ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.495.2008.1
sp. zn. 8 Tdo 495/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. dubna 2008 o dovoláních obviněné B. P., a nejvyšší státní zástupkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 11. 2007, sp. zn. 10 To 340/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě, pod sp. zn. 11 T 111/2007, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 11. 2007, sp. zn. 10 To 340/2007.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Hradci Králové přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněná B. P. byla rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 11 T 111/2007 uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., kterého se podle skutkových zjištění dopustila tím, že dne 11. 4. 2007 v době mezi 19.00 – 20.00 hodinou v D. d. a Ú. s. p. v Č.S., T., na společně obývaném pokoji číslo, z důvodu neshod ve vzájemném soužití fyzicky napadla svou spolubydlící poškozenou P. A., kterou bila opakovanými údery holí tzv. špacírkou či francouzskou holí do rukou, nohou a do trupu, poškozená v důsledku jejího útoku spadla na zem a utrpěla rozsáhlá ložiska zhmoždění měkkých tkání pravé horní končetiny a vpravo na zádech a zlomeninu obou kotníků levé dolní končetiny s nevelkým posunutím úlomků s odlomením zadní hrany dolního konce levé holenní kosti, pro tato poranění byla poškozená po dobu do 7. 6. 2007 upoutána na lůžko pro nemožnost pohybu a byla odkázána na pomoc druhých osob.
Za tento trestný čin byla obviněná odsouzena podle §221 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Proti shora uvedenému rozsudku okresního soudu podala obviněná B. P. odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Hradci Králové tak, že je usnesením ze dne 8. 11. 2007, sp. zn. 10 To 340/2007 podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl.
Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podaly obviněná, která tak učinila prostřednictvím JUDr. D. M. a nejvyšší státní zástupkyně ve prospěch obviněné dovolání, která obě dovolatelky opřely o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Obviněná ve svém dovolání uvedla, že postupem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvého stupně, aniž byly pro takové rozhodnutí splněny procesní podmínky stanovené zákonem. Namítla, že se odvolací soud uvedeného pochybení dopustil proto, že při rozhodování vycházel z toho, že obviněná odvolání podala, ač se ho předtím vzdala. Pro tento závěr odvolací soud vzal za podklad chybný přepis zvukového záznamu o hlavním líčení konaném dne 20. 9. 2007, kde bylo nesprávně uvedeno, že se obhájce vzdává práva na odvolání. Odvolací soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí neuvedl, zda procesní stanoviska účastníků řízení zjišťoval poslechem zvukového záznamu z hlavního líčení, rozhodně se však nezabýval tím, že obviněná po skončení řízení před soudem prvního stupně nedávala ničím najevo, že by se odvolání vzdala. Ani soud prvního stupně své kroky v duchu takového jejího prohlášení nečinil, protože ji vyzval k doplnění odvolání, jež následně v souladu s danou výzvou doplnila. Obviněná poukázala na nesprávnost přepisu zvukového záznamu o průběhu hlavního líčení, kterou zjistila až po vynesení rozhodnutí soudu druhého stupně. Podotkla, že poté, co odvolací soud rozhodl o zamítnutí odvolání, provedl nalézací soud opravu protokolace, ve které již v souladu se skutečným projevem obhájce zaznamenal, že si obhájce ponechává lhůtu k podání odvolání.
Na základě těchto skutečností obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadené rozhodnutí podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil v celém rozsahu a podle §265l odst. 1 tr. ř. odvolacímu soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně, která dovolání podala ve prospěch obviněné, rovněž uvedla, že Krajský soud v Hradci Králové při svém rozhodování o odvolání obviněné vycházel z chybné citace prohlášení procesních stran odvolání, jak byla zachycena v protokolu o hlavním líčení ze dne 20. 9. 2007, který měl v době rozhodování k dispozici. Přestože byl průběh hlavního líčení zvukově zaznamenán, odvolací soud podle něho neověřoval skutečné stanovisko obviněné a intervenujícího státního zástupce k právu podat si proti rozsudku soudu prvního stupně řádný opravný prostředek. Z důvodu následného zjištění nesprávné protokolace, která byla až dodatečně napravena usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 13. 11. 2007, kdy byl podle §57 odst. 1 tr. ř. protokol o hlavním líčení v části prohlášení obhájce opraven na správný text, že si obhájce ponechává lhůtu k podání odvolání, bylo napadeným usnesením znemožněno obviněné B. P., aby se domohla v odvolacím řízení přezkoumání zákonnosti a odůvodněnosti všech výroků rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 11 T 111/2007. S ohledem na toto zjištěné pochybení státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 11. 2007, sp. zn. 10 To 340/2007 v celém rozsahu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací §265c tr. ř. nejprve shledal, že dovolání obviněné i nejvyšší státní zástupkyně jsou přípustná podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., byla podána osobami oprávněnými v souladu s ustanovením §265d odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě, a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.).
S ohledem na zásadu, že dovolání lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v §265b tr. ř., jejichž existence je podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem, Nejvyšší soud posuzoval obsah podaných dovolání a shledal, že v nich rozvedená argumentace s uplatněným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. koresponduje.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Obviněná i nejvyšší státní zástupkyně svými dovoláními dostály citovanému zákonnému požadavku, protože vytýkaly, že byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, neboť obě shodně namítly, že Krajský soud v Hradci Králové odvolání obviněné proti rozsudku soudu prvního stupně zamítl jako podané osobou, která se odvolání vzdala, ač taková skutečnost nenastala.
Nejvyšší soud, když neshledal důvody pro odmítnutí dovolání, ve smyslu §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla dovolání podána, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovoláních, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím závěrům.
Podle obsahu připojeného trestního spisu je na č. l. 115-124 založen protokol o hlavním líčení ze dne 20. 9. 2007. Je však nutné uvést, že ve spise jsou založeny dva listy žurnalizované jako č. l. 124, jeden napevno s obsahem spisu sešitý, a druhý volně vložený. Na obou je uveden stejný text, vyjma obsahu vyjádření obhájce a státního zástupce o opravných prostředcích. Na protokolu pevně se spisem svázaném je uvedeno, že po vyhlášení rozsudku, na základě kterého bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněné, se státní zástupce vyjádřil tak, že se v zdává práva podat odvolání a obhájce uvádí, že si ponechává lhůtu. Na volně loženém listu jsou tato prohlášení zaznamenána obráceně tak, že obhájce uvedl, že se vzdává práva odvolání a státní zástupce se si ponechává lhůtu.
Tato dvojí protokolace strany 10 protokolu o hlavním líčení ze dne 20. 9. 2007 je vysvětlena usnesením na č. l. 154, vydaným Okresním soudem v Náchodě ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. 11 T 111/2007, podle něhož byl podle §57 odst. 1 tr. ř. opraven protokol Okresního soudu v Náchodě o hlavním líčení konaném dne 20. 9. 2007 v závěrečné části tak, že správně má znít „Obhájce uvádí: Ponechávám si lhůtu; státní zástupce uvádí: Vzdávám se práva odvolání“.
Dále je vhodné uvést, že podle obsahu spisu byl rozsudek soudu prvního stupně obviněné i jejímu obhájci JUDr. D. M. doručen dne 10. 10. 2007 (viz č. l. 132) Na č. l. 134 je založeno odvolání obviněné proti rozsudku soudu prvního stupně, přičemž bylo podáno dne 18. 10. 2007 jako poštovní zásilka adresovaná soudu prvního stupně. Dne 24. 10. 2007 byla doručena obhájci obviněné JUDr. D. M. výzva k doplnění odvolání, na základě které bylo odvolání obviněné doplněno o písemné odůvodnění, jež bylo soudu prvního stupně doručeno prostřednictvím telefaxu dne 29. 10. 2007 a také formou poštovní zásilky dne 1. 11. 2007.
Soud prvního stupně spis sp. zn. 11 T 111/2007 s odvoláním obviněné dne 7. 11. 2007 předložil Krajskému soudu v Hradci Králové, jako odvolacímu soudu, který o odvolání obviněné B. P. rozhodl napadeným usnesením tak, že je podle §253 odst. 1 tr ř. zamítl. Podle jeho odůvodnění odvolací soud vycházel ze zjištění, že obviněná podala proti rozhodnutí soudu prvního stupně řádný opravný prostředek, ačkoli se jej prostřednictvím svého obhájce po vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně výslovně vzdala. Dané zjištění dovodil z protokolu o hlavním líčení na č. l. 124, v němž bylo zaznamenáno stanovisko obhájce obviněné k možnosti podání odvolání tak, že se práva podání odvolání vzdává.
Až poté, co byl trestní spis vrácen odvolacím soudem zpět soudu prvního stupně, vydal Okresní soud v Náchodě opravné usnesení ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. 11 T 111/2007, jak je shora zmíněno.
Nejvyšší soud na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že podaná dovolání jsou důvodná. Kromě výhrad, jež v nich dovolatelky rozvedly, však shledal, že se uvedený nedostatek promítá i v dalších procesních pochybeních. Namítaná vada, že odvolací soud neměl splněny podmínky proto, aby odvolání obviněné podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl, spočívá především v tom, že odvolací soud toto rozhodnutí učinil bez toho, aniž by si předtím opatřil potřebné podklady a pečlivěji se věcí zabýval. Z obsahu spisu ani odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by si odvolací soud před tím, než o dovolání obviněné rozhodl, poslechl zvukový záznam o průběhu hlavního líčení ze dne 20. 9. 2007, a ověřil si tak správnost v protokole o tomto hlavním líčení zapsaných vyjádření procesních stran. Odvolací soud proto nesprávně vycházel z přepisu protokolu, kde bylo v rozporu se skutečností uvedeno, že se obhájce vzdává práva na odvolání.
Nejvyšší soud však poznamenává, že pochybení odvolacího soudu je především v tom, že bez pochybností nezjistil stanovisko obviněné k jejímu právu podat řádný opravný prostředek, protože to z protokolu, jež měl odvolací soud k dispozici nebylo vůbec patrné. Nezabýval se tedy tím, zda se obviněná k možnosti podat odvolání vyjádřila, a jak toto její vyjádření znělo. Bylo totiž povinností soudu druhého stupně, aby si např. přeslechl sám audio záznam, který byl opatřen na CD nosiči a měl být ke spisu připojen (viz §55b odst. 5 tr. ř.), anebo od obviněné a jejího obhájce, event. státního zástupce si vyžádal dodatečně informace tuto otázku objasňující. Bez tohoto postupu totiž neměl potřebné informace o tom, že se obviněná vzdala práva podat si odvolání.
Formulace vyplývající z původního protokolu o hlavním líčení ze dne 20. 9. 2007 (před opravou) obsahovala sdělení že „obhájce uvádí: vzdávám se odvolání“. Takto vyjádřené sdělení není z jeho gramatického výkladu ani z jeho obsahového významu projevem vůle obviněné, ale jejího obhájce. Je zcela nesprávná úvaha odvolacího soudu, kterou k takto zanesené skutečnosti uvedl v odůvodnění napadeného usnesení kde vyjádřil, že „přestože není výslovně zaprotokolováno, že se takto doslova vyjádřila obviněná, je s ohledem na ustanovení §41 odst. 2 tr. ř. nutno nahlížet na toto výslovné vyjádření obhájce jako na vyjádření obviněné. Jestliže je podle §41 odst. 2 tr. ř. v mezích svých práv daných mu trestním řádem oprávněn za obviněného podávat opravné prostředky, je také oprávněn vůči soudu učinit výslovné prohlášení o vzdání se odvolání za obviněnou“.
Předně je potřeba uvést, že podle §246 odst. 1 písm. b) tr. ř. může rozsudek odvoláním napadnout obviněný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Jde o právo, které zákon přiznává osobně obviněnému. Podle §247 odst. 2 tr. ř. ve prospěch obviněného mohou rozsudek odvoláním napadnout kromě obviněného a státního zástupce i příbuzní obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh.
Z uvedeného plyne, že obhájce nemá samostatné odvolací právo, a proto obhájce (§36 tr. ř.) činí jen to, že odvolání může podat jménem obviněného, v jeho zastoupení. Činí tak za něho, nikoliv však sám za sebe, protože samostatné odvolací právo nemá. Z tohoto důvodu obhájce obviněného nelze považovat za osobu oprávněnou podat proti rozhodnutí opravný prostředek (viz rozhodnutí č. 9/1972-100-I Bulletinu Nejvyššího soudu).
Podle §41 odst. 2 tr. ř. je obhájce oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky. I z této dikce vyplývá, že obhájce tak činí za obviněného, což znamená, že obhájce podává odvolání vždy v zastoupení obviněného jako úkon obhajoby, nikoli svým vlastním jménem, neboť není osobou se samostatným odvolacím právem ve smyslu ustanovení §247 odst. 2 tr. ř. (viz rozhodnutí č. 28/2003 Sb. rozh. tr., obdobně též rozhodnutí uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu svazek 19, roč. 2003 č. T- 454).
Obdobné zásady platí i pro vzdání se odvolání, které podle §250 odst. 1 tr. ř. může po vyhlášení rozsudku učinit oprávněná osoba tím, že se odvolání výslovně vzdá. Toto ustanovení vyjadřuje tzv. dispoziční zásadu, která upravuje možnost nakládání s právem podat odvolání u jednotlivých osob, jimž zákon toto právo přiznává a stanoví účinky projevené vůle a postup soudu v takovém případě, což zejména platí v případě, když se oprávněná osoba svého práva vzdá, anebo prohlásí, že podané odvolání bere zpět.
Jestliže je právo vzdání se odvolání vázáno na osobu oprávněnou podat odvolání, jak bylo výše vysvětleno, obhájce takovou osobou není, a proto nemůže ani učinit sám za zebe prohlášení, že se vzdává práva odvolání. Tato zásada vychází i z požadavku, aby vzdání se odvolání bylo výslovné, což předpokládá, že z něho musí jednoznačně vyplývat, že jde o vůli oprávněné osoby, že se bez výhrad a zcela práva podat odvolání vzdává.
Na základě těchto zásad Nejvyšší soud shledal, že Krajský soud v Hradci Králové pochybil, pokud posoudil zaprotokolovanou formulaci „že obhájce uvádí: vzdávám se odvolání“ za výslovné prohlášení obviněné. Podle obsahu protokolu, který měl v té době k dispozici, neměl dostatek podkladů o tom, že v tomto prohlášení je možné shledávat projev vůle obviněné, že ona sama se vzdává práva podat proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání. Pro takové úvahy nic v obsahu spisu v době, kdy soud druhého stupně rozhodoval, nesvědčilo. Naopak z uvedeného prohlášení, jež učinil svým jménem obhájce, bylo možné dovodit, že obhájce tak učinil sám za sebe a nikoliv za obviněnou jak je podle §41 odst. 2 tr. ř. povinen.
Pokud tento nedostatek odvolací soud nenapravil a před vydáním napadeného rozhodnutí jej neodstranil, je napadené rozhodnutí vadné a nesprávné, i bez ohledu na to, že bylo posléze zjištěno, že došlo k nesprávné protokolaci, jak je uvedeno výše, což zjištěné pochybení odvolacího soudu o tom, že si před svým rozhodnutím neopatřil všechny potřebné podklady, jen zdůraznilo.
Na základě všech těchto skutečností Nejvyšší soud shledal, že napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 11. 2007, sp. zn. 10 To 340/2007 je vadné a bylo vydáno na základě nesprávných procesních úvah i postupů, a proto rozhodl tak, že podle 265k odst. 1 tr. ř. toto usnesení zrušil, podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal krajskému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tedy aby odvolání obviněné podané proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 11 T 111/2007 věcně přezkoumal a rozhodl o něm.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně 23. dubna 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová