Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.05.2009, sp. zn. 20 Cdo 2768/2007 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.2768.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.2768.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 2768/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné T., s. r. o., zastoupené advokátem, proti povinnému Ing. P. H., zastoupenému advokátem, pro 84 675,50 Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. E 2428/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 8. 1. 2007, č. j. 30 Co 705/2005-236, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 30. 9. 2005, č. j. E 2428/2001-194, jímž okresní soud udělil vydražiteli V. P. V. příklep při dražebním jednání dne 30. 9. 2005, kdy předmětem dražby byly nemovitosti v katastrálním území a obci D., a to budova č. p. 333 na pozemku parc. č. st. 680, pozemek parc. č. st. 680, ostatní stavební objekt na pozemku parc. č. st. 681 a pozemek parc. č. st. 681, vše zapsáno na listu vlastnictví u Katastrálního úřadu pro L. k., katastrální pracoviště Č. L., za nejnižší podání 550 000,- Kč (které bylo současně i nejvyšším, neboť vydražitel byl jediným dražitelem ve věci), na něž započetl složenou jistotu 412 500,- Kč, a k doplacení zbytku kupní ceny ve výši 137 500,- Kč stanovil lhůtu šest týdnů od udělení příklepu. Odvolací soud uvedl, že nebyly prokázány takové vady v řízení, že by se odvolatel (povinný) nemohl zúčastnit dražby, při nařízení dražebního jednání či při provedení dražby nedošlo ani k porušení zákona. Proto dospěl k závěru, že nenastal žádný z důvodů předvídaných ustanovením §336k odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jeno. s. ř.“), pro který lze usnesení o příklepu změnit. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost opírá o §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. a jako dovolací důvod označuje nesprávný postup odvolacího soudu, který měl usnesení o příklepu změnit tak, že příklep se neuděluje, protože při nařízení dražebního jednání a při provedení dražby došlo k porušení zákona (§336k odst. 3 o. s. ř.), jež spatřuje v níže uvedených skutečnostech. Podle názoru dovolatele soud pochybil, neposkytl-li mu (dostatečně přesné) poučení o jeho procesních právech, když se dovolatel snažil předejít dražbě svého domu zaplacením dluhu v pokladně soudu bezprostředně před dražebním jednáním 30. 9. 2005. Konkrétně jej soud nepoučil, že v důsledku nezaplacení celé částky (resp. zaplacení pouhé jistiny bez příslušenství) bude v dražbě pokračováno - jak se následně i stalo, naopak soudkyně dovolateli sdělila, že dražba se konat nebude, pročež povinný odešel v domnění, že dražbě zabránil. Kdyby soud svou poučovací povinnost řádně splnil, mohl povinný uhradit na místě s jistinou i její příslušenství a k dražbě jeho domu nemuselo dojít. Postupem soudu mu nebyla dána dostatečná možnost jednat v souladu s právem tak, aby dražbě zabránil. Dovolatel vytýká, že soud nevyčíslil příslušenství pohledávky; dovozuje, že není-li výše příslušenství známá, nelze pro ně výkon rozhodnutí vést a soud neměl v dražbě pokračovat. Proto dražba měla být odložena, dluh povinného autoritativně vyčíslen a oprávněnému i povinnému sdělen, v případě nejasného exekučního titulu stran výše příslušenství měl pak soud i bez návrhu výkon rozhodnutí v nezaplacené části zastavit. Dovolatel rovněž vytýká, že usnesení o termínu dražebního jednání nebylo povinnému doručeno včas. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že při nařízení odročeného dražebního jednání není třeba dodržet §336c o. s. ř. o doručení dražební vyhlášky, a je přesvědčen, že i v takovém případě je třeba doručit dražební vyhlášku resp. její změněnou část při zachování nejméně třicetidenní lhůty (§336d odst. 2 o. s. ř.). Závěrem dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení i jemu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. §238a odst. 2 o. s. ř.). Protože odvolací soud usnesení o udělení příklepu nemůže zrušit (srov. §336k odst. 3 o. s. ř.), je použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (pojmově) vyloučeno a přípustnost dovolání lze vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.). Dovolací přezkum předjímaný ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, nepřednesl a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Z napadeného rozhodnutí odvolacího soudu rovněž nevyplývá, že by řešilo některou právní otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolatel svými výtkami (nesplnění poučovací povinnosti soudu, vada doručení sdělení o odročení termínu nařízené dražby, nevyčíslení výše příslušenství soudem ke dni úhrady povinného) ve skutečnosti uplatňuje dovolací důvod ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Ten je však (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada splňovala podmínku zásadního právního významu) k založení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezpůsobilý (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 751/2002). Měl-li ostatně dovolatel vážný úmysl dražbě domu zabránit uhrazením celé vymáhané částky (a jak v dovolání uvedl - byl si vědom toho, že dluží vedle jistiny pohledávky i její příslušenství), měl k tomu dostatek prostoru, neboť tak mohl učinit jak před nařízením výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí (k němuž došlo usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 20. 9. 2001, č. j. E 2428/2001-5, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 10. 2001, č. j. E 2428/2001-8, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 4. 2002, č. j. 30 Cdo 503/2001-14), tak případně i během doby, jež plynula od nařízení výkonu rozhodnutí do vydražení nemovitostí (dražba byla nařízena dražební vyhláškou č. j. E 2428/2001-69 /doručenou povinnému dne 18. 7. 2003/ na den 29. 9. 2003, opakovaná dražba byla nařízena dražební vyhláškou č. j. E 2428/2001-134 /doručenou povinnému dne 16. 8. 2004/ na den 1. 11. 2004 a konečně dražební vyhláškou č. j. E 2428/2001-152 /doručenou povinnému dne 30. 3. 2005/ na den 18. 5. 2005 s tím, že dle usnesení o odročení č. j. E 2428/2001-189 /doručeného povinnému uložením na poště dne 29. 9. 2005/ se uskutečnila dne 30. 9. 2005). Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.). O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. (oprávněné ani vydražiteli náklady v tomto stadiu řízení nevznikly). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. května 2009 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/28/2009
Spisová značka:20 Cdo 2768/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.2768.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:D
Podána ústavní stížnost sp. zn. I. ÚS 2275/09
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08