ECLI:CZ:NS:2009:11.TCU.27.2009.1
sp. zn. 11 Tcu 27/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. dubna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. T. , rozsudkem Okresního soudu v Žiaru nad Hronom, Slovenská republika, ze dne 7. 1. 2008, sp. zn. 1 T 172/07, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Banské Bystrici ze dne 4. 9. 2008, sp. zn. 2 To 98/08, a to pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 3 slovenského trestního zákona účinného do 1. 1. 2006, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Žiaru nad Hronom ze dne 7. 1. 2008 byl L. T. uznán vinným trestným činem podvodu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo zamítnuto usnesením Krajského soudu v Banské Bystrici ze dne 4. 9. 2008.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Okresního soudu v Žiaru nad Hronom tím, že se v měsíci červnu 2004 v přesně nezjištěné době ve S. A. ústně dohodl s V. D. , že odkoupí jeho rodinný dům ve S. A. za 750 000 Sk, na jehož koupi měl použít peníze, které získá ze stavebního úvěru, za který se zaručí V. D. zastavením uvedené nemovitosti, přičemž na základě této dohody byla dne 30. 6. 2004 v B. mezi V. D. jako zástavcem a P. s. s. , a. s., jako zástavním věřitelem, podepsaná zástavní smlouva, ve které V. D. zastavil svůj dům k zajištění dohodnutého úvěru ve výši 600 000 Sk, přičemž odsouzený po vyplacení 420 000 Sk z poskytnutého úvěru dům neodkoupil, získané finanční prostředky použil k jinému účelu a poskytnutý úvěr řádně nesplácel, čímž poškozenému V. D. způsobil škodu ve výši 600 000 Sk.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 9. 4. 2009, pod č. j. 659/2009–MOT–T/1, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený L. T. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin podvodu podle §250 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. T. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (způsobil trestným činem škodu, jejíž výše by se v přepočtu na české koruny blížila zákonné hranici škody značné, a současně vystavil poškozeného nebezpečí ztráty bydlení), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. dubna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch