jimi měl vypořádat v rámci odvolacího řízení odvolací soud, který však obdobným výtkám nevěnoval potřebnou pozornost a dostatečně nezkoumal, zda byly prokázány všechny skutečnosti významné pro použití přísnější právní kvalifikace podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák., anebo zda se jedná jen o trestný čin podle §187 odst. 1 tr. zák.
Z těchto důvodů obviněný R. N. navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a Krajskému soudu v Hradci Králové podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který konstatoval, že označený dovolací důvod nekoresponduje s obsahem odůvodnění tohoto podání, neboť obviněným uváděné argumenty se týkají výlučně hodnocení důkazů z hlediska právní kvalifikace a v závislosti na něm ukládání trestu. Protože se obviněný domáhal pouze odlišného hodnocení důkazů, bylo dovolání podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř., a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací §265c tr. ř. nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno v souladu s §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě, a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.).
Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v §265b tr. ř., posuzoval Nejvyšší soud rovněž otázku, zda dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., o nějž obviněný své dovolání opřel, byl uplatněn v souladu se zákonnými podmínkami.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze dovolání podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Vzhledem k tomu, že podle této dikce je možné na jeho podkladě ve vztahu ke zjištěnému skutku dovoláním vytýkat výlučně vady právní, lze v souladu se zjištěným skutkovým stavem namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným.
V souladu s těmito pravidly Nejvyšší soud nevěnoval pozornost té části dovolání, v níž obviněný vytýkal, že soudy nesprávně hodnotily výpovědi, o něž rozhodnutí o vině obviněného opřely, neboť tyto námitky, mající výhradně skutkovou podobu, a proto na označený, ale ani na žádný jiný dovolací důvod podle §265b odst. 1, 2 tr. ř. nedopadají.
Obviněný však v souladu s uplatněným dovolacím důvodem vznesl námitky v té části svého dovolání, v němž s ohledem na zjištěný skutkový stav věci vytýkal nedostatky skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., konkrétně ohledně toho, že nebyl dostatečně prokázán znak „ve větším rozsahu“. Nejvyšší soud proto z podnětu těchto výhrad dále zkoumal, zda je dovolání ohledně této námitky opodstatněné.
Trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, spáchá-li tento čin jako člen organizované skupiny nebo ve větším rozsahu.
Vzhledem k tomu, že tato skutková podstata uvádí různé alternativy trestného jednání, je vhodné uvést, že podle tzv. právní věty, se obviněný uvedeného trestného činu dopustil v alternativě, že „neoprávněně prodal a jinak jinému opatřil psychotropní látku, a tohoto činu se dopustil ve větším rozsahu“.
Těžištěm dovolání obviněného je námitka, že v daném případě nelze shledávat, že čin byl spáchán ve „větším rozsahu“, a proto je potřeba uvést, že zákon tento pojem nedefinuje. Jeho určení je závislé na konkrétních skutkových okolnostech a lze připustit zobecnělé pravidlo, že trestný čin podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. je spáchán ve větším rozsahu, je-li stupeň nebezpečí z činu uvedeného v odst. 1 značně vysoký, zejména tehdy, vyrobí-li doveze, proveze, nabízí, zprostředkuje nebo jinak jinému patří anebo přechovává pro jiného omamnou látku nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed v množství, které je způsobilé k použití pro více lidí. Mimo množství je třeba hodnotit i druh a kvalitu látky, způsob provedení činu apod. (Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. II. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. Praha : C. H. Beck, s. 1158).
Vzhledem k tomu, že konkrétní okolnosti pro určení kvalifikačního znaku prodat nebo jinak opatřit jinému psychotropní látku „ve větším rozsahu“ nejsou zákonem výslovně stanoveny, je nutné otázku, v jakém rozsahu k této činnosti došlo, nejlépe hodnotit z kvantitativního a kvalitativního hlediska, čili v jakém množství dotyčný účinnou látku dalším osobám předal či prodal apod., přičemž je zřejmé, že množství je nutno posuzovat u každého druhu účinné látky rozdílně.
Pokud bylo provedeným dokazování vzato za prokázané, že obviněný prodal nebo zdarma předal metamfetamin, lze poukázat též na to, že Pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 2/2006 Sbírky pokynů obecné povahy, je stanoveno, že za množství „většího rozsahu“ je podle něj možné považovat 10 g metamfetaminu. Nejedná se však o obecně závazný právní předpis, a proto soudy daným pokynem nejsou vázány.
Dosavadní soudní praxe vymezila kritéria pro určení hmotnosti, od které lze již naplnění kvalifikačního znaku „ve větším rozsahu“ shledávat, a učinila tak v zásadě shodně se shora uvedeným pokynem nejvyššího státního zástupce s tím, že tento znak lze dovozovat při přechovávání 10 g metamfetaminu, což představuje asi 200 dávek běžného konzumenta (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2000, sp. zn. 4 Tz 142/2000, publikované v časopise Právní rozhledy vydávané nakladatelstvím C. H. Beck, č.10, r. 2000 s. 469).
Ve smyslu tohoto vymezení je však potřeba hodnotit všechny známé souvislosti, neboť se nelze spokojit jen s kritériem množství. Je proto nutné zvažovat i další skutečnosti, protože závěr o naplnění znaku spočívajícího ve spáchání trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů ve „větším rozsahu“ podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. je nutné opřít především o množství omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo jedu, s nímž pachatel nakládal způsobem předpokládaným v ustanovení §187 odst. 1 tr. zák., a to i s ohledem na druh a kvalitu této látky. Současně je však třeba podpůrně zohlednit i další okolnosti, za nichž byl takový čin spáchán, tedy zejména způsob, jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal, dobu, po kterou tak činil, počet osob, jimiž je např. opatřil, prodal nebo pro ně přechovával, případně jiné skutečnosti (viz rozhodnutí č. 1/2006 Sb. rozh. tr.).
Na základě těchto zásad je patrné, že pro určení, zda je v konkrétním případě naplněn znak ve „větším rozsahu“, záleží na posouzení všech významných okolností, které budou v každé jednotlivé věci provedeným dokazováním zjištěny. Je proto nutné vždy důsledně zjišťovat, jaké množství drogy pachatel zákonem předpokládaným způsobem realizoval, jak dlouho tuto činnost provozoval, ve vztahu ke kolika a k jakým osobám tak činil. Za situace, kdy není přesně zjištěno, v jakém množství pachatel drogu prodával nebo daroval, je možné podle výsledků provedeného dokazování na naplnění znaku „ve větším rozsahu“ usuzovat též z výše peněžní částky, kterou za takto distribuovanou drogu obdržel (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 6 Tdo 620/2003, uveřejněné v Souboru trestní rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č. 25, roč. 2004, T-608).
Ze soudem prvního stupně popsaných skutkových zjištění vyplývá, že obviněný se jednání dopustil v období od června 2005 do září téhož roku, kdy metamfetamin prodal nebo zdarma přenechal čtyřem osobám. M. L. ho prodal v 10 případech za 2.000,- Kč, A. M. ho předal zdarma nejméně v 50 případech, M. S. ho prodal nejméně ve 3 případech za 900,- Kč a D. V. ho daroval ve dvou případech.
Jestliže podle takto popsaných skutkových zjištění je zřejmé, že nebylo stanoveno množství, v jakém obviněný drogu jmenovaným čtyřem osobám předal, a u celkového počtu 65 dávek není uvedena jejich hmotnost, ale jen to, že obviněný za ně získal celkem částku 2.900,- Kč, nelze jen z takto zjištěných okolností bez dalšího určit nebo dovodit, že by již na podkladě těchto skutečností byl dán znak „většího rozsahu“ ve smyslu §187 odst. 2 písm. a) tr. zák.
Pokud skutková zjištění trpí uvedenými nedostatky, nelze je považovat za úplná, a bylo proto na soudech obou stupňů, aby se tímto znakem ze všech shora naznačených hledisek podrobně zabývaly a s přihlédnutí k nim zkoumaly všechny ve věci zjištěné okolnosti vztahující se k činu, který je kladen za vinu obviněnému R. N. Takto však soudy nepostupovaly a určení, zda byl znak „většího rozsahu“ naplněn, potřebnou pozornost nevěnovaly.
Jak Nejvyšší soud podle obsahů odůvodnění napadených rozhodnutí shledal, soud prvního stupně v rámci svého odůvodnění na straně 25 rozsudku konstatoval, že „jednání obviněného R. N. je třeba právně kvalifikovat jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., ježto neoprávněně prodal a jinak jinému opatřil psychotropní látku, činu se dopustil ve větším rozsahu“. Odvolací soud na straně 17 odůvodnění svého rozsudku uvedl, že „množství distribuovaného metamfetaminu u obžalovaných výrazně přesáhlo množství 10 g odpovídající u této látky hranici většího rozsahu“. Vzhledem k tomu, že sám odvolací soud tento závěr vůbec nevysvětlil ani neodůvodnil, a soud prvního stupně, jehož výrok o vině ponechal beze změny, tuto otázku neřešil, když ani z jím provedeného a v podrobnostech v odůvodnění rozsudku popsaného dokazování tato skutečnost nevyplynula, vzbuzuje taktový závěr vážné pochybnosti. Zjištění, že množství, které obviněný distribuoval, přesáhlo 10 g odpovídající metamfetaminu, nemá oporu ve skutkovém stavu zjištěném soudem prvního stupně ani v provedených důkazech. V této souvislosti totiž nelze pominout obhajobu obviněného, který sám množství předaných drog spočetl na množství 5,2 g.
Dále je potřeba zdůraznit, že z výpovědí svědků M. L., A. M., M. S. ani D. V., o něž soudy obou stupňů výrok o vině obviněného R. N. opřely, nelze množství předané drogy dovodit.
Pozornost nebyla věnována ani tomu, že u náčiní, které bylo při domovní prohlídce provedené v bytě a jiných prostorách obviněného R.N. zajištěno, byla na základě odborného zkoumání zajištěna látka metamfetamin o hmotnosti 2,22 g, při čistotě 45%, což přestavuje 1 g čistého metamfetaminu. Z této skutečnosti se nabízí, že za drogu nelze považovat celý obsah látky, kterou obviněný jiným osobám předával, ale bude potřeba zjistit, jaké množství drog tato látka obsahovala, tedy jaká byla její kvalita. Soud tyto skutečnosti nehodnotil a na jejich základě se nezabýval možností určení, o jakou čistotu drogy, významnou pro stanovení jejího množství u dávek, které předal jiným osobám, se jednalo.
Nejvyšší soud na základě těchto skutečností shledal, že nebylo spolehlivě objasněno, zda obviněný R. N. činem, který mu je kladen za vinu, naplnil znak že „ve větším rozsahu“ prodával nebo daroval metamfetamin jiným osobám. Závěr o tom, že obviněný naplnil znaky kvalifikované skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák., jsou tak minimálně předčasné a napadené rozhodnutí při jeho nepřezkoumatelnosti vzbuzuje ohledně této skutečnosti vážné pochybnosti. Nejvyšší soud proto shledal, že oba soudy se problematice naplnění použitého kvalifikačního znaku řádně nevěnovaly a jeho aplikaci dostatečně nezdůvodnily.
Na základě výše popsaných výhrad Nejvyšší soud shledal dovolání obviněného důvodným, a proto rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 10. 2006, sp. zn. 12 To 325/2006 i rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2006, sp. zn. 2 T 16/2006 podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. ohledně obviněného R.N. zrušil, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Trutnově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Na soudu prvního stupně bude, aby se znovu pečlivě zabýval všemi shora naznačenými okolnostmi, neboť za dané situace, když není zřejmé, o jaké množství metamfetaminu se v jednotlivých dávkách jednalo, nelze učinit závěr, zda zjištěné množství drogy bylo způsobilé ohrozit na zdraví nebo přímo na životě větší počet osob. Za účelem objasnění těchto okolností bude nutné znovu vyslechnout jak obviněného, tak i svědky M. L., A. M., M. S. a D. V. Po takto doplněném dokazování bude potřebné určit, jaké množství pro ně představovala jedna dávka metamfetaminu a v jaké byla čistotě, za jak dlouhou dobu drogu předanou obviněným spotřebovali, kolikrát si ji aplikovali, kolik požadoval obviněný zaplatit za jednu dávku, eventuálně k dalším okolnostem rozhodným pro právní posouzení, zda se obviněný jednání dopustil „ve větším rozsahu“.
Následně po takto provedeném výslechu bude též vhodné, zejména z okolností, které z uvedených doplňujících výpovědí vyplynou, učiněná zjištění konfrontovat se zpracovatelem expertízy učiněné na látky zajištěné při domovní prohlídce v bytě obviněného R. N. s tím, aby se ke kvalitě eventuelně množství metamfetaminu, jež svědci určí a popíší, vyjádřil, a aby na základě uvedených údajů, s ohledem na uvedené skutečnosti a souvislosti, za nichž k předávání uvedené drogy docházelo, určil byť i přibližné množství a kvalitu uváděné a obviněným předávané a prodávané drogy, pokud tyto již z výpovědí svědků nevyplynou.
Poté, co soud stanovní množství metamfetaminu, bude potřeba, aby s ohledem na něj posuzoval i další okolnosti, které se k této trestné činnosti obviněnému kladené za vinu vztahují, a následně učinil právní závěr o tom, zda byl v tomto konkrétním případě znak ve „větším rozsahu“ naplněn. Zejména bude nutné hodnotit, a to i se zřetelem na podmínky §88 odst. 1 tr. zák., zda byl naplněn uvedený kvalifikační znak i po materiální stránce. K tomu bude potřebné zvažovat, že tato droga byla dvěma svědkům prodána a dvěma dána zdarma, že z osob, jimž obviněný psychotropní látku předal, se jednalo o dvě bývalé družky obviněného, že tak činil po dobu tří měsíců, a že částka, kterou z těchto přádání získal, nebyla příliš vysoká, když činila 2.900,- Kč. Nelze odhlédnout ani od dalších ve věci zjištěných skutečností, pokud s ohledem na význam, který jim soud přizná, budou mít na posuzování těchto okolností vliv.
Nejvyšší soud poté, co tuto věc zrušil, vrátil soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu ze všech shora uvedených hledisek znovu projednal a rozhodl, a to zejména proto, že nelze prozatím bezpečně určit, zda obviněný naplnil kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., anebo jen skutkovou podstatu daného trestného činu v jeho základní podobě podle §187 odst. 1 tr. zák. Za účelem objasnění této skutečnosti, jak je shora naznačeno, bude nutné provést rozsáhlé dokazování, a proto je vhodné, aby byla věc projednána před soudem prvního stupně, který je ze zákona soudem, jemuž především je provádění a hodnocení důkazů svěřeno.
Je nutné též na závěr připomenout, že při svém rozhodování je tento soud vázán právními názory, které Nejvyšším soudem v tomto rozhodnutí vyjádřil.
Pro úplnost Nejvyšší soud konstatuje, že byť je obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody, nevykonává jej na podkladě napadených rozhodnutí ve věci nyní projednávané. Ve výkonu trestu odnětí svobody ve V. v P. se nachází na základě rozhodnutí Krajskýho soudu v Hradci Králové, sp. zn. 5 T 144/1999. Nejvyšší soud z tohoto důvodu ve smyslu podle §265k odst. 4 tr. ř. nerozhodoval o vazbě.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně 16. dubna 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová