ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3788.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 3788/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Statutárního města P., zastoupeného advokátem, proti povinnému Š. L., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 19 E 49/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 2. 2009, č. j. 40 Co 164/2009-26, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 9. 12. 2008, č. j. 19 E 49/2008-21 (jímž okresní soud odmítl pro opožděnost odvolání povinného proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí), a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jež vykazovalo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán. Proto jej soud usnesením ze dne 25. 5. 2009, č. j. 19 E 49/2008-41, doručeným mu dne 1. 6. 2009, vyzval, aby si ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; zároveň jej poučil, že dovolání musí být advokátem sepsáno a že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatel vytčený nedostatek neodstranil, pouze soudu sdělil, že se v této věci bude hájit sám.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje. Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Povinný z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však v tomto stádiu řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 2, věta první, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2009
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu