ECLI:CZ:NS:2009:11.TCU.80.2009.1
sp. zn. 11 Tcu 80/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. srpna 2009 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky D. T. rozsudkem Obvodního soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 6 Ls 450 Js 4894/05, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 9. 9. 2008, sp. zn. 5a Ns 450 Js 4894/05, a to pro trestný čin krádeže podle §§242 I, 243 I č. 1 a 3, 53 německého trestního zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu v Görlitz ze dne 18. 6. 2008 ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Görlitz ze dne 9. 9. 2008 byl D. T. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora citovaných ustanovení německého trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu v Görlitz tím, že v době od října 2003 do listopadu 2004 opakovaně vykrádal osobní auta, aby tak financoval zejména svou spotřebu drog. Konkrétně odsouzený vykradl celkem šestnáct osobních automobilů a to ve S., G. a E. většinou v nočních hodinách, přičemž vozidla při otevírání různým způsobem poškodil a odcizil především autorádia, mobilní telefony, navigační přístroje, peněženku, koženou bundu, handsfree, fotoaparát, MP3 přehrávač a další věci, které našel ve vozidlech.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 14. 8. 2009, pod č. j. 882/2008–MOT–T/10, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený D. T. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený D. T. se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (dopustil se trestné činnosti opakovaně, v šestnácti případech), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch