ECLI:CZ:NS:2009:11.TCU.37.2009.1
sp. zn. 11 Tcu 37/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. srpna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. P., rozsudkem Zemského soudu v Kempten, Spolková republika Německo, ze dne 26. 8. 2008, sp. zn. 1 KLs 300 Js 5673/08, který nabyl právní moci dne 26. 8. 2008, a to pro trestný čin závažné krádeže ve skupině ve stádiu pokusu podle §244a odst. 1, §243 odst. 1 věta druhá č. 1 a 2, §22 a §23 německého trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Kempten ze dne 26. 8. 2008 byl J. P. uznán vinným trestným činem závažné krádeže ve skupině ve stadiu pokusu a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu v Kempten tím, že jako člen skupiny pachatelů specializované na krádeže cenných nových vozidel, která operovala mezinárodně, spolu se třemi neznámými osobami dne 30. 3. 2008 krátce před půlnocí vnikli do autosalonu pobočky M.-B., kde se pokusili odcizit minimálně 4 osobní vozidla, která měla být dodána do P. Předem si připravili kanystry s pohonnými látkami, aby mohli vozidla na cestu natankovat, a využili akce pobočky M.-B v L. mezi 11.00 a 14.00 hod. toho dne, aby si otevřeli nouzový východ. Po vniknutí do autosalonu vypáčili dveře do kanceláře se skříní na klíče, pomocí klíče si otevřeli trezor a vzali si 12 klíčů od vozidel. Poté byli vyrušeni policií, přičemž byl zadržen pouze odsouzený P., neboť vysílačkou upozornil ostatní spolupachatele, kteří uprchli.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 4. 5. 2009, pod č. j. 400/2009–MOT–T/3, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. P. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (pokusil se ukrást věci vysoké hodnoty, přičemž čin byl předem do detailu naplánován, spáchal čin jako člen skupiny pachatelů specializovaných na tento druh krádeží, která navíc operovala mezinárodně), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch