ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.1275.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 1275/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné CH. a. s., zastoupené advokátem, proti povinné M. L., zastoupené advokátem, pro 680.000,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 26 Nc 6284/2005, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2006, č.j. 9 Co 1933/2006-24, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2006, č.j. 9 Co 1933/2006-24, a usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 22. 9. 2006, č.j. 26 Nc 6284/2005-17, se ruší a věc se Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesením ze dne 22. 9. 2006, č.j. 26 Nc 6284/2005-17, kterým Okresní soud ve Frýdku - Místku zamítl návrh povinné na (částečné) zastavení exekuce prováděné exekučním příkazem Mgr. J. R., soudního exekutora, ze dne 29. 9. 2005, č.j. 73 EX 291/05-7. Ve shodě se soudem prvního stupně, který aplikoval občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 3 2006 (čl. IV, bod 2 části druhé zákona č. 113/2006 Sb.), odvolací soud uzavřel, že dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově (rodičovský příspěvek), neměly povahu příjmu nahrazujícího odměnu za práci, a proto je nebylo možno postihnout srážkami ze mzdy; „v plné výši“ však podléhaly výkonu rozhodnutí (exekuci) přikázáním jiných peněžitých pohledávek.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním namítajíc nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o.s.ř.“). Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, je třeba posuzovat podle jejich povahy, účelu a s přihlédnutím k sociální situaci, s jejíž existencí se pojí. Z těchto hledisek představuje podle dovolatelky rodičovský příspěvek příjem nahrazující odměnu za práci ve smyslu ustanovení §299 odst. 1 občanského soudního řádu účinného do 31. 3. 2006; jeho smyslem je zabezpečení potřeb rodiče, který osobně a celodenně řádně pečuje o dítě a nemůže se věnovat jiné práci. Ustanovení §317 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2006 vylučuje postižení určitých plnění výkonem rozhodnutí (exekucí) vůbec (nikoliv pouze jedním ze způsobů); nevyplývá však z něj, že všechny opakující se dávky státní sociální podpory jsou postižitelné právě přikázáním jiné peněžité pohledávky, ale pouze to, že obecně výkonu rozhodnutí (exekuci) podléhají. U každé opakující se dávky státní sociální podpory je třeba zvážit, jaký způsob výkonu (exekuce) se na ni vztahuje, tj. zda je lze postihnout srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky. Jestliže rodičovský příspěvek je příjmem nahrazujícím odměnu za práci, podléhá exekuci srážkami ze mzdy, což vylučuje možnost jeho postižení přikázáním jiné peněžité pohledávky. Jako další argument pro zastavení exekuce dovolatelka zmiňuje, že „v budoucnu vzniklé nároky na výplatu dávky nelze považovat za existující nedospělé pohledávky, ale pouze za neexistující pohledávky.“ Námitky, že exekuční příkaz je postižen „absolutní vadou“ (nedostatečnou specifikací pohledávky, jež se postihuje), a výtkou nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudů obou stupňů, uplatnila dovolatelka důvod uvedený v §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.
Dovolání je přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§236 odst. 1, §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, §238a odst. 1 písm. d/, odst. 2 o.s.ř., §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“). Ten je dán tím, že otázku, zda rodičovský příspěvek bylo možno podle právní úpravy účinné do 31. 3. 2006 exekučně postihnout a jakým způsobem provedení, Nejvyšší soud dosud neřešil.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného, ale – o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h/ o.s.ř. bude výkon rozhodnutí zastaven, jestliže je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. Pro exekuční řízení se použijí – není-li stanoveno jinak – přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (§52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.). Exekuce je nepřípustná i tehdy, je-li prováděna na základě exekučního příkazu (majícího účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, viz §47 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.), jímž soudní exekutor k vydobytí peněžitého plnění určil způsob provedení exekuce, který je se zřetelem k povaze předmětu exekuce vyloučen (srov. §58, §59 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Pro výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, který byl pravomocně nařízen přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 113/2006 Sb., tj. před 1. 4. 2006, a který postihuje dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, se použijí dosavadní právní předpisy (článek IV, bod 2 cit. zákona).
Podle ustanovení §299 odst. 1 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2006 se ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
Podle ustanovení §317 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2006 nepodléhají výkonu rozhodnutí peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona jednorázově.
Ze spisu vyplývá, že Okresní soud ve Frýdku - Místku usnesením ze dne 5. 5. 2005, č.j. 26 Nc 6284/2005-5a, které nabylo 9. 11. 2005 právní moci, nařídil podle rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 11. 1998, sp. zn. 5 T 155/98, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 1999, sp. zn. 3 To 937/98, k vymožení pohledávky 680.000,- Kč na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. J. R., soudního exekutora. Exekučním příkazem ze dne 29. 9. 2005, č.j. 73 Ex 291/05-7, soudní exekutor přistoupil k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky - dávky státní sociální podpory (§47 odst. 1, §58 odst. 1, 3, §59 odst. 1 písm. b/ zákona č. 120/2001 Sb.).
Se zřetelem k tomu, kdy bylo vydáno napadené usnesení, je rozhodující zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 31. 12. 2006).
Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích (§1 odst. 1, věta první, zákona č. 117/1995 Sb.). Dávkou státní sociální péče, která se poskytuje opakovaně, je i rodičovský příspěvek (§2 písm. b/ bod 1, §57 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb.). Určit, zda právo na plnění dávky rodičovského příspěvku může být postiženo exekucí srážkami ze mzdy, je důležité proto, že v kladném případě nepřichází vůbec v úvahu exekuce přikázáním pohledávky, což je pro povinného – s ohledem na zachování tzv. základní nepostižitelné částky (§278 o.s.ř.) – výhodné.
Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do čtyř let věku, nebo do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené (§30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb.). Rodičovský příspěvek tedy rodiči (částečně) nahrazuje jiný příjem, kterého by dosahoval, kdyby nepečoval o dítě. To, že dávky rodičovského příspěvku nahrazují odměnu za práci, popř. jiný obdobný příjem, vyplývá i z §30 odst. 6 zákona č. 117/1995 Sb., podle něhož rodiči nenáleží rodičovský příspěvek – není-li stanoveno jinak –, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství (která je považována za jiný příjem, z něhož lze provádět srážky při výkonu rozhodnutí), peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte. Ve prospěch shora uvedeného svědčí také úprava provedená ustanovením §32 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., která počítá s případy, kdy se rodičovský příspěvek poskytuje do výše rozdílu mezi touto dávkou a nárokem na peněžitou pomoc v mateřství.
Lze uzavřít, že ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se i před 1. 4. 2006 použily na exekuci prováděnou srážkami z rodičovského příspěvku povinného (§299 odst. 1 o.s.ř., §60 zákona č. 120/2001 Sb.). Z toho se podává, že jeho postižení přikázáním jiné peněžité pohledávky je vyloučeno.
Odlišné právní posouzení, k němuž dospěl odvolací soud, správné není a dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. byl uplatněn po právu. Nejvyšší soud proto – aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatelky – napadené rozhodnutí zrušil a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno, se vztahují i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, o.s.ř.).
Soudy obou stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§243d odst. 1, věta první, §226 odst. 1 o.s.ř.).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. února 2009
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu