Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2009, sp. zn. 20 Cdo 353/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.353.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.353.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 353/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného B. A S. N. D. O., zastoupeného advokátem, proti povinné M. Š., zastoupené advokátem, pro 8.361,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 50 Nc 6996/2005, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. ledna 2007, č. j. 40 Co 41/2007 - 56, takto: Dovolání se odmítá. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 4. 9. 2006, č. j. 50 Nc 6996/2005 - 33, zamítl návrh povinné na zrušení usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. R. O. ze dne 14. 12. 2005, č. j. 57 EX 3707/05 - 19, neboť dospěl k závěru, že vydání napadeného exekučního příkazu bylo v souladu s §47 exekučního řádu, jelikož exekuční příkaz lze vydat bez ohledu na to, zda usnesení o nařízení exekuce je pravomocné či nikoliv, přičemž samotné provedení exekuce je možné až po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 30. 1. 2007, č. j. 40 Co 41/2007 - 56, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Okresnímu soudu vytkl, že si důsledně nevyložil obsah návrhu povinné, o kterém napadeným usnesením rozhodl, neboť si zjevně neuvědomil, že soud nemá zákonnou možnost exekutorem vydaný exekuční příkaz o způsobu provedení exekuce „zrušit“. Nicméně z hlediska věcných argumentů uvedených v odůvodnění napadeného usnesení jej považoval za správné, když v okolnostech, které povinná pro „zrušení“ exekučního příkazu uváděla, není dán žádný zákonný důvod, aby exekuce byla zastavena. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Především v něm rozsáhle poukazuje na svou špatnou finanční situaci, zdůrazňuje, že na její majetek je již jedna exekuce vedena a že se již nyní potýká s existenčními potížemi. Dále poukazuje na to, že rozhodnutí o odvolání proti exekučnímu příkazu bylo v rozporu se zákonem doručeno přímo jí a nikoli jejímu právnímu zástupci. Navrhla, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla odvolacímu soudu vrácena k novému projednání. Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb. o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 a neshledal je přípustným. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut návrh povinné na zrušení exekučního příkazu, nezakládají ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. zcela zjevně, neboť nejde o rozhodnutí v nich vyjmenovaná, a ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. pak upravuje (pozitivně) přípustnost dovolání jen proti těm rozhodnutím, jež jsou rozhodnutími ve věci samé; rozhodnutí o „zrušení exekučního příkazu“ však rozhodnutím ve věci samé není, neboť exekučním příkazem je pouze určen způsob, jakým bude soudem nařízená exekuce provedena. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinné podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Nesprávné poučení v písemném vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu v tom smyslu, že dovolání je v této věci přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, jeho přípustnost nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2003 pod č. 51, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 29 Odo 381/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 10/2002 pod č. 203, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2003 pod č. 118). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. prosince 2009 JUDr. Olga Puškinová , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/15/2009
Spisová značka:20 Cdo 353/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.353.2008.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09