ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3614.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3614/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného P. F., zastoupeného obecným zmocněncem, proti povinné J. N., o uložení povinnosti zajistit oprávněnému náhradní byt, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 16 E 34/2005, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2007, č. j. 26 Co 476/2006-23, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 13. 1. 2006, č. j. 16 E 34/2005-10, zamítl návrh oprávněného „došlý soudu“ dne 7. 1. 2005 a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Krajský soud shora označeným rozhodnutím usnesení okresního soudu změnil jen tak, že se návrh oprávněného, aby soud nařídil podle rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 29. 6. 1994, č. j. 8 C 521/93-28, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 1996, sp. zn. 17 Co 567/94, k vymožení povinnosti povinné zajistit oprávněnému náhradní byt, výkon rozhodnutí, zamítá. Zároveň nepřiznal povinné vůči oprávněnému právo na náhradu nákladů v řízení před oběma soudy. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že na základě exekučního titulu, kterým bylo oprávněnému (žalovanému) uloženo vyklidit byt č. v 1. poschodí domu č. p. v ulici ve Z. (dále jen „byt“) a vyklizený jej odevzdat povinné (žalobkyni) do patnácti dnů po zajištění náhradního bytu, nelze povinné stanovit povinnost zajistit oprávněnému náhradní byt. Vázanost povinnosti byt vyklidit na zajištění náhradního bytu vyjadřuje jen právo povinného v bytě bydlet do zajištění náhradního bytu; jedná se o podmínku, která musí být při vyklizení bytu splněna.
Oprávněný, aniž uvedl, o která ustanovení občanského soudního řádu své dovolání opírá, namítá nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu. Považuje za spravedlivé, aby mu povinná, která v důsledku výměny bytu, v němž měl právo bydlet do zajištění bytu náhradního, zajistila byt jiný. Povinná zapřela novým nájemcům, kteří v bytě bydlí se dvěma dětmi, a byt již od města Znojmo koupili, že oprávněný má právo v bytě bydlet. Oprávněný proto v bytě bydlet nemůže a jednáním povinné pozbyl ve Z. trvalé bydliště. Navrhl proto, aby dovolací soud napadené usnesení změnil a zavázal povinnou k zajištění náhradního bytu oprávněnému, popř. k přenechání bytu, jehož nájemcem je L. F., a to vše za spoluúčasti města Z.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále je „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. - jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. (ve znění účinném do 30. 6. 2009) - je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu (kterým napadené usnesení podle obsahu je), jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Dovolacím důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je tudíž pouze důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelka neuvádí, v čem spočívá zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, a ani hodnocením námitek v dovolání obsažených k takovému závěru dospět nelze.
V souzené věci Okresní soud ve Znojmě podkladovým rozsudkem zrušil právo účastníků, t. j. žalobkyně J. F. a žalovaného P. F., společného nájmu bytu č., sestávajícího ze 3 pokojů, kuchyně a příslušenství v prvním poschodí domu č. p. na ulici ve Z. s tím, že byt bude nadále užívat žalobkyně, a rozhodl, že žalovaný je povinen byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni do 15 dnů ode dne, ke kterému mu bude zajištěn náhradní byt. Výkon tohoto rozsudku lze proto nařídit v případě, že povinná zajistila oprávněnému náhradní byt a oprávněný přesto odmítá byt vyklidit. Skutečnost, že vyklizení bytu je podmíněno zajištěním náhradního bytu, však oprávněnému neumožňuje, aby se na základě téhož rozsudku sám zajištění náhradního bytu po povinné domáhal, pouze ho opravňuje byt užívat do doby zajištění příslušné bytové náhrady. Tento závěr nemůže změnit ani takový postup povinné, která, aniž svoji povinnost zajistit oprávněnému náhradní byt splnila, oprávněnému znemožnila byt užívat.
Z výše uvedeného je zřejmé, že odvolací soud při posuzování otázky vykonatelnosti exekučního titulu uplatnil právní názory, které jsou v souladu s ustálenou soudní praxí.
Není-li dovolání přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, protože povinné, jež by jinak měla právo na jejich náhradu, podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., takové náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. srpna 2009
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu